FREISING Hans 18.1.1905-8.12.1977: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 372-373
 
}}
 
}}
 
'''FREISING, Hans''', ''* 18. 1. 1905 Gmunden (Rakousko), † 8. 12. 1977 Stuttgart (Německo), geolog, archeolog''
 
'''FREISING, Hans''', ''* 18. 1. 1905 Gmunden (Rakousko), † 8. 12. 1977 Stuttgart (Německo), geolog, archeolog''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:56

Hans FREISING
Narození 18.1.1905
Místo narození Gmunden (Rakousko)
Úmrtí 8.12.1977
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 372-373

FREISING, Hans, * 18. 1. 1905 Gmunden (Rakousko), † 8. 12. 1977 Stuttgart (Německo), geolog, archeolog

Narodil se v Horních Rakousích, kde dočasně působil jeho otec, učitel Josef F., původním jménem Potschka (* 17. 9. 1875 Dolní Dunajovice /u Mikulova/, † 17. 9. 1971 Esslingen am Neckar /Německo/), jihomoravský vlastivědný pracovník (spoluzakladatel muzea v Klentnici /u Mikulova/), 1925–29 poslanec Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte).

Na německé Vysoké škole technické v Brně F. vystudoval elektrotechniku (Ing. 1932), na škole zůstal na katedře mineralogie a geologie jako asistent prof. Hanse Mohra. Zajímal se současně o archeologii, už ve dvacátých letech prováděl průzkum a záchrannou činnost na Uničovsku, pak na Mikulovsku a Znojemsku i v Moravském krasu (jeskyně Býčí skála, 1937). Jako spolupracovník Úřadu pro pravěk ve východní Sudetské župě spravoval 1939–40 archeologickou sbírku Slezského zemského muzea (tehdy Říšského župního muzea) v Opavě, výzkumy však prováděl především na trase plánované dálnice u Moravské Třebové a Jevíčka. Zaměřoval se hlavně na pleistocenní zalednění severní Moravy a Slezska a archeologii starší doby kamenné (paleolitu). 1940–45 konal vojenskou službu. Po 1945 byl odsunut do Německa (stejně jako jeho otec, 1939 dosazený vedoucí zemského muzea v Brně). F. sbírka s nálezy např. z Býčí skály byla 1945 konfiskována a předána Moravskému zemskému muzeu. Působil pak v Esslingenu, kde 1949 získal doktorát přírodních věd na základě práce Lösse, Fliesserden und Wanderschutt im nördlichen Württemberg; od 1947 tam působil jako geolog zemského úřadu (od 1952 pobočka zemského geologického úřadu ve Stuttgartu), 1953–70 jako zemský geolog, zabýval se zejména kvartérní geologií, sprašemi a pleistocenními fosilními půdami. Uveřejnil řadu příspěvků k mineralogii, geologii, paleontologii a paleolitickému osídlení Württemberska. Publikoval hlavně v časopisech Fundberichte aus Schwaben a Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg.

D: Neu entdeckte Höhlen bei Unter Tannowitz, in: Deutschmährische Heimat, 1920, s. 4–5 (s A. Rzehakem); Eine neue Palaeolithische Station nächst Klein-Urbau in Mähren, in: Eiszeit und Urgeschichte (Leipzig) 5, 1928, s. 49; Vor- und frühgeschichtliche Funde aus der Wischauer Sprachinsel, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 16, 1930, s. 217–221; Spätburgwallzeitliche Funde aus Mönitz, in: tamtéž 18, 1932, s. 26–30; Schöllschitz, eine neue Eiszeitjägerstation in Mähren, in: tamtéž 19, 1933, s. 197–198; Vorgeschichtliche Funde aus Brünn-Czernowitz, in: Sudeta 7, 1931, s. 65–70; Kelten im Umland der Pollauer Berge, in: Heimatblatt für den Nikolsburger Bezirk 1, 1933, s. 17–21; Die germanischen Bodenfunde in Mähren, 1933 (s E. Beningerem); Vorläufiger Bericht über Funde und Forschungen zur Vor- und Frühgeschichte des Gerichts-Bezirkes Mähr. Trübau, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 22, 1936, s. 128–131; Miozäne Fossilien aus den diluvialen Sanden von Maloměřitz bei Brünn, in: Firgenwald 11, 1938, s. 21–23; Mährische Funde und Forschungen im Jahre 1937, in: Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 71, 1941, s. 323–324; Schrifttum zur Mineralogie, Geologie und Paläontologie der ehemaligen Länder Württemberg und Hohenzollern 1945–1950, in: Jahreshefte der Geologischen Abteilung des Württembergischen statistischen Landesamtes (Stuttgart) 2, 1952, s. 180–219; Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1951–1952, in: Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.) 1, 1955, s. 507–608; Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1953–1955, in: tamtéž 4, 1961, s. 355–535; Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Mährens, Sigmaringen 1980.

L: Josef F.: BL 1, s. 382; MSA 104, 1991, s. 26. Hans F.: J. Filip, Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- u. Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 376–377; 3, 1998, s. 105; W. Reiff, H. F., 1905–1977, in: Jahresberichte und Mitteilungen des Oberrheinischen geologischen Vereines (Stuttgart) 60, 1978, s. 17–20; Časopis Slezského muzea 38, 1989, s. 170; týž, Zur Geschichte des Geologischen Landesamts Baden-Württemberg, in: Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.) 34, 1992, s. 7–191, zejm. s. 61–63; R. Zatloukal, Funde von H. F. aus der Býčí skála-Höhle, in: Pravěk nová řada 5, 1995, s. 39–50; R. Musil a kol., Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia historica Faculty of Science Masaryk University Brno 69, 1999, s. 41, 65; Slezsko 4, s. 34–35; Sklenář, s. 174–175; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 24. 9. 2013).

P: Archiv Slezského zemského muzea, Opava, osobní spis.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář, Pavel Vlašímský