FRANK Karl Hermann 24.1.1898-22.5.1946: Porovnání verzí
(FRANK_Karl_Hermann_24.1.1898-22.5.1946) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Karl Hermann FRANK | | jméno = Karl Hermann FRANK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Frank Karl Hermann portret.jpg |
| datum narození = 24.1.1898 | | datum narození = 24.1.1898 | ||
| místo narození = Karlovy Vary | | místo narození = Karlovy Vary | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 341-342 |
+ | }} | ||
+ | '''FRANK, Karl Hermann''', ''* 24. 1. 1898 Karlovy Vary, † 22. 5. 1946 Praha, politik'' | ||
+ | |||
+ | Narodil se v rodině učitele Heinricha F. (1859–1928) a Pauly, | ||
+ | roz. Eberhardtové (1869–1940); jeho bratrem byl novinář | ||
+ | Ernst F. (1900–1982). V pohledu na národnostní vztahy | ||
+ | mezi Čechy a Němci ho ovlivnil otec. V dětství F. utrpěl úraz | ||
+ | oka (prý po rvačce s českými spolužáky). Během první světové | ||
+ | války se přihlásil ke studiu na právnické fakultě německé | ||
+ | univerzity v Praze, ale již po roce studium ukončil a nastoupil | ||
+ | na frontu. Po válce a vzniku Československé republiky s majoritou | ||
+ | Čechů a Slováků se F. přiklonil ke krajně pravicovým | ||
+ | kruhům. Prostředí pro vyjádření radikálních politických | ||
+ | názorů hledal i v organizaci Kameradschaftsbund, 1919 ho | ||
+ | nadchla vyhroceným nacionalistickým programem Německá | ||
+ | nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP). Pracoval | ||
+ | jako úředník, od 1925 jako knihkupec v Lokti začal distribuovat | ||
+ | literaturu s nacistickým obsahem, v obchodě se mu však | ||
+ | příliš nedařilo. 1933, po uchopení moci nacisty v Německu, | ||
+ | československá vláda zakázala činnost DNSAP. Namísto ní | ||
+ | vyrostla Sudetoněmecká vlastenecká fronta vedená K. Henleinem, | ||
+ | která se 1935 přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu | ||
+ | (SdP). Po jejím úspěchu v parlamentních volbách F. zasedl | ||
+ | v poslanecké sněmovně ČSR. Jeho vyhrocené postoje, inspirované | ||
+ | Hitlerovou politickou vizí (Heim ins Reich), propojily | ||
+ | programy NSDAP a SdP. Snaha o odtržení Sudet ve prospěch | ||
+ | Německa, která překračovala zákony Československé republiky, | ||
+ | vyvrcholila po neúspěšném puči v polovině září 1938 | ||
+ | F. útěkem do Říše. Vrátil se po mnichovském diktátu na začátku | ||
+ | října 1938. | ||
+ | |||
+ | F. radikální postoje byly sympatické říšskému vůdci SS H. Himmlerovi, | ||
+ | který F. povýšil v listopadu 1938 do hodnosti SS-Brigadeführera a v březnu 1939, už po vzniku Protektorátu | ||
+ | Čechy a Morava, do hodnosti SS-Gruppenführera. Pozici | ||
+ | v nacistické správě upevnilo jeho jmenování velitelem policie | ||
+ | a říšským sekretářem v protektorátu. Postavení druhého muže | ||
+ | ho však neuspokojilo, proto stále intrikoval proti protektorovi | ||
+ | Konstantinu v. Neurathovi. Velké zklamání pro F. znamenal | ||
+ | v září 1941 příchod zastupujícího říšského protektora Reinharda | ||
+ | Heydricha a po atentátu na něj i nástup Kurta Daluegeho | ||
+ | v červnu 1942, F. totiž na toto místo sám aspiroval. Až v srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a díky tomu, že říšský protektor W. Frick svůj úřad | ||
+ | fakticky nevykonával, F. se stal nejvyšším nacistickým hodnostářem | ||
+ | v protektorátu. | ||
+ | |||
+ | F. nesl plnou odpovědnost za potlačování protinacistického | ||
+ | odboje a odporu, byl šedou eminencí, či přímo viníkem vyhlášení | ||
+ | prvního i druhého stanného práva 1941–42 a jednoznačně | ||
+ | se podílel na vypálení Lidic a Ležáků. Kontrolu nad | ||
+ | územím Čech a Moravy držel až do jara 1945. Až brzy ráno | ||
+ | 9. května opustil se svou rodinou Prahu a odjel k americkým | ||
+ | liniím. U Rokycan byl zadržen, dopraven do Wiesbadenu | ||
+ | a podroben prvním výslechům. Do Československa byl vydán | ||
+ | na podzim 1945. V Praze stanul před mimořádným lidovým | ||
+ | soudem. Proces probíhal od března do května 1946, F. byl | ||
+ | shledán vinným ze spáchání válečných zločinů a v pankrácké | ||
+ | věznici veřejně oběšen. Ostatky byly anonymně uloženy | ||
+ | na hřbitově v Praze-Ďáblicích. | ||
+ | |||
+ | F. byl dvakrát ženatý: 1921–40 s Annou Müllerovou (měl s ní | ||
+ | dva syny), od 1940 s lékařkou Karolou Blaschekovou (* 13. 8. | ||
+ | 1913 Most, † 1982), s níž měl tři děti. Vdova byla po výsleších | ||
+ | odvezena do SSSR, odkud se vrátila až 1956. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' K. H. F., vrah českého národa před soudem lidu: Proces a rozsudek nad | ||
+ | K. H. F., 1947; MČE 2, s. 512; BL 1, s. 374; L. Tunys, Noc před popravou. | ||
+ | K. H. F. a jeho obhájce. Archivy promluvily, 1995; M. Moulis – D. Tomášek, | ||
+ | K. H. F. Vzestup a pád karlovarského knihkupce, 2003; R. Küpper, | ||
+ | K. H. F. (1898–1946). Politická biografie sudetoněmeckého nacionalisty, | ||
+ | 2012; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, passim; | ||
+ | de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 14. 1. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/117877 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Vojtěch Kyncl | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
Řádka 20: | Řádka 92: | ||
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Frank Karl Hermann Heydrich.jpg|Karl Hermann Frank spolu s Reinhardem Heydrichem v září 1941 | ||
+ | Frank Karl Hermann poprava.jpg|Karl Hermann Frank krátce před popravou | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 15. 10. 2020, 21:22
Karl Hermann FRANK | |
Narození | 24.1.1898 |
---|---|
Místo narození | Karlovy Vary |
Úmrtí | 22.5.1946 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 341-342 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55617 |
FRANK, Karl Hermann, * 24. 1. 1898 Karlovy Vary, † 22. 5. 1946 Praha, politik
Narodil se v rodině učitele Heinricha F. (1859–1928) a Pauly, roz. Eberhardtové (1869–1940); jeho bratrem byl novinář Ernst F. (1900–1982). V pohledu na národnostní vztahy mezi Čechy a Němci ho ovlivnil otec. V dětství F. utrpěl úraz oka (prý po rvačce s českými spolužáky). Během první světové války se přihlásil ke studiu na právnické fakultě německé univerzity v Praze, ale již po roce studium ukončil a nastoupil na frontu. Po válce a vzniku Československé republiky s majoritou Čechů a Slováků se F. přiklonil ke krajně pravicovým kruhům. Prostředí pro vyjádření radikálních politických názorů hledal i v organizaci Kameradschaftsbund, 1919 ho nadchla vyhroceným nacionalistickým programem Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP). Pracoval jako úředník, od 1925 jako knihkupec v Lokti začal distribuovat literaturu s nacistickým obsahem, v obchodě se mu však příliš nedařilo. 1933, po uchopení moci nacisty v Německu, československá vláda zakázala činnost DNSAP. Namísto ní vyrostla Sudetoněmecká vlastenecká fronta vedená K. Henleinem, která se 1935 přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu (SdP). Po jejím úspěchu v parlamentních volbách F. zasedl v poslanecké sněmovně ČSR. Jeho vyhrocené postoje, inspirované Hitlerovou politickou vizí (Heim ins Reich), propojily programy NSDAP a SdP. Snaha o odtržení Sudet ve prospěch Německa, která překračovala zákony Československé republiky, vyvrcholila po neúspěšném puči v polovině září 1938 F. útěkem do Říše. Vrátil se po mnichovském diktátu na začátku října 1938.
F. radikální postoje byly sympatické říšskému vůdci SS H. Himmlerovi, který F. povýšil v listopadu 1938 do hodnosti SS-Brigadeführera a v březnu 1939, už po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, do hodnosti SS-Gruppenführera. Pozici v nacistické správě upevnilo jeho jmenování velitelem policie a říšským sekretářem v protektorátu. Postavení druhého muže ho však neuspokojilo, proto stále intrikoval proti protektorovi Konstantinu v. Neurathovi. Velké zklamání pro F. znamenal v září 1941 příchod zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a po atentátu na něj i nástup Kurta Daluegeho v červnu 1942, F. totiž na toto místo sám aspiroval. Až v srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a díky tomu, že říšský protektor W. Frick svůj úřad fakticky nevykonával, F. se stal nejvyšším nacistickým hodnostářem v protektorátu.
F. nesl plnou odpovědnost za potlačování protinacistického odboje a odporu, byl šedou eminencí, či přímo viníkem vyhlášení prvního i druhého stanného práva 1941–42 a jednoznačně se podílel na vypálení Lidic a Ležáků. Kontrolu nad územím Čech a Moravy držel až do jara 1945. Až brzy ráno 9. května opustil se svou rodinou Prahu a odjel k americkým liniím. U Rokycan byl zadržen, dopraven do Wiesbadenu a podroben prvním výslechům. Do Československa byl vydán na podzim 1945. V Praze stanul před mimořádným lidovým soudem. Proces probíhal od března do května 1946, F. byl shledán vinným ze spáchání válečných zločinů a v pankrácké věznici veřejně oběšen. Ostatky byly anonymně uloženy na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
F. byl dvakrát ženatý: 1921–40 s Annou Müllerovou (měl s ní dva syny), od 1940 s lékařkou Karolou Blaschekovou (* 13. 8. 1913 Most, † 1982), s níž měl tři děti. Vdova byla po výsleších odvezena do SSSR, odkud se vrátila až 1956.
L: K. H. F., vrah českého národa před soudem lidu: Proces a rozsudek nad K. H. F., 1947; MČE 2, s. 512; BL 1, s. 374; L. Tunys, Noc před popravou. K. H. F. a jeho obhájce. Archivy promluvily, 1995; M. Moulis – D. Tomášek, K. H. F. Vzestup a pád karlovarského knihkupce, 2003; R. Küpper, K. H. F. (1898–1946). Politická biografie sudetoněmeckého nacionalisty, 2012; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, passim; de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 14. 1. 2015).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Vojtěch Kyncl