FREISING Hans 18.1.1905-8.12.1977: Porovnání verzí

Z Personal
(FREISING_Hans_18.1.1905-8.12.1977)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 18.1.1905
 
| datum narození = 18.1.1905
| místo narození = Gmunden
+
| místo narození = Gmunden (Rakousko)
 
| datum úmrtí = 8.12.1977
 
| datum úmrtí = 8.12.1977
| místo úmrtí = Stuttgart
+
| místo úmrtí = Stuttgart (Německo)
 
| povolání = 52- Archeolog
 
| povolání = 52- Archeolog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hans FREISING
+
}}
 +
'''FREISING, Hans''', ''* 18. 1. 1905 Gmunden (Rakousko), † 8. 12. 1977 Stuttgart (Německo), geolog, archeolog''
 +
 
 +
Narodil se v Horních Rakousích, kde dočasně působil jeho
 +
otec, učitel '''Josef F.''', původním jménem Potschka (* 17. 9.
 +
1875 Dolní Dunajovice /u Mikulova/, † 17. 9. 1971 Esslingen
 +
am Neckar /Německo/), jihomoravský vlastivědný pracovník
 +
(spoluzakladatel muzea v Klentnici /u Mikulova/), 1925–29
 +
poslanec Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců
 +
(Bund der Landwirte).
 +
 
 +
Na německé Vysoké škole technické v Brně F. vystudoval elektrotechniku
 +
(Ing. 1932), na škole zůstal na katedře mineralogie
 +
a geologie jako asistent prof. Hanse Mohra. Zajímal se
 +
současně o archeologii, už ve dvacátých letech prováděl průzkum
 +
a záchrannou činnost na Uničovsku, pak na Mikulovsku
 +
a Znojemsku i v Moravském krasu (jeskyně Býčí skála, 1937).
 +
Jako spolupracovník Úřadu pro pravěk ve východní Sudetské
 +
župě spravoval 1939–40 archeologickou sbírku Slezského
 +
zemského muzea (tehdy Říšského župního muzea) v Opavě,
 +
výzkumy však prováděl především na trase plánované dálnice
 +
u Moravské Třebové a Jevíčka. Zaměřoval se hlavně na pleistocenní
 +
zalednění severní Moravy a Slezska a archeologii starší
 +
doby kamenné (paleolitu). 1940–45 konal vojenskou službu.
 +
Po 1945 byl odsunut do Německa (stejně jako jeho otec, 1939
 +
dosazený vedoucí zemského muzea v Brně). F. sbírka s nálezy
 +
např. z Býčí skály byla 1945 konfiskována a předána Moravskému
 +
zemskému muzeu. Působil pak v Esslingenu, kde 1949
 +
získal doktorát přírodních věd na základě práce ''Lösse, Fliesserden''
 +
''und Wanderschutt im nördlichen Württemberg''; od 1947
 +
tam působil jako geolog zemského úřadu (od 1952 pobočka
 +
zemského geologického úřadu ve Stuttgartu), 1953–70 jako
 +
zemský geolog, zabýval se zejména kvartérní geologií, sprašemi
 +
a pleistocenními fosilními půdami. Uveřejnil řadu příspěvků
 +
k mineralogii, geologii, paleontologii a paleolitickému osídlení
 +
Württemberska. Publikoval hlavně v časopisech ''Fundberichte''
 +
''aus Schwaben a Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg''.
 +
 
 +
'''D:''' Neu entdeckte Höhlen bei Unter Tannowitz, in: Deutschmährische
 +
Heimat, 1920, s. 4–5 (s A. Rzehakem); Eine neue Palaeolithische Station
 +
nächst Klein-Urbau in Mähren, in: Eiszeit und Urgeschichte (Leipzig)
 +
5, 1928, s. 49; Vor- und frühgeschichtliche Funde aus der Wischauer
 +
Sprachinsel, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 16, 1930, s. 217–221;
 +
Spätburgwallzeitliche Funde aus Mönitz, in: tamtéž 18, 1932, s. 26–30;
 +
Schöllschitz, eine neue Eiszeitjägerstation in Mähren, in: tamtéž 19, 1933,
 +
s. 197–198; Vorgeschichtliche Funde aus Brünn-Czernowitz, in: Sudeta 7,
 +
1931, s. 65–70; Kelten im Umland der Pollauer Berge, in: Heimatblatt für
 +
den Nikolsburger Bezirk 1, 1933, s. 17–21; Die germanischen Bodenfunde
 +
in Mähren, 1933 (s E. Beningerem); Vorläufiger Bericht über Funde und
 +
Forschungen zur Vor- und Frühgeschichte des Gerichts-Bezirkes Mähr.
 +
Trübau, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 22, 1936, s. 128–131;
 +
Miozäne Fossilien aus den diluvialen Sanden von Maloměřitz bei Brünn,
 +
in: Firgenwald 11, 1938, s. 21–23; Mährische Funde und Forschungen im
 +
Jahre 1937, in: Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 71,
 +
1941, s. 323–324; Schrifttum zur Mineralogie, Geologie und Paläontologie
 +
der ehemaligen Länder Württemberg und Hohenzollern 1945–1950, in:
 +
Jahreshefte der Geologischen Abteilung des Württembergischen statistischen Landesamtes (Stuttgart) 2, 1952, s. 180–219; Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1951–1952, in: Jahreshefte des Geologischen
 +
Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.) 1, 1955, s. 507–608;
 +
Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1953–1955, in:
 +
tamtéž 4, 1961, s. 355–535; Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Mährens,
 +
Sigmaringen 1980.
 +
 
 +
'''L:''' Josef F.: BL 1, s. 382; MSA 104, 1991, s. 26. Hans F.: J. Filip,
 +
Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- u. Frühgeschichte Europas 1, 1966,
 +
s. 376–377; 3, 1998, s. 105; W. Reiff, H. F., 1905–1977, in: Jahresberichte
 +
und Mitteilungen des Oberrheinischen geologischen Vereines (Stuttgart)
 +
60, 1978, s. 17–20; Časopis Slezského muzea 38, 1989, s. 170; týž, Zur
 +
Geschichte des Geologischen Landesamts Baden-Württemberg, in: Jahreshefte
 +
des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.)
 +
34, 1992, s. 7–191, zejm. s. 61–63; R. Zatloukal, Funde von H. F. aus der
 +
Býčí skála-Höhle, in: Pravěk nová řada 5, 1995, s. 39–50; R. Musil a kol.,
 +
Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia
 +
historica Faculty of Science Masaryk University Brno 69, 1999, s. 41, 65;
 +
Slezsko 4, s. 34–35; Sklenář, s. 174–175; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav
 +
k 24. 9. 2013).
 +
 
 +
'''P:''' Archiv Slezského zemského muzea, Opava, osobní spis.
 +
 
 +
Karel Sklenář, Pavel Vlašímský
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]
 
[[Kategorie:52- Archeolog]]

Verze z 22. 11. 2017, 13:52

Hans FREISING
Narození 18.1.1905
Místo narození Gmunden (Rakousko)
Úmrtí 8.12.1977
Místo úmrtí Stuttgart (Německo)
Povolání 52- Archeolog

FREISING, Hans, * 18. 1. 1905 Gmunden (Rakousko), † 8. 12. 1977 Stuttgart (Německo), geolog, archeolog

Narodil se v Horních Rakousích, kde dočasně působil jeho otec, učitel Josef F., původním jménem Potschka (* 17. 9. 1875 Dolní Dunajovice /u Mikulova/, † 17. 9. 1971 Esslingen am Neckar /Německo/), jihomoravský vlastivědný pracovník (spoluzakladatel muzea v Klentnici /u Mikulova/), 1925–29 poslanec Národního shromáždění za Německý svaz zemědělců (Bund der Landwirte).

Na německé Vysoké škole technické v Brně F. vystudoval elektrotechniku (Ing. 1932), na škole zůstal na katedře mineralogie a geologie jako asistent prof. Hanse Mohra. Zajímal se současně o archeologii, už ve dvacátých letech prováděl průzkum a záchrannou činnost na Uničovsku, pak na Mikulovsku a Znojemsku i v Moravském krasu (jeskyně Býčí skála, 1937). Jako spolupracovník Úřadu pro pravěk ve východní Sudetské župě spravoval 1939–40 archeologickou sbírku Slezského zemského muzea (tehdy Říšského župního muzea) v Opavě, výzkumy však prováděl především na trase plánované dálnice u Moravské Třebové a Jevíčka. Zaměřoval se hlavně na pleistocenní zalednění severní Moravy a Slezska a archeologii starší doby kamenné (paleolitu). 1940–45 konal vojenskou službu. Po 1945 byl odsunut do Německa (stejně jako jeho otec, 1939 dosazený vedoucí zemského muzea v Brně). F. sbírka s nálezy např. z Býčí skály byla 1945 konfiskována a předána Moravskému zemskému muzeu. Působil pak v Esslingenu, kde 1949 získal doktorát přírodních věd na základě práce Lösse, Fliesserden und Wanderschutt im nördlichen Württemberg; od 1947 tam působil jako geolog zemského úřadu (od 1952 pobočka zemského geologického úřadu ve Stuttgartu), 1953–70 jako zemský geolog, zabýval se zejména kvartérní geologií, sprašemi a pleistocenními fosilními půdami. Uveřejnil řadu příspěvků k mineralogii, geologii, paleontologii a paleolitickému osídlení Württemberska. Publikoval hlavně v časopisech Fundberichte aus Schwaben a Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg.

D: Neu entdeckte Höhlen bei Unter Tannowitz, in: Deutschmährische Heimat, 1920, s. 4–5 (s A. Rzehakem); Eine neue Palaeolithische Station nächst Klein-Urbau in Mähren, in: Eiszeit und Urgeschichte (Leipzig) 5, 1928, s. 49; Vor- und frühgeschichtliche Funde aus der Wischauer Sprachinsel, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 16, 1930, s. 217–221; Spätburgwallzeitliche Funde aus Mönitz, in: tamtéž 18, 1932, s. 26–30; Schöllschitz, eine neue Eiszeitjägerstation in Mähren, in: tamtéž 19, 1933, s. 197–198; Vorgeschichtliche Funde aus Brünn-Czernowitz, in: Sudeta 7, 1931, s. 65–70; Kelten im Umland der Pollauer Berge, in: Heimatblatt für den Nikolsburger Bezirk 1, 1933, s. 17–21; Die germanischen Bodenfunde in Mähren, 1933 (s E. Beningerem); Vorläufiger Bericht über Funde und Forschungen zur Vor- und Frühgeschichte des Gerichts-Bezirkes Mähr. Trübau, in: Deutsch-mährisch-schlesische Heimat 22, 1936, s. 128–131; Miozäne Fossilien aus den diluvialen Sanden von Maloměřitz bei Brünn, in: Firgenwald 11, 1938, s. 21–23; Mährische Funde und Forschungen im Jahre 1937, in: Mitteilungen der anthropologischen Gesellschaft in Wien 71, 1941, s. 323–324; Schrifttum zur Mineralogie, Geologie und Paläontologie der ehemaligen Länder Württemberg und Hohenzollern 1945–1950, in: Jahreshefte der Geologischen Abteilung des Württembergischen statistischen Landesamtes (Stuttgart) 2, 1952, s. 180–219; Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1951–1952, in: Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.) 1, 1955, s. 507–608; Schrifttum zur Geologie des Landes Baden-Württemberg 1953–1955, in: tamtéž 4, 1961, s. 355–535; Beiträge zur Vor- und Frühgeschichte Mährens, Sigmaringen 1980.

L: Josef F.: BL 1, s. 382; MSA 104, 1991, s. 26. Hans F.: J. Filip, Enzyklopädisches Handbuch zur Ur- u. Frühgeschichte Europas 1, 1966, s. 376–377; 3, 1998, s. 105; W. Reiff, H. F., 1905–1977, in: Jahresberichte und Mitteilungen des Oberrheinischen geologischen Vereines (Stuttgart) 60, 1978, s. 17–20; Časopis Slezského muzea 38, 1989, s. 170; týž, Zur Geschichte des Geologischen Landesamts Baden-Württemberg, in: Jahreshefte des Geologischen Landesamtes Baden-Württemberg (Freiburg i. Br.) 34, 1992, s. 7–191, zejm. s. 61–63; R. Zatloukal, Funde von H. F. aus der Býčí skála-Höhle, in: Pravěk nová řada 5, 1995, s. 39–50; R. Musil a kol., Pleistocén. Historie výzkumů na území bývalého Československa, in: Folia historica Faculty of Science Masaryk University Brno 69, 1999, s. 41, 65; Slezsko 4, s. 34–35; Sklenář, s. 174–175; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 24. 9. 2013).

P: Archiv Slezského zemského muzea, Opava, osobní spis.

Karel Sklenář, Pavel Vlašímský