FRANK Karl Hermann 24.1.1898-22.5.1946: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANK_Karl_Hermann_24.1.1898-22.5.1946)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Karl Hermann FRANK
 
| jméno = Karl Hermann FRANK
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Frank Karl Hermann portret.jpg
 
| datum narození = 24.1.1898
 
| datum narození = 24.1.1898
 
| místo narození = Karlovy Vary
 
| místo narození = Karlovy Vary
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Karl Hermann FRANK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 341-342
 +
}}
 +
'''FRANK, Karl Hermann''', ''* 24. 1. 1898 Karlovy Vary, † 22. 5. 1946 Praha, politik''
 +
 
 +
Narodil se v rodině učitele Heinricha F. (1859–1928) a Pauly,
 +
roz. Eberhardtové (1869–1940); jeho bratrem byl novinář
 +
Ernst F. (1900–1982). V pohledu na národnostní vztahy
 +
mezi Čechy a Němci ho ovlivnil otec. V dětství F. utrpěl úraz
 +
oka (prý po rvačce s českými spolužáky). Během první světové
 +
války se přihlásil ke studiu na právnické fakultě německé
 +
univerzity v Praze, ale již po roce studium ukončil a nastoupil
 +
na frontu. Po válce a vzniku Československé republiky s majoritou
 +
Čechů a Slováků se F. přiklonil ke krajně pravicovým
 +
kruhům. Prostředí pro vyjádření radikálních politických
 +
názorů hledal i v organizaci Kameradschaftsbund, 1919 ho
 +
nadchla vyhroceným nacionalistickým programem Německá
 +
nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP). Pracoval
 +
jako úředník, od 1925 jako knihkupec v Lokti začal distribuovat
 +
literaturu s nacistickým obsahem, v obchodě se mu však
 +
příliš nedařilo. 1933, po uchopení moci nacisty v Německu,
 +
československá vláda zakázala činnost DNSAP. Namísto ní
 +
vyrostla Sudetoněmecká vlastenecká fronta vedená K. Henleinem,
 +
která se 1935 přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu
 +
(SdP). Po jejím úspěchu v parlamentních volbách F. zasedl
 +
v poslanecké sněmovně ČSR. Jeho vyhrocené postoje, inspirované
 +
Hitlerovou politickou vizí (Heim ins Reich), propojily
 +
programy NSDAP a SdP. Snaha o odtržení Sudet ve prospěch
 +
Německa, která překračovala zákony Československé republiky,
 +
vyvrcholila po neúspěšném puči v polovině září 1938
 +
F. útěkem do Říše. Vrátil se po mnichovském diktátu na začátku
 +
října 1938.
 +
 
 +
F. radikální postoje byly sympatické říšskému vůdci SS H. Himmlerovi,
 +
který F. povýšil v listopadu 1938 do hodnosti SS-Brigadeführera a v březnu 1939, už po vzniku Protektorátu
 +
Čechy a Morava, do hodnosti SS-Gruppenführera. Pozici
 +
v nacistické správě upevnilo jeho jmenování velitelem policie
 +
a říšským sekretářem v protektorátu. Postavení druhého muže
 +
ho však neuspokojilo, proto stále intrikoval proti protektorovi
 +
Konstantinu v. Neurathovi. Velké zklamání pro F. znamenal
 +
v září 1941 příchod zastupujícího říšského protektora Reinharda
 +
Heydricha a po atentátu na něj i nástup Kurta Daluegeho
 +
v červnu 1942, F. totiž na toto místo sám aspiroval. Až v srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a díky tomu, že říšský protektor W. Frick svůj úřad
 +
fakticky nevykonával, F. se stal nejvyšším nacistickým hodnostářem
 +
v protektorátu.
 +
 
 +
F. nesl plnou odpovědnost za potlačování protinacistického
 +
odboje a odporu, byl šedou eminencí, či přímo viníkem vyhlášení
 +
prvního i druhého stanného práva 1941–42 a jednoznačně
 +
se podílel na vypálení Lidic a Ležáků. Kontrolu nad
 +
územím Čech a Moravy držel až do jara 1945. Až brzy ráno
 +
9. května opustil se svou rodinou Prahu a odjel k americkým
 +
liniím. U Rokycan byl zadržen, dopraven do Wiesbadenu
 +
a podroben prvním výslechům. Do Československa byl vydán
 +
na podzim 1945. V Praze stanul před mimořádným lidovým
 +
soudem. Proces probíhal od března do května 1946, F. byl
 +
shledán vinným ze spáchání válečných zločinů a v pankrácké
 +
věznici veřejně oběšen. Ostatky byly anonymně uloženy
 +
na hřbitově v Praze-Ďáblicích.
 +
 
 +
F. byl dvakrát ženatý: 1921–40 s Annou Müllerovou (měl s ní
 +
dva syny), od 1940 s lékařkou Karolou Blaschekovou (* 13. 8.
 +
1913 Most, † 1982), s níž měl tři děti. Vdova byla po výsleších
 +
odvezena do SSSR, odkud se vrátila až 1956.
 +
 
 +
'''L:''' K. H. F., vrah českého národa před soudem lidu: Proces a rozsudek nad
 +
K. H. F., 1947; MČE 2, s. 512; BL 1, s. 374; L. Tunys, Noc před popravou.
 +
K. H. F. a jeho obhájce. Archivy promluvily, 1995; M. Moulis – D. Tomášek,
 +
K. H. F. Vzestup a pád karlovarského knihkupce, 2003; R. Küpper,
 +
K. H. F. (1898–1946). Politická biografie sudetoněmeckého nacionalisty,
 +
2012; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, passim;
 +
de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 14. 1. 2015).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/117877 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Vojtěch Kyncl
  
−
== Literatura ==
 
−
  BLGBL 1, 374; Churáň, 122; TUNYS Ladislav, Noc před popravou..K. H. Frank a jeho obhájce. Archivy promluvily. Praha. Nakl. JJ Praha 1995, 174 s. EBL 1, 150; PSNS/4, 102; Kolář 59; Churáň II/1, 158;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
 
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]
Řádka 20: Řádka 92:
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:1946]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Frank Karl Hermann Heydrich.jpg|Karl Hermann Frank spolu s Reinhardem Heydrichem v září 1941
 +
Frank Karl Hermann poprava.jpg|Karl Hermann Frank krátce před popravou
 +
</gallery>

Aktuální verze z 15. 10. 2020, 21:22

Karl Hermann FRANK
Narození 24.1.1898
Místo narození Karlovy Vary
Úmrtí 22.5.1946
Místo úmrtí Praha
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 341-342
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55617

FRANK, Karl Hermann, * 24. 1. 1898 Karlovy Vary, † 22. 5. 1946 Praha, politik

Narodil se v rodině učitele Heinricha F. (1859–1928) a Pauly, roz. Eberhardtové (1869–1940); jeho bratrem byl novinář Ernst F. (1900–1982). V pohledu na národnostní vztahy mezi Čechy a Němci ho ovlivnil otec. V dětství F. utrpěl úraz oka (prý po rvačce s českými spolužáky). Během první světové války se přihlásil ke studiu na právnické fakultě německé univerzity v Praze, ale již po roce studium ukončil a nastoupil na frontu. Po válce a vzniku Československé republiky s majoritou Čechů a Slováků se F. přiklonil ke krajně pravicovým kruhům. Prostředí pro vyjádření radikálních politických názorů hledal i v organizaci Kameradschaftsbund, 1919 ho nadchla vyhroceným nacionalistickým programem Německá nacionálně socialistická dělnická strana (DNSAP). Pracoval jako úředník, od 1925 jako knihkupec v Lokti začal distribuovat literaturu s nacistickým obsahem, v obchodě se mu však příliš nedařilo. 1933, po uchopení moci nacisty v Německu, československá vláda zakázala činnost DNSAP. Namísto ní vyrostla Sudetoněmecká vlastenecká fronta vedená K. Henleinem, která se 1935 přejmenovala na Sudetoněmeckou stranu (SdP). Po jejím úspěchu v parlamentních volbách F. zasedl v poslanecké sněmovně ČSR. Jeho vyhrocené postoje, inspirované Hitlerovou politickou vizí (Heim ins Reich), propojily programy NSDAP a SdP. Snaha o odtržení Sudet ve prospěch Německa, která překračovala zákony Československé republiky, vyvrcholila po neúspěšném puči v polovině září 1938 F. útěkem do Říše. Vrátil se po mnichovském diktátu na začátku října 1938.

F. radikální postoje byly sympatické říšskému vůdci SS H. Himmlerovi, který F. povýšil v listopadu 1938 do hodnosti SS-Brigadeführera a v březnu 1939, už po vzniku Protektorátu Čechy a Morava, do hodnosti SS-Gruppenführera. Pozici v nacistické správě upevnilo jeho jmenování velitelem policie a říšským sekretářem v protektorátu. Postavení druhého muže ho však neuspokojilo, proto stále intrikoval proti protektorovi Konstantinu v. Neurathovi. Velké zklamání pro F. znamenal v září 1941 příchod zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a po atentátu na něj i nástup Kurta Daluegeho v červnu 1942, F. totiž na toto místo sám aspiroval. Až v srpnu 1943 byl jmenován německým státním ministrem pro Čechy a Moravu a díky tomu, že říšský protektor W. Frick svůj úřad fakticky nevykonával, F. se stal nejvyšším nacistickým hodnostářem v protektorátu.

F. nesl plnou odpovědnost za potlačování protinacistického odboje a odporu, byl šedou eminencí, či přímo viníkem vyhlášení prvního i druhého stanného práva 1941–42 a jednoznačně se podílel na vypálení Lidic a Ležáků. Kontrolu nad územím Čech a Moravy držel až do jara 1945. Až brzy ráno 9. května opustil se svou rodinou Prahu a odjel k americkým liniím. U Rokycan byl zadržen, dopraven do Wiesbadenu a podroben prvním výslechům. Do Československa byl vydán na podzim 1945. V Praze stanul před mimořádným lidovým soudem. Proces probíhal od března do května 1946, F. byl shledán vinným ze spáchání válečných zločinů a v pankrácké věznici veřejně oběšen. Ostatky byly anonymně uloženy na hřbitově v Praze-Ďáblicích.

F. byl dvakrát ženatý: 1921–40 s Annou Müllerovou (měl s ní dva syny), od 1940 s lékařkou Karolou Blaschekovou (* 13. 8. 1913 Most, † 1982), s níž měl tři děti. Vdova byla po výsleších odvezena do SSSR, odkud se vrátila až 1956.

L: K. H. F., vrah českého národa před soudem lidu: Proces a rozsudek nad K. H. F., 1947; MČE 2, s. 512; BL 1, s. 374; L. Tunys, Noc před popravou. K. H. F. a jeho obhájce. Archivy promluvily, 1995; M. Moulis – D. Tomášek, K. H. F. Vzestup a pád karlovarského knihkupce, 2003; R. Küpper, K. H. F. (1898–1946). Politická biografie sudetoněmeckého nacionalisty, 2012; D. Brandes, Sudetští Němci v krizovém roce 1938, 2012, passim; de.wikipedia.org (s další literaturou, stav k 14. 1. 2015).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vojtěch Kyncl

  • Karl Hermann Frank spolu s Reinhardem Heydrichem v září 1941

  • Karl Hermann Frank krátce před popravou

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FRANK_Karl_Hermann_24.1.1898-22.5.1946&oldid=118463“