Biografický slovník
FRANZ Karel 18.3.1864-9.12.1933: Porovnání verzí
(FRANZ_Karel_18.3.1864-9.12.1933) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 18.3.1864 | | datum narození = 18.3.1864 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Rosice (u Brna) |
| datum úmrtí = 9.12.1933 | | datum úmrtí = 9.12.1933 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 365-366 |
| + | }} | ||
| + | '''FRANZ, Karel''', ''* 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník'' | ||
| − | + | Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství | |
| + | na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař | ||
| + | do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, | ||
| + | Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem | ||
| + | vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo | ||
| + | primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice | ||
| + | ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem | ||
| + | Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele | ||
| + | posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí | ||
| + | první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského | ||
| + | vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru | ||
| + | pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni | ||
| + | (v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní | ||
| + | lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu | ||
| + | 1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu | ||
| + | národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu | ||
| + | pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu | ||
| + | v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského | ||
| + | zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel | ||
| + | do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze | ||
| + | habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním | ||
| + | zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice | ||
| + | pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice | ||
| + | v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora | ||
| + | na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl | ||
| + | dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé | ||
| + | armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných | ||
| + | ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl | ||
| + | časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití | ||
| + | tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku | ||
| + | proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého | ||
| + | vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním | ||
| + | redaktorem ''Vojenských zdravotnických listů''. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, | ||
| + | 70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál | ||
| + | zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, | ||
| + | s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci | ||
| + | Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/121708 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 63: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
| + | [[Kategorie:Rosice]] | ||
[[Kategorie:1933]] | [[Kategorie:1933]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 16. 11. 2019, 18:49
| Karel FRANZ | |
 | |
| Narození | 18.3.1864 |
|---|---|
| Místo narození | Rosice (u Brna) |
| Úmrtí | 9.12.1933 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 15- Lékaři |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 365-366 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55679 |
FRANZ, Karel, * 18. 3. 1864 Rosice (u Brna), † 9. 12. 1933 Praha, lékař ftizeolog, důstojník
Maturoval na klasickém gymnáziu v Brně a vystudoval lékařství na české univerzitě v Praze. Po promoci 1888 nastoupil jako lékař do armády, prošel posádkovými nemocnicemi v Budapešti, Vídni a Praze, v říjnu 1895 byl jmenován hlavním lékařem vojenského velitelství v Plzni a od října 1897 zastával místo primáře vnitřního a infekčního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni. Jako specialista na léčbu tuberkulózy se stal členem Vojenské zdravotnické komise. V říjnu 1912 byl ve funkci velitele posádkové nemocnice přeložen do Prahy, po vypuknutí první světové války povýšil na velitele zdravotnictva zemského vojenského velitelství. V dubnu 1916 se stal vedoucím odboru pro potírání tuberkulózy při ministerstvu války ve Vídni (v listopadu 1916 generál zdravotnictva, 1917 generální štábní lékař). V červenci 1918 byl poslán do výslužby. V listopadu 1918 vstoupil do československé armády a stal se přednostou zdravotní služby zemského vojenského velitelství pro Čechy. Od prosince 1919 řídil referát pro léčení tuberkulózy na ministerstvu národní obrany, vedl výstavbu Vojenského ústavu pro choroby plicní v moravském Šternberku a téhož ústavu v Tatranských Matliarech, od dubna 1922 byl předsedou Vojenského zdravotního poradního sboru a v březnu 1929 odešel do výslužby. V únoru 1919 se na Lékařské fakultě UK v Praze habilitoval pro nemoci vnitřní, zejména infekční, se zvláštním zřetelem k tuberkulóze. Jako hlavní konziliář vojenské stanice pro choroby plicní a vedoucí plicní ambulance divizní nemocnice v Praze dosáhl 9. 4. 1930 titulu mimořádného profesora na UK. S úspěchem, podmíněným dobovými možnostmi, vedl dlouhodobě protituberkulózní boj v rakouské a československé armádě, vytvořil koncepci špičkových vojenských léčebných ústavů a zorganizoval jejich vybudování. Světové priority dosáhl časopiseckými studiemi a výzkumnými zprávami o použití tuberkulínu u zdravé populace. Byl místopředsedou Spolku proti chorobám plicním, spoluzakladatelem Československého vědeckého spolku proti tuberkulóze a zakladatelem a hlavním redaktorem Vojenských zdravotnických listů.
L: MSN 2, s. 865; OSND 2/1, s. 735–736; BSPLF 1, s. 199; F. Dohnal, 70. výročí vzniku vojenských zdravotnických listů a jejich zakladatel, generál zdravotnictva prof. MUDr. K. F., in: DVT 29, 1996, s. 175–179; AČL, s. 67–68 (se soupisem díla); J. Fidler – V. Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–1938, 2006, s. 219.
P: VHA, Praha, kvalifikační listina důstojníka.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
