FRANTIŠEK Josef 7.10.1914-8.10.1940: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANTIŠEK_Josef_7.10.1914-8.10.1940)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.10.1914
 
| datum narození = 7.10.1914
| místo narození = Otaslavice, o. Prostějov
+
| místo narození = Otaslavice (u Prostějova)
 
| datum úmrtí = 8.10.1940
 
| datum úmrtí = 8.10.1940
| místo úmrtí = Ewell Sutton Surrey
+
| místo úmrtí = Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef FRANTIŠEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 360
 +
}}
 +
'''FRANTIŠEK, Josef''', ''* 7. 10. 1914 Otaslavice (u Prostějova), † 8. 10. 1940 Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje''
  
== Literatura ==
+
Po vyučení zámečníkem se dobrovolně přihlásil do Školy pro
 +
odborný dorost letectva při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově,
 +
kde se stal 1936 pilotem. Odtud nastoupil k leteckému
 +
pluku 2 do Olomouce. V první polovině roku 1938 absolvoval
 +
stíhací kurs u leteckého pluku 4, u jehož 40. stíhací letky
 +
v Praze-Kbelích pak již kmenově zůstal.
 +
 
 +
Na okupaci českých zemí nacistickým Německem reagoval
 +
odchodem do exilu a zapojením do řad československého
 +
zahraničního odboje: 13. 6. 1939 přešel hranice do Polska
 +
a po prezentaci na československém konzulátu v Krakově
 +
zůstal v táboře československé vojenské jednotky v Malých
 +
Bronowicích. V předvečer světového válečného konfliktu
 +
29. 7. 1939 byl vyzván, aby vstoupil do řad polského letectva,
 +
kde působil krátce jako instruktor na letecké základně Dęblin.
 +
Po jejím zničení německými útoky 2. 9. 1939 se evakuoval
 +
na letiště Sosnowice Wielkie, kde v rámci improvizované
 +
průzkumné letecké jednotky prováděl odvážné průzkumné
 +
lety pro potřeby polských pozemních jednotek, při nichž také
 +
improvizovaně útočil na německé jednotky a byl jednou sestřelen.
 +
Po porážce Polska se evakuoval 22. 9. 1939 letadlem
 +
polského gen. Stefana Strzemińského do Rumunska, kde byl
 +
internován. Po útěku z tamního tábora odplul 3. 10. 1939
 +
lodí Dacia z Konstance do Bejrútu a odtud lodí Théophile
 +
Gautier zamířil do Marseille, kam dorazil 20. 10. 1939. Polské
 +
letectvo již neopustil a přeškoloval se ve Francii na leteckých
 +
základnách Lyon-Bron, Clermont-Ferrand a Aulnat na francouzské
 +
stroje, byť na frontu se zřejmě nedostal. Po pádu Francie
 +
odplul 18. 6. 1940 z Bordeaux do anglického Falmouthu.
 +
Po krátkém pobytu v polském leteckém depu v Blackpoolu
 +
se 2. 8. 1940 stal příslušníkem 303. polské stíhací perutě Tadeusze
 +
Kościuszka, která se ihned ocitla v nejprudších bojích
 +
letecké bitvy o Anglii. F. se vydatně přičinil o to, že se stala
 +
nejúspěšnější leteckou jednotkou tohoto urputného zápasu
 +
o ovládnutí nebe nad Anglií: V průběhu pěti týdnů vykonal
 +
třiatřicet operačních letů a sestřelil sedmnáct nepřátelských
 +
letadel jistě a jedno pravděpodobně. Stal se jedním z nejúspěšnějších
 +
stíhačů tohoto válečného střetnutí. Zahynul z doposud
 +
neobjasněných příčin, snad z vyčerpání, během hlídkového
 +
letu. Při havárii letadla byl vymrštěn a zlomil si vaz. Pohřben
 +
byl na hřbitově polského letectva v Northwoodu. Oba jeho rodiče byli od 1942 do konce války vězněni v internačním
 +
táboře ve Svatobořicích (u Kyjova). In memoriam byl F. 1941
 +
povýšen v polské armádě na podporucznika, 1947 v československé
 +
armádě na nadporučíka a 1991 na plukovníka. Byl
 +
mnohonásobně vyznamenán: Obdržel třikrát Krzyż Waleczny,
 +
jednou Československý válečný kříž (1939), Virtuti Militari,
 +
Croix de Guerre, Distiguished Flying Medal and bar, The
 +
1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp.
 +
 
 +
'''L:''' Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 76;
 +
F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 83; J. Rajlich, Esa na obloze, 1995,
 +
s. 23–31; týž, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého
 +
Albionu 1 (1940), 1999.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/4078 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Jan Němeček
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 77:
 
[[Kategorie:Otaslavice]]
 
[[Kategorie:Otaslavice]]
 
[[Kategorie:1940]]
 
[[Kategorie:1940]]
[[Kategorie:Ewell_Sutton_Surrey]]
+
[[Kategorie:Cuddington Way]]

Verze z 16. 11. 2019, 17:46

Josef FRANTIŠEK
Narození 7.10.1914
Místo narození Otaslavice (u Prostějova)
Úmrtí 8.10.1940
Místo úmrtí Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 360
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69255

FRANTIŠEK, Josef, * 7. 10. 1914 Otaslavice (u Prostějova), † 8. 10. 1940 Cuddington Way, Ewell (Surrey, Velká Británie), důstojník, účastník 2. odboje

Po vyučení zámečníkem se dobrovolně přihlásil do Školy pro odborný dorost letectva při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, kde se stal 1936 pilotem. Odtud nastoupil k leteckému pluku 2 do Olomouce. V první polovině roku 1938 absolvoval stíhací kurs u leteckého pluku 4, u jehož 40. stíhací letky v Praze-Kbelích pak již kmenově zůstal.

Na okupaci českých zemí nacistickým Německem reagoval odchodem do exilu a zapojením do řad československého zahraničního odboje: 13. 6. 1939 přešel hranice do Polska a po prezentaci na československém konzulátu v Krakově zůstal v táboře československé vojenské jednotky v Malých Bronowicích. V předvečer světového válečného konfliktu 29. 7. 1939 byl vyzván, aby vstoupil do řad polského letectva, kde působil krátce jako instruktor na letecké základně Dęblin. Po jejím zničení německými útoky 2. 9. 1939 se evakuoval na letiště Sosnowice Wielkie, kde v rámci improvizované průzkumné letecké jednotky prováděl odvážné průzkumné lety pro potřeby polských pozemních jednotek, při nichž také improvizovaně útočil na německé jednotky a byl jednou sestřelen. Po porážce Polska se evakuoval 22. 9. 1939 letadlem polského gen. Stefana Strzemińského do Rumunska, kde byl internován. Po útěku z tamního tábora odplul 3. 10. 1939 lodí Dacia z Konstance do Bejrútu a odtud lodí Théophile Gautier zamířil do Marseille, kam dorazil 20. 10. 1939. Polské letectvo již neopustil a přeškoloval se ve Francii na leteckých základnách Lyon-Bron, Clermont-Ferrand a Aulnat na francouzské stroje, byť na frontu se zřejmě nedostal. Po pádu Francie odplul 18. 6. 1940 z Bordeaux do anglického Falmouthu. Po krátkém pobytu v polském leteckém depu v Blackpoolu se 2. 8. 1940 stal příslušníkem 303. polské stíhací perutě Tadeusze Kościuszka, která se ihned ocitla v nejprudších bojích letecké bitvy o Anglii. F. se vydatně přičinil o to, že se stala nejúspěšnější leteckou jednotkou tohoto urputného zápasu o ovládnutí nebe nad Anglií: V průběhu pěti týdnů vykonal třiatřicet operačních letů a sestřelil sedmnáct nepřátelských letadel jistě a jedno pravděpodobně. Stal se jedním z nejúspěšnějších stíhačů tohoto válečného střetnutí. Zahynul z doposud neobjasněných příčin, snad z vyčerpání, během hlídkového letu. Při havárii letadla byl vymrštěn a zlomil si vaz. Pohřben byl na hřbitově polského letectva v Northwoodu. Oba jeho rodiče byli od 1942 do konce války vězněni v internačním táboře ve Svatobořicích (u Kyjova). In memoriam byl F. 1941 povýšen v polské armádě na podporucznika, 1947 v československé armádě na nadporučíka a 1991 na plukovníka. Byl mnohonásobně vyznamenán: Obdržel třikrát Krzyż Waleczny, jednou Československý válečný kříž (1939), Virtuti Militari, Croix de Guerre, Distiguished Flying Medal and bar, The 1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp.

L: Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945, 2005, s. 76; F. Loucký, Mnozí nedoletěli, 1989, s. 83; J. Rajlich, Esa na obloze, 1995, s. 23–31; týž, Na nebi sladké Francie, 1–2, 1998; týž, Na nebi hrdého Albionu 1 (1940), 1999.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jan Němeček