FREISSLER Robert Viktor 23.3.1877-7.1.1950: Porovnání verzí
(FREISSLER_Robert_23.3.1877-7.1.1950) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Robert FREISSLER | + | | jméno = Robert Viktor FREISSLER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.3.1877 | | datum narození = 23.3.1877 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Opava |
| datum úmrtí = 7.1.1950 | | datum úmrtí = 7.1.1950 | ||
− | | místo úmrtí = Štýrský Hradec | + | | místo úmrtí = Štýrský Hradec (Rakousko) |
| povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | | povolání = 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FREISSLER, Robert Viktor''' ''(též FREIßLER), * 23. 3. 1877 Opava, † 7. 1. 1950 Štýrský Hradec (Rakousko), právník, politik'' | ||
+ | |||
+ | Byl nejstarším dítětem Ernsta F., chirurga a ředitele slezské | ||
+ | zemské nemocnice v letech 1868–1904, a bratrem právníka, | ||
+ | bankovního úředníka, spisovatele a překladatele Ernsta Wolfganga | ||
+ | F. (pseud. E. W. Günther, * 7. 7. 1884 Opava, † 25. | ||
+ | 2. 1937 Město Albrechtice /u Krnova/). Vystudoval německé | ||
+ | státní gymnázium (1887–95), poté absolvoval ve Vídni roční | ||
+ | abiturientský kurs na obchodní akademii a práva na univerzitě | ||
+ | (JUDr. 1900). Praktikoval v bance, na prezidiu vídeňského | ||
+ | Vrchního zemského soudu a v brněnské OŽK. Vrátil se | ||
+ | do rodiště, kde od 1903 pracoval jako úředník, potom první | ||
+ | tajemník OŽK a kde zastával několik dalších funkcí v rozmanitých | ||
+ | sborech, grémiích či správních radách. 1905 se oženil | ||
+ | s Alžbětou Frederikou, dcerou továrníka Karla Weisshuhna, | ||
+ | a přestoupil do evangelické církve. 1911 byl zvolen poslancem | ||
+ | vídeňské říšské rady za Německou nacionální stranu (Deutsche | ||
+ | Nationalpartei, DNP) a třetí slezský okrsek. Ve vídeňské sněmovně | ||
+ | pracoval až do zániku rakousko-uherského mocnářství | ||
+ | a patřil do poslanecké frakce Německého národního svazu | ||
+ | (Deutscher Nationalverband, DNV). Ihned po vzniku samostatného | ||
+ | Československa vytvořily především většinově etnické | ||
+ | německé okresy Rakouského (Českého) Slezska a severní Moravy | ||
+ | neživotaschopnou separatistickou provincii Sudetenland | ||
+ | v rámci Německého Rakouska (Deutschösterreich) a F. se stal | ||
+ | jejím zemským hejtmanem se sídlem v Opavě. Tehdy také | ||
+ | zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění | ||
+ | Německého Rakouska ve Vídni (21. 10. 1918 – 16. 2. 1919) | ||
+ | a do podpisu saint-germainské smlouvy, již Němci považovali | ||
+ | za znásilnění vlastní národní svobody, prosazoval spolu | ||
+ | s dalšími spolupracovníky požadavky na sebeurčení sudetských | ||
+ | Němců na pařížské mírové konferenci, kde však byly odmítnuty. | ||
+ | Po obsazení provinčního území československým vojskem předal bez průtahů správu do českých rukou a z politického | ||
+ | života se stáhl. V OŽK 1922 zažádal o penzionování a 1925 | ||
+ | až 33 působil jako ústřední ředitel správy statků velkostatkáře | ||
+ | Wilhelma Lichnowského. Přál si poklidné soužití s Čechy | ||
+ | a s nacismem se vnitřně neztotožňoval. Po osvobození byl šest | ||
+ | týdnů vězněn a 1946 spolu s rodinou odsunut do americké | ||
+ | okupační zóny Německa, odkud se 1947 přestěhoval k švagrovi | ||
+ | do Rakouska. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate. Eine | ||
+ | historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse | ||
+ | in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen, Berlin 1921; Gesellschaftliche | ||
+ | Probleme. 1. Gedanken zur nationalen Politik, 1923; Gesellschaftliche Probleme. | ||
+ | 2. Geld und Gold, 1933; Eine Reise nach Rhodos und dem Dodekanesos, | ||
+ | 1938 (zvl. ot. z Neues Tagblatt). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BL 1, s. 382–383; Kolář Elity, s. 61; Tomeš 1, s. 388; Z. Kárník, České | ||
+ | země v éře První republiky (1918–1938). 1. Vznik, budování a zlatá léta | ||
+ | republiky (1918–1929), 2003, s. 38; B. Martinek, Několik poznámek k osobě | ||
+ | dr. R. F., in: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. | ||
+ | C 6. Sborník k 60. narozeninám doc. PhDr. Dana Gawreckého, CSc., 2003, | ||
+ | s. 325–331 (se soupisem díla, literatury a pramenů); M. Macoun, Konec | ||
+ | provincie Sudetenland v Šumperku, 2008 (bakalářská práce, FF MU, Brno); | ||
+ | http://alex.onb.ac.at/spa.htm (stav k 11. 11. 2014); http://cz.wikipedia.org/ | ||
+ | (stav k 11. 11. 2014). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Opava – sv. Duch, sv. 13, 1873–1882, | ||
+ | fol. 296; tamtéž oddací matrika evangelické fary augšpurského vyznání | ||
+ | Opava, sv. 2, 1888–1913, fol. 51, poř. č. 2. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | [[Kategorie:47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848]] | ||
[[Kategorie:1877]] | [[Kategorie:1877]] | ||
+ | [[Kategorie:Opava]] | ||
[[Kategorie:1950]] | [[Kategorie:1950]] | ||
[[Kategorie:Štýrský_Hradec]] | [[Kategorie:Štýrský_Hradec]] |
Verze z 22. 11. 2017, 14:55
Robert Viktor FREISSLER | |
Narození | 23.3.1877 |
---|---|
Místo narození | Opava |
Úmrtí | 7.1.1950 |
Místo úmrtí | Štýrský Hradec (Rakousko) |
Povolání | 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55733 |
FREISSLER, Robert Viktor (též FREIßLER), * 23. 3. 1877 Opava, † 7. 1. 1950 Štýrský Hradec (Rakousko), právník, politik
Byl nejstarším dítětem Ernsta F., chirurga a ředitele slezské zemské nemocnice v letech 1868–1904, a bratrem právníka, bankovního úředníka, spisovatele a překladatele Ernsta Wolfganga F. (pseud. E. W. Günther, * 7. 7. 1884 Opava, † 25. 2. 1937 Město Albrechtice /u Krnova/). Vystudoval německé státní gymnázium (1887–95), poté absolvoval ve Vídni roční abiturientský kurs na obchodní akademii a práva na univerzitě (JUDr. 1900). Praktikoval v bance, na prezidiu vídeňského Vrchního zemského soudu a v brněnské OŽK. Vrátil se do rodiště, kde od 1903 pracoval jako úředník, potom první tajemník OŽK a kde zastával několik dalších funkcí v rozmanitých sborech, grémiích či správních radách. 1905 se oženil s Alžbětou Frederikou, dcerou továrníka Karla Weisshuhna, a přestoupil do evangelické církve. 1911 byl zvolen poslancem vídeňské říšské rady za Německou nacionální stranu (Deutsche Nationalpartei, DNP) a třetí slezský okrsek. Ve vídeňské sněmovně pracoval až do zániku rakousko-uherského mocnářství a patřil do poslanecké frakce Německého národního svazu (Deutscher Nationalverband, DNV). Ihned po vzniku samostatného Československa vytvořily především většinově etnické německé okresy Rakouského (Českého) Slezska a severní Moravy neživotaschopnou separatistickou provincii Sudetenland v rámci Německého Rakouska (Deutschösterreich) a F. se stal jejím zemským hejtmanem se sídlem v Opavě. Tehdy také zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska ve Vídni (21. 10. 1918 – 16. 2. 1919) a do podpisu saint-germainské smlouvy, již Němci považovali za znásilnění vlastní národní svobody, prosazoval spolu s dalšími spolupracovníky požadavky na sebeurčení sudetských Němců na pařížské mírové konferenci, kde však byly odmítnuty. Po obsazení provinčního území československým vojskem předal bez průtahů správu do českých rukou a z politického života se stáhl. V OŽK 1922 zažádal o penzionování a 1925 až 33 působil jako ústřední ředitel správy statků velkostatkáře Wilhelma Lichnowského. Přál si poklidné soužití s Čechy a s nacismem se vnitřně neztotožňoval. Po osvobození byl šest týdnů vězněn a 1946 spolu s rodinou odsunut do americké okupační zóny Německa, odkud se 1947 přestěhoval k švagrovi do Rakouska.
D: Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate. Eine historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen, Berlin 1921; Gesellschaftliche Probleme. 1. Gedanken zur nationalen Politik, 1923; Gesellschaftliche Probleme. 2. Geld und Gold, 1933; Eine Reise nach Rhodos und dem Dodekanesos, 1938 (zvl. ot. z Neues Tagblatt).
L: BL 1, s. 382–383; Kolář Elity, s. 61; Tomeš 1, s. 388; Z. Kárník, České země v éře První republiky (1918–1938). 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), 2003, s. 38; B. Martinek, Několik poznámek k osobě dr. R. F., in: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Sborník k 60. narozeninám doc. PhDr. Dana Gawreckého, CSc., 2003, s. 325–331 (se soupisem díla, literatury a pramenů); M. Macoun, Konec provincie Sudetenland v Šumperku, 2008 (bakalářská práce, FF MU, Brno); http://alex.onb.ac.at/spa.htm (stav k 11. 11. 2014); http://cz.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014).
P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Opava – sv. Duch, sv. 13, 1873–1882, fol. 296; tamtéž oddací matrika evangelické fary augšpurského vyznání Opava, sv. 2, 1888–1913, fol. 51, poř. č. 2.
Gustav Novotný