Biografický slovník
FRANK Gustav 14.9.1859-7.5.1923: Porovnání verzí
(FRANK_Gustav_14.9.1859-7.5.1923) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 14.9.1859 | | datum narození = 14.9.1859 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vlašim |
| datum úmrtí = 7.5.1923 | | datum úmrtí = 7.5.1923 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Lipsko (Německo) |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 339 |
| + | }} | ||
| + | '''FRANK, Gustav''', ''* 14. 9. 1859 Vlašim, † 7. 5. 1923 Lipsko (Německo), mědirytec, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Narodil se v německé rodině, absolvoval malbu na Akademii | ||
| + | výtvarných umění ve Vídni. Prosadil se jako mědirytec, reprodukční | ||
| + | grafik, kreslíř a autor portrétů. Svými pracemi, zejména | ||
| + | v oboru reprodukční grafiky, ilustroval řadu rakouských a německých | ||
| + | časopisů i reprezentativních publikací. Ve Vídni se | ||
| + | živil portréty, např. malíře H. Makarta, stavitelů Th. Hansena | ||
| + | a H. Ferstla, spisovatelů F. Miklošiće, L. Dócziho a L. Botiće, | ||
| + | rytce J. Sonnenleitera, biskupa J. J. Strossmayera. Ryl přesné | ||
| + | reprodukce obrazů ze sbírek císařského Belvederu, včetně | ||
| + | H. v. Angeliho portrétu císaře Františka Josefa I. 1890 nastoupil | ||
| + | v petrohradském carském uměleckém institutu na uprázdněnou | ||
| + | katedru po rytci J. Eisenhardtovi. V Rusku vynikl jako portrétista | ||
| + | a mědirytec, známé byly mj. portréty senátora A. Kornilova, | ||
| + | spisovatele L. N. Tolstého, cara Alexandra II. Získal členství | ||
| + | v carské akademii umění a titul státního rady. 1912 trvale odjel | ||
| + | do Německa, kde se uplatnil téměř výlučně v mědirytectví. | ||
| + | V Praze zorganizoval výstavu svého přítele I. Repina, pro Uměleckou | ||
| + | besedu nakreslil a vyryl portréty J. Mánesa a J. Čermáka. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 617; Toman 1, s. 234; BL 1, s. 374; Národní listy 17. 5. 1923, | ||
| + | s. 6; Zlatá Praha 41, 1924, s. 360. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1859]] | [[Kategorie:1859]] | ||
| + | [[Kategorie:Vlašim]] | ||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
| + | [[Kategorie:Lipsko]] | ||
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:29
| Gustav FRANK | |
 | |
| Narození | 14.9.1859 |
|---|---|
| Místo narození | Vlašim |
| Úmrtí | 7.5.1923 |
| Místo úmrtí | Lipsko (Německo) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 339 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55612 |
FRANK, Gustav, * 14. 9. 1859 Vlašim, † 7. 5. 1923 Lipsko (Německo), mědirytec, malíř
Narodil se v německé rodině, absolvoval malbu na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Prosadil se jako mědirytec, reprodukční grafik, kreslíř a autor portrétů. Svými pracemi, zejména v oboru reprodukční grafiky, ilustroval řadu rakouských a německých časopisů i reprezentativních publikací. Ve Vídni se živil portréty, např. malíře H. Makarta, stavitelů Th. Hansena a H. Ferstla, spisovatelů F. Miklošiće, L. Dócziho a L. Botiće, rytce J. Sonnenleitera, biskupa J. J. Strossmayera. Ryl přesné reprodukce obrazů ze sbírek císařského Belvederu, včetně H. v. Angeliho portrétu císaře Františka Josefa I. 1890 nastoupil v petrohradském carském uměleckém institutu na uprázdněnou katedru po rytci J. Eisenhardtovi. V Rusku vynikl jako portrétista a mědirytec, známé byly mj. portréty senátora A. Kornilova, spisovatele L. N. Tolstého, cara Alexandra II. Získal členství v carské akademii umění a titul státního rady. 1912 trvale odjel do Německa, kde se uplatnil téměř výlučně v mědirytectví. V Praze zorganizoval výstavu svého přítele I. Repina, pro Uměleckou besedu nakreslil a vyryl portréty J. Mánesa a J. Čermáka.
L: OSN 9, s. 617; Toman 1, s. 234; BL 1, s. 374; Národní listy 17. 5. 1923, s. 6; Zlatá Praha 41, 1924, s. 360.
Martin Kučera
