FRANZ Karel 18.3.1864-9.12.1933: Porovnání verzí

Z Personal
(FRANZ_Karel_18.3.1864-9.12.1933)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.3.1864
 
| datum narození = 18.3.1864
| místo narození =  
+
| místo narození = Rosice (u Brna)
 
| datum úmrtí = 9.12.1933
 
| datum úmrtí = 9.12.1933
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Karel FRANZ
+
}}
 +
'''FRANZ, Karel''', ''* 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník''
  
== Literatura ==
+
Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství
 +
na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař
 +
do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti,
 +
Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem
 +
vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo
 +
primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice
 +
ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem
 +
Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele
 +
posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí
 +
první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského
 +
vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru
 +
pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni
 +
(v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní
 +
lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu
 +
1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu
 +
národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu
 +
pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu
 +
v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského
 +
zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel
 +
do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze
 +
habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním
 +
zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice
 +
pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice
 +
v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora
 +
na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl
 +
dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé
 +
armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných
 +
ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl
 +
časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití
 +
tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku
 +
proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého
 +
vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním
 +
redaktorem ''Vojenských zdravotnických listů''.
 +
 
 +
'''L:''' MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal,
 +
70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál
 +
zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL,
 +
s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci
 +
Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219.
 +
 
 +
'''P:''' VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.
 +
 
 +
Martin Kučera
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 60:
  
 
[[Kategorie:1864]]
 
[[Kategorie:1864]]
 +
[[Kategorie:Rosice]]
 
[[Kategorie:1933]]
 
[[Kategorie:1933]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 21. 11. 2017, 16:56

Karel FRANZ
Narození 18.3.1864
Místo narození Rosice (u Brna)
Úmrtí 9.12.1933
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři

FRANZ, Karel, * 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník

Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni (v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním redaktorem Vojenských zdravotnických listů.

L: MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, 70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219.

P: VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.

Martin Kučera