FRANTA Ivan 21.8.1904-22.1.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANTA_Ivan_21.8.1904-22.1.1975)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Ivan FRANTA
 
| jméno = Ivan FRANTA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Franta Ivan portret.jpg
 
| datum narození = 21.8.1904
 
| datum narození = 21.8.1904
| místo narození = Vysoké Mýto, o. Ústí nad Orlicí
+
| místo narození = Vysoké Mýto
 
| datum úmrtí = 22.1.1975
 
| datum úmrtí = 22.1.1975
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
+
| povolání = 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ivan FRANTA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 353
 +
}}
 +
'''FRANTA, Ivan''', ''* 21. 8. 1904 Vysoké Mýto, † 22. 1. 1975 Praha, chemik''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny gymnazijního profesora Ivana F. (otce pěti
 +
dětí). Po absolvování Vyšší průmyslové školy v Praze F. studoval
 +
1923–28 na Vysoké škole chemicko-technologického
 +
inženýrství ČVUT (VŠCHT). Ještě před dokončením studia
 +
pracoval 1928/29 jako demonstrátor, 1929–33 byl asistentem
 +
v Ústavu technologie látek výbušných a organických. Zabýval
 +
se chemií olejů, pryskyřic a kaučuků. 1933 obhájil disertační
 +
práci ''Studie o lacích kaučukoolejnatých'' a stal se doktorem
 +
technických věd. V následujících letech vedl gumárenskou
 +
laboratoř ve firmě Baťa ve Zlíně (1933–38) a v závodě Fatra
 +
Napajedla vybudoval 1938–45 laboratoř zajišťující výrobu
 +
lisované technické pryže, pogumovaných tkanin, plynových
 +
masek, ochranných oděvů, hadic aj. Věnoval se i výzkumu
 +
plastů, hlavně PVC. Současně přednášel gumárenskou technologii
 +
na Vyšší průmyslové škole chemické a ve Studijním
 +
ústavu ve Zlíně, z oboru zpracoval první česká skripta. Po válce
 +
se stal technickým vedoucím závodu a 1946 podnikovým
 +
ředitelem Fatry Napajedla, n. p. Jeho zásluhou se tamní závod
 +
specializoval výhradně na zpracování plastů. 1949 byl pověřen
 +
vybudováním a řízením ústavu gumárenské technologie
 +
ve Zlíně, o rok později se na Vysoké škole technické v Brně
 +
habilitoval. 1953 vzniklo na katedře plastických hmot pražské
 +
VŠCHT oddělení zpracování kaučuků a plastických hmot
 +
a v následujícím roce katedra technologie kaučuku a plastických
 +
hmot. F., který v té době přešel natrvalo do Prahy, byl ustanoven
 +
jejím vedoucím. 1955 byl jmenován profesorem,
 +
1956–58 a 1964–69 zastával funkci děkana Fakulty organické
 +
technologie VŠCHT, kde předsedal komisi pro obhajoby
 +
kandidátských i doktorských disertací pro obor technologie
 +
makromolekulárních látek, členem těchto komisí se stal
 +
i na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a na VŠCHT
 +
v Pardubicích. Byl předsedou redakční rady časopisu ''Plastické''
 +
''hmoty a kaučuk'', autorem a spoluautorem několika knižních
 +
publikací a více než osmdesáti vědeckých článků, projektů
 +
a patentů z oboru zpracování polymerů. Patřil k nositelům
 +
četných vyznamenání za zásluhy o rozvoj československého
 +
chemického průmyslu a k mezinárodně respektovaným odborníkům
 +
svého oboru.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Polyvinylchlorid (PVC, s F. Gřundělem), 1953; Polichlorek winylu
 +
(s týmž), Warszawa 1955; Gumárenská technologie 1–2, 1953, 1969.
 +
 
 +
'''L:''' ČBS, s. 153; Tomeš 1, s. 337; nekrolog, in: Plasty a kaučuk 12, 1975, č. 3,
 +
s. 85–86; Chemický průmysl 25, 1975, č. 3, příl., s. 3–4; Lidová demokracie
 +
23. 1. 1975, s. 4; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001],
 +
s. 140–151; M. Schätz, Historie výuky chemie. Osobnosti a události, 2002,
 +
s. 152n.; V. Ducháček, Ke 100. výročí narození prof. Ing. Dr. I. F., in:
 +
Chemické listy 98, 2004, s. 453–454.
 +
 
 +
Ivo Kraus
  
== Literatura ==
 
  Chem. prům. 25/1975; Chemie a lidé č.3 a č. 11; ČBS, 153; Hájek;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]
 
[[Kategorie:30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství]]

Aktuální verze z 27. 10. 2020, 18:26

Ivan FRANTA
Narození 21.8.1904
Místo narození Vysoké Mýto
Úmrtí 22.1.1975
Místo úmrtí Praha
Povolání 30- Odborník chemického průmyslu nebo barvírenství
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 353

FRANTA, Ivan, * 21. 8. 1904 Vysoké Mýto, † 22. 1. 1975 Praha, chemik

Pocházel z rodiny gymnazijního profesora Ivana F. (otce pěti dětí). Po absolvování Vyšší průmyslové školy v Praze F. studoval 1923–28 na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství ČVUT (VŠCHT). Ještě před dokončením studia pracoval 1928/29 jako demonstrátor, 1929–33 byl asistentem v Ústavu technologie látek výbušných a organických. Zabýval se chemií olejů, pryskyřic a kaučuků. 1933 obhájil disertační práci Studie o lacích kaučukoolejnatých a stal se doktorem technických věd. V následujících letech vedl gumárenskou laboratoř ve firmě Baťa ve Zlíně (1933–38) a v závodě Fatra Napajedla vybudoval 1938–45 laboratoř zajišťující výrobu lisované technické pryže, pogumovaných tkanin, plynových masek, ochranných oděvů, hadic aj. Věnoval se i výzkumu plastů, hlavně PVC. Současně přednášel gumárenskou technologii na Vyšší průmyslové škole chemické a ve Studijním ústavu ve Zlíně, z oboru zpracoval první česká skripta. Po válce se stal technickým vedoucím závodu a 1946 podnikovým ředitelem Fatry Napajedla, n. p. Jeho zásluhou se tamní závod specializoval výhradně na zpracování plastů. 1949 byl pověřen vybudováním a řízením ústavu gumárenské technologie ve Zlíně, o rok později se na Vysoké škole technické v Brně habilitoval. 1953 vzniklo na katedře plastických hmot pražské VŠCHT oddělení zpracování kaučuků a plastických hmot a v následujícím roce katedra technologie kaučuku a plastických hmot. F., který v té době přešel natrvalo do Prahy, byl ustanoven jejím vedoucím. 1955 byl jmenován profesorem, 1956–58 a 1964–69 zastával funkci děkana Fakulty organické technologie VŠCHT, kde předsedal komisi pro obhajoby kandidátských i doktorských disertací pro obor technologie makromolekulárních látek, členem těchto komisí se stal i na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a na VŠCHT v Pardubicích. Byl předsedou redakční rady časopisu Plastické hmoty a kaučuk, autorem a spoluautorem několika knižních publikací a více než osmdesáti vědeckých článků, projektů a patentů z oboru zpracování polymerů. Patřil k nositelům četných vyznamenání za zásluhy o rozvoj československého chemického průmyslu a k mezinárodně respektovaným odborníkům svého oboru.

D: výběr: Polyvinylchlorid (PVC, s F. Gřundělem), 1953; Polichlorek winylu (s týmž), Warszawa 1955; Gumárenská technologie 1–2, 1953, 1969.

L: ČBS, s. 153; Tomeš 1, s. 337; nekrolog, in: Plasty a kaučuk 12, 1975, č. 3, s. 85–86; Chemický průmysl 25, 1975, č. 3, příl., s. 3–4; Lidová demokracie 23. 1. 1975, s. 4; A. Andrle, Osobnosti Vysokého Mýta 1310–2001, [2001], s. 140–151; M. Schätz, Historie výuky chemie. Osobnosti a události, 2002, s. 152n.; V. Ducháček, Ke 100. výročí narození prof. Ing. Dr. I. F., in: Chemické listy 98, 2004, s. 453–454.

Ivo Kraus