Biografický slovník
FRANZ Leonhard C. 25.10.1895-9.7.1974: Porovnání verzí
(FRANZ_Leonhard_25.10.1895-9.7.1974) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Leonhard FRANZ | + | | jméno = Leonhard C. FRANZ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1895 | | datum narození = 25.10.1895 | ||
| − | | místo narození = Vídeň | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 9.7.1974 | | datum úmrtí = 9.7.1974 | ||
| − | | místo úmrtí = Innsbruck | + | | místo úmrtí = Innsbruck (Rakousko) |
| − | | povolání = 55- Jazykovědec | + | | povolání = 55- Jazykovědec<br />53- Historik |
| − | 53- Historik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FRANZ, Leonhard C.''', ''* 25. 10. 1895 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1974 Innsbruck (Rakousko), archeolog'' | ||
| − | + | Jeho rodina pocházela z Českokrumlovska. Po návratu z první | |
| + | světové války studoval od 1918 germanistiku a archeologii | ||
| + | ve Vídni a 1920–21 v Göteborgu (Dr. phil. Vídeň 1921), | ||
| + | od 1921 působil v Prehistorickém ústavu vídeňské univerzity, | ||
| + | kde se 1926 habilitoval pro obor pravěk lidstva; stal se i tajemníkem | ||
| + | Wiener prähistorische Gesellschaft a 1922–29 redigoval | ||
| + | její časopis ''Wiener prähistorische Zeitschrift''. Poté přešel | ||
| + | do Prahy, 1929 byl jmenován mimořádným a 1936 řádným | ||
| + | profesorem nově zřízené katedry prehistorie na pražské Německé | ||
| + | univerzitě; působil také v německé akademii (Deutsche | ||
| + | Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische | ||
| + | Republik; od 1930 člen, od 1934 předseda komise | ||
| + | pro pravěk), ale zejména v Deutsche Gesellschaft für Vor- und | ||
| + | Frühgeschichte in der Tschechoslowakei (2. předseda 1931, | ||
| + | 1. předseda 1936–38, redaktor časopisu ''Sudeta'' 1928–38, | ||
| + | zakladatel a redaktor edice Bausteine zur Vorgeschichte der | ||
| + | Tschechoslowakei 1938). Od 1935 byl dopisovatelem Státního | ||
| + | archeologického ústavu v Praze. Koncem třicátých let | ||
| + | vystupoval jako přesvědčený nacista a antisemita. Za druhé | ||
| + | světové války působil v prehistorické komisi pro Sudetskou | ||
| + | župu v Liberci (od 1940) a v protektorátní badatelské radě | ||
| + | při Archeologickém ústavu v Praze, zřízené 1942. Jako profesor však už 1939 přešel do Lipska (suploval i v Jeně) a 1942 na nově zřízenou katedru archeologie do Innsbrucku, kde | ||
| + | setrval až do důchodu (1966). V tamním tyrolském zemském | ||
| + | muzeu Ferdinandeu souběžně vedl pravěké oddělení a byl zemským | ||
| + | konzervátorem památkové péče. | ||
| + | |||
| + | Odborně se věnoval obecným otázkám pravěku a rané doby | ||
| + | dějinné, zpracovával však i regionální přehledy nálezů (Horšovskotýnsko, | ||
| + | 1934; Lužické hory, 1935). Publikoval paleolitické | ||
| + | nálezy z jeskyně u Českého Krumlova (1936), prozkoumal | ||
| + | a odmítl falzum tzv. druhé Věstonické venuše. Prováděl | ||
| + | i vykopávky v terénu: u Stvolínek 1931–33 prozkoumal první | ||
| + | známý půdorys neolitického domu v Čechách, ve spolupráci | ||
| + | s C. Streitovou zkoumal mohylová pohřebiště (Podražnice, | ||
| + | Horní Metelsko). Hlavně se však věnoval jihočeské oblasti | ||
| + | sousedící s Rakouskem. Jeho projekt výzkumu tzv. nákolních | ||
| + | osad na rakouských alpských jezerech (1938) přerušila válka. | ||
| + | Zabýval se rovněž dějinami archeologie, popularizací oboru | ||
| + | a vzděláváním dospělých (od 1952 prezident tyrolské Lidové | ||
| + | univerzity). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Ist die zweite „Venus von Wisternitz“ eine Fälschung?, in: Sudeta 6, 1930, | ||
| + | s. 89–95; Selbstgewachsene Altertümer, in: Wiener prähistorische Zeitschrift | ||
| + | 18, 1931, s. 10–21; Fluorescence used for archaeological purposes, in: | ||
| + | Antiquity 5, 1931, s. 493; Ein bandkeramisches Dorf in Nordböhmen, in: | ||
| + | Germania 15, 1931, s. 252–255; Germanenfunde aus Dobřichov, in: Wiener | ||
| + | prähistorische Zeitschrift 19, 1932, s. 121–126; Der Germanenfriedhof von | ||
| + | Tschelakowitz, in: Sudetendeutsches Jahrbuch 1933, s. 36–44; Germanische | ||
| + | Funde in Nordböhmen, in: Sudeta 9, 1933, s. 73–78; Aus der Vorzeit des | ||
| + | polit. Bezirkes Bischofteinitz, 1934; Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte | ||
| + | Böhmens, 1935; Die vorgeschichtliche Besiedlung um das Lausitzer Gebirge, | ||
| + | in: Zittauer Geschichtsblätter 12, 1935, s. 25–30; Die älteste Kultur der | ||
| + | Tschechoslowakei, 1936; Kelten und Germanen in Böhmen, 1937; Aus den | ||
| + | Anfängen der Vorgeschichtsforschung in der Tschechoslowakei, in: Sudeta 13, | ||
| + | 1937, s. 77–102; Jäger, Bauern, Händler, 1939; Eine keltische Niederlassung | ||
| + | in Südböhmen, 1942; Wirtschaftsformen der Vorzeit, 1943; Goethe und | ||
| + | die Urzeit, 1949; († A. R. Neumann) Lexikon ur- und frühgeschichtlicher | ||
| + | Fundstätten Österreichs, 1965; Die Kultur der Urzeit Europas, 1969. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Festschrift L. C. F. zum 70. Geburtstag, Innsbruck 1965; R. Pittioni, | ||
| + | L. C. F., in: Archaeologia Austriaca 57, 1975, s. 104–114; BL 1, s. 380; | ||
| + | DUK 4, s. 192; Sklenář, s. 174 (se soupisem díla); http://www.uni-leipzig.de/unigeschichte/professorenkatalog/leipzig/Franz_607.pdf (stav k 11. 11. | ||
| + | 2014); http://www.uibk.ac.at/urgeschichte/institut1/geschichte.html (stav | ||
| + | k 15. 1. 2015). | ||
| + | |||
| + | Karel Sklenář | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Verze z 21. 11. 2017, 18:01
| Leonhard C. FRANZ | |
 | |
| Narození | 25.10.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 9.7.1974 |
| Místo úmrtí | Innsbruck (Rakousko) |
| Povolání |
55- Jazykovědec 53- Historik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55681 |
FRANZ, Leonhard C., * 25. 10. 1895 Vídeň (Rakousko), † 9. 7. 1974 Innsbruck (Rakousko), archeolog
Jeho rodina pocházela z Českokrumlovska. Po návratu z první světové války studoval od 1918 germanistiku a archeologii ve Vídni a 1920–21 v Göteborgu (Dr. phil. Vídeň 1921), od 1921 působil v Prehistorickém ústavu vídeňské univerzity, kde se 1926 habilitoval pro obor pravěk lidstva; stal se i tajemníkem Wiener prähistorische Gesellschaft a 1922–29 redigoval její časopis Wiener prähistorische Zeitschrift. Poté přešel do Prahy, 1929 byl jmenován mimořádným a 1936 řádným profesorem nově zřízené katedry prehistorie na pražské Německé univerzitě; působil také v německé akademii (Deutsche Gesellschaft der Wissenschaften und Künste für die Tschechoslowakische Republik; od 1930 člen, od 1934 předseda komise pro pravěk), ale zejména v Deutsche Gesellschaft für Vor- und Frühgeschichte in der Tschechoslowakei (2. předseda 1931, 1. předseda 1936–38, redaktor časopisu Sudeta 1928–38, zakladatel a redaktor edice Bausteine zur Vorgeschichte der Tschechoslowakei 1938). Od 1935 byl dopisovatelem Státního archeologického ústavu v Praze. Koncem třicátých let vystupoval jako přesvědčený nacista a antisemita. Za druhé světové války působil v prehistorické komisi pro Sudetskou župu v Liberci (od 1940) a v protektorátní badatelské radě při Archeologickém ústavu v Praze, zřízené 1942. Jako profesor však už 1939 přešel do Lipska (suploval i v Jeně) a 1942 na nově zřízenou katedru archeologie do Innsbrucku, kde setrval až do důchodu (1966). V tamním tyrolském zemském muzeu Ferdinandeu souběžně vedl pravěké oddělení a byl zemským konzervátorem památkové péče.
Odborně se věnoval obecným otázkám pravěku a rané doby dějinné, zpracovával však i regionální přehledy nálezů (Horšovskotýnsko, 1934; Lužické hory, 1935). Publikoval paleolitické nálezy z jeskyně u Českého Krumlova (1936), prozkoumal a odmítl falzum tzv. druhé Věstonické venuše. Prováděl i vykopávky v terénu: u Stvolínek 1931–33 prozkoumal první známý půdorys neolitického domu v Čechách, ve spolupráci s C. Streitovou zkoumal mohylová pohřebiště (Podražnice, Horní Metelsko). Hlavně se však věnoval jihočeské oblasti sousedící s Rakouskem. Jeho projekt výzkumu tzv. nákolních osad na rakouských alpských jezerech (1938) přerušila válka. Zabýval se rovněž dějinami archeologie, popularizací oboru a vzděláváním dospělých (od 1952 prezident tyrolské Lidové univerzity).
D: Ist die zweite „Venus von Wisternitz“ eine Fälschung?, in: Sudeta 6, 1930, s. 89–95; Selbstgewachsene Altertümer, in: Wiener prähistorische Zeitschrift 18, 1931, s. 10–21; Fluorescence used for archaeological purposes, in: Antiquity 5, 1931, s. 493; Ein bandkeramisches Dorf in Nordböhmen, in: Germania 15, 1931, s. 252–255; Germanenfunde aus Dobřichov, in: Wiener prähistorische Zeitschrift 19, 1932, s. 121–126; Der Germanenfriedhof von Tschelakowitz, in: Sudetendeutsches Jahrbuch 1933, s. 36–44; Germanische Funde in Nordböhmen, in: Sudeta 9, 1933, s. 73–78; Aus der Vorzeit des polit. Bezirkes Bischofteinitz, 1934; Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Böhmens, 1935; Die vorgeschichtliche Besiedlung um das Lausitzer Gebirge, in: Zittauer Geschichtsblätter 12, 1935, s. 25–30; Die älteste Kultur der Tschechoslowakei, 1936; Kelten und Germanen in Böhmen, 1937; Aus den Anfängen der Vorgeschichtsforschung in der Tschechoslowakei, in: Sudeta 13, 1937, s. 77–102; Jäger, Bauern, Händler, 1939; Eine keltische Niederlassung in Südböhmen, 1942; Wirtschaftsformen der Vorzeit, 1943; Goethe und die Urzeit, 1949; († A. R. Neumann) Lexikon ur- und frühgeschichtlicher Fundstätten Österreichs, 1965; Die Kultur der Urzeit Europas, 1969.
L: Festschrift L. C. F. zum 70. Geburtstag, Innsbruck 1965; R. Pittioni, L. C. F., in: Archaeologia Austriaca 57, 1975, s. 104–114; BL 1, s. 380; DUK 4, s. 192; Sklenář, s. 174 (se soupisem díla); http://www.uni-leipzig.de/unigeschichte/professorenkatalog/leipzig/Franz_607.pdf (stav k 11. 11. 2014); http://www.uibk.ac.at/urgeschichte/institut1/geschichte.html (stav k 15. 1. 2015).
Karel Sklenář
