Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FREISSLER Robert Viktor 23.3.1877-7.1.1950

{{Infobox - osoba
| jméno = Robert Viktor FREISSLER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 23.3.1877
| místo narození = Opava
| datum úmrtí = 7.1.1950
| místo úmrtí = Štýrský Hradec (Rakousko)
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848

| jiná jména = 
}}
'''FREISSLER, Robert Viktor''' ''(též FREIßLER), * 23. 3. 1877 Opava, † 7. 1. 1950 Štýrský Hradec (Rakousko), právník, politik''

Byl nejstarším dítětem Ernsta F., chirurga a ředitele slezské
zemské nemocnice v letech 1868–1904, a bratrem právníka,
bankovního úředníka, spisovatele a překladatele Ernsta Wolfganga
F. (pseud. E. W. Günther, * 7. 7. 1884 Opava, † 25.
2. 1937 Město Albrechtice /u Krnova/). Vystudoval německé
státní gymnázium (1887–95), poté absolvoval ve Vídni roční
abiturientský kurs na obchodní akademii a práva na univerzitě
(JUDr. 1900). Praktikoval v bance, na prezidiu vídeňského
Vrchního zemského soudu a v brněnské OŽK. Vrátil se
do rodiště, kde od 1903 pracoval jako úředník, potom první
tajemník OŽK a kde zastával několik dalších funkcí v rozmanitých
sborech, grémiích či správních radách. 1905 se oženil
s Alžbětou Frederikou, dcerou továrníka Karla Weisshuhna,
a přestoupil do evangelické církve. 1911 byl zvolen poslancem
vídeňské říšské rady za Německou nacionální stranu (Deutsche
Nationalpartei, DNP) a třetí slezský okrsek. Ve vídeňské sněmovně
pracoval až do zániku rakousko-uherského mocnářství
a patřil do poslanecké frakce Německého národního svazu
(Deutscher Nationalverband, DNV). Ihned po vzniku samostatného
Československa vytvořily především většinově etnické
německé okresy Rakouského (Českého) Slezska a severní Moravy
neživotaschopnou separatistickou provincii Sudetenland
v rámci Německého Rakouska (Deutschösterreich) a F. se stal
jejím zemským hejtmanem se sídlem v Opavě. Tehdy také
zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění
Německého Rakouska ve Vídni (21. 10. 1918 – 16. 2. 1919)
a do podpisu saint-germainské smlouvy, již Němci považovali
za znásilnění vlastní národní svobody, prosazoval spolu
s dalšími spolupracovníky požadavky na sebeurčení sudetských
Němců na pařížské mírové konferenci, kde však byly odmítnuty.
Po obsazení provinčního území československým vojskem předal bez průtahů správu do českých rukou a z politického
života se stáhl. V OŽK 1922 zažádal o penzionování a 1925
až 33 působil jako ústřední ředitel správy statků velkostatkáře
Wilhelma Lichnowského. Přál si poklidné soužití s Čechy
a s nacismem se vnitřně neztotožňoval. Po osvobození byl šest
týdnů vězněn a 1946 spolu s rodinou odsunut do americké
okupační zóny Německa, odkud se 1947 přestěhoval k švagrovi
do Rakouska.

'''D:''' Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate. Eine
historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse
in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen, Berlin 1921; Gesellschaftliche
Probleme. 1. Gedanken zur nationalen Politik, 1923; Gesellschaftliche Probleme.
2. Geld und Gold, 1933; Eine Reise nach Rhodos und dem Dodekanesos,
1938 (zvl. ot. z Neues Tagblatt).

'''L:''' BL 1, s. 382–383; Kolář Elity, s. 61; Tomeš 1, s. 388; Z. Kárník, České
země v éře První republiky (1918–1938). 1. Vznik, budování a zlatá léta
republiky (1918–1929), 2003, s. 38; B. Martinek, Několik poznámek k osobě
dr. R. F., in: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis.
C 6. Sborník k 60. narozeninám doc. PhDr. Dana Gawreckého, CSc., 2003,
s. 325–331 (se soupisem díla, literatury a pramenů); M. Macoun, Konec
provincie Sudetenland v Šumperku, 2008 (bakalářská práce, FF MU, Brno);
http://alex.onb.ac.at/spa.htm (stav k 11. 11. 2014); http://cz.wikipedia.org/
(stav k 11. 11. 2014).

'''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Opava – sv. Duch, sv. 13, 1873–1882,
fol. 296; tamtéž oddací matrika evangelické fary augšpurského vyznání
Opava, sv. 2, 1888–1913, fol. 51, poř. č. 2.

Gustav Novotný

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]]

[[Kategorie:1877]]
[[Kategorie:Opava]]
[[Kategorie:1950]]
[[Kategorie:Štýrský_Hradec]]