FREDEGAR ?600-?660: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 369-370
 
}}
 
}}
 
'''FREDEGAR''' ''(též PSEUDO-FREDEGARUS Scholasticus), * † 7. století ?, kronikář''
 
'''FREDEGAR''' ''(též PSEUDO-FREDEGARUS Scholasticus), * † 7. století ?, kronikář''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:53

FREDEGAR
Narození 600
Úmrtí 660
Povolání 53- Historik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 369-370

FREDEGAR (též PSEUDO-FREDEGARUS Scholasticus), * † 7. století ?, kronikář

Jméno používané od 16. století pro autora anonymní kroniky, která spojila univerzální dějiny s dějinami Franků a byla dovedena do roku 584 (Chronicarum quae dicuntur Fredegarii Scholastici libri IV). Kronika se dělí do čtyř knih, z nichž první dvě jsou kompilací univerzálních dějin podle Hippolyta, Isidora Sevilského, Jeronýma a Hydatia, třetí je výtah z Deseti knih franských dějin Řehoře Tourského. Čtvrtá kniha obsahuje dějiny autorovy doby do roku 642. Různé politické a geografické perspektivy vyprávění vedly k vyslovení hypotéz, že spis měl tři (B. Krusch, 1878) nebo dva (S. Hellmann, 1934) autory. V současné době převládl názor o jediném autorovi, který pravděpodobně pocházel z Burgundska a později žil v lotrinských Metách (W. Goffart, 1963). Spis F. napsal mezi lety 658–660. K nedokončenému spisu byla na objednávku Hildebranda (nevlastního bratra franského majordoma Karla Martela) a jeho syna Nibelunga postupně připojena tři pokračování s použitím spisů Gesta Francorum a Liber Historiae Francorum. První pokračování sahá do roku 736, druhé do 751, třetí do 768. Pokračování jsou orientována silně prokarlovsky. Původní zprávy kroniky zůstaly většinou jediným dokladem popisovaných událostí.

K českým dějinám se vztahuje čtvrtá kniha kroniky, v níž autor uvedl nejstarší písemné zprávy o českých Slovanech (vyprávění o příchodu franského kupce Sáma na území Slovanů, jeho boji s Avary po boku Slovanů, jeho volbě za krále, o vytvoření slovanské říše a o porážce franského krále Dagoberta I. u Wogastisburku roku 631).

L: Das F.-Problem, in: S. Hellmann, Ausgewählte Abhandlungen zur Historiographie und Geistesgeschichte des Mittelalters, H. Beumann (ed.), Weimar 1961, s. 101–158; W. Goffart, The F. Problem Reconsidered, in: Speculum 38, 1963, s. 206–241; H. Kunstmann, Dagobert und Samo in der Sage? in: Zeitschrift für slavische Philologie 38, 1975, s. 279–302; U. Nonn, F. (Fredegar-Chronik), in: Lexikon des Mittelalters 4, München– Zürich 1989, s. 883; G. Scheibelreiter, F. – Chronist einer Epoche, in: The Medieval Chronicle 1, 1999, s. 249–259; týž, Gegenwart und Vergangenheit in der Sicht F.s, in: tamtéž 2, 2002, s. 212–222; R. Collins, Die F. Chroniken, Hannover 2007, passim; S. Rosik, F. (Pseudo-F. Scholasticus), in: Encyclopedia of the Medieval Chronicle, R. G. Dunphy (ed.), Leiden– Boston 2010, s. 637n.

P: B. Krusch, Fredegari scholastici chronicon cum suis continuatoribus, in: Monumenta Germaniae Historica. Sriptores rerum Merow. 2, 1888, s. 1–193; Quellen zur Geschichte des 7. und 8. Jahrhunderts…, H. Wolfram (ed.), Darmstadt 1986 (s rozsáhlým úvodem).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Bláhová