Verze z 16. 11. 2019, 17:57, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FREISSLER Robert Viktor 23.3.1877-7.1.1950

Z Personal
Robert Viktor FREISSLER
Narození 23.3.1877
Místo narození Opava
Úmrtí 7.1.1950
Místo úmrtí Štýrský Hradec (Rakousko)
Povolání 47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 373

FREISSLER, Robert Viktor (též FREIßLER), * 23. 3. 1877 Opava, † 7. 1. 1950 Štýrský Hradec (Rakousko), právník, politik

Byl nejstarším dítětem Ernsta F., chirurga a ředitele slezské zemské nemocnice v letech 1868–1904, a bratrem právníka, bankovního úředníka, spisovatele a překladatele Ernsta Wolfganga F. (pseud. E. W. Günther, * 7. 7. 1884 Opava, † 25. 2. 1937 Město Albrechtice /u Krnova/). Vystudoval německé státní gymnázium (1887–95), poté absolvoval ve Vídni roční abiturientský kurs na obchodní akademii a práva na univerzitě (JUDr. 1900). Praktikoval v bance, na prezidiu vídeňského Vrchního zemského soudu a v brněnské OŽK. Vrátil se do rodiště, kde od 1903 pracoval jako úředník, potom první tajemník OŽK a kde zastával několik dalších funkcí v rozmanitých sborech, grémiích či správních radách. 1905 se oženil s Alžbětou Frederikou, dcerou továrníka Karla Weisshuhna, a přestoupil do evangelické církve. 1911 byl zvolen poslancem vídeňské říšské rady za Německou nacionální stranu (Deutsche Nationalpartei, DNP) a třetí slezský okrsek. Ve vídeňské sněmovně pracoval až do zániku rakousko-uherského mocnářství a patřil do poslanecké frakce Německého národního svazu (Deutscher Nationalverband, DNV). Ihned po vzniku samostatného Československa vytvořily především většinově etnické německé okresy Rakouského (Českého) Slezska a severní Moravy neživotaschopnou separatistickou provincii Sudetenland v rámci Německého Rakouska (Deutschösterreich) a F. se stal jejím zemským hejtmanem se sídlem v Opavě. Tehdy také zasedal jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska ve Vídni (21. 10. 1918 – 16. 2. 1919) a do podpisu saint-germainské smlouvy, již Němci považovali za znásilnění vlastní národní svobody, prosazoval spolu s dalšími spolupracovníky požadavky na sebeurčení sudetských Němců na pařížské mírové konferenci, kde však byly odmítnuty. Po obsazení provinčního území československým vojskem předal bez průtahů správu do českých rukou a z politického života se stáhl. V OŽK 1922 zažádal o penzionování a 1925 až 33 působil jako ústřední ředitel správy statků velkostatkáře Wilhelma Lichnowského. Přál si poklidné soužití s Čechy a s nacismem se vnitřně neztotožňoval. Po osvobození byl šest týdnů vězněn a 1946 spolu s rodinou odsunut do americké okupační zóny Německa, odkud se 1947 přestěhoval k švagrovi do Rakouska.

D: Vom Zerfall Oesterreichs bis zum tschechoslowakischen Staate. Eine historisch-politische Studie mit besonderer Berücksichtigung der Verhältnisse in Schlesien, Nordmähren und Ostböhmen, Berlin 1921; Gesellschaftliche Probleme. 1. Gedanken zur nationalen Politik, 1923; Gesellschaftliche Probleme. 2. Geld und Gold, 1933; Eine Reise nach Rhodos und dem Dodekanesos, 1938 (zvl. ot. z Neues Tagblatt).

L: BL 1, s. 382–383; Kolář Elity, s. 61; Tomeš 1, s. 388; Z. Kárník, České země v éře První republiky (1918–1938). 1. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929), 2003, s. 38; B. Martinek, Několik poznámek k osobě dr. R. F., in: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis. C 6. Sborník k 60. narozeninám doc. PhDr. Dana Gawreckého, CSc., 2003, s. 325–331 (se soupisem díla, literatury a pramenů); M. Macoun, Konec provincie Sudetenland v Šumperku, 2008 (bakalářská práce, FF MU, Brno); http://alex.onb.ac.at/spa.htm (stav k 11. 11. 2014); http://cz.wikipedia.org/ (stav k 11. 11. 2014).

P: ZA, Opava, matrika nar. řkt. f. ú. Opava – sv. Duch, sv. 13, 1873–1882, fol. 296; tamtéž oddací matrika evangelické fary augšpurského vyznání Opava, sv. 2, 1888–1913, fol. 51, poř. č. 2.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný