Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FREJKA Bedřich 17.2.1890-10.1.1972

{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich FREJKA
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 17.2.1890
| místo narození = Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova)
| datum úmrtí = 10.1.1972
| místo úmrtí = Brno
| povolání = 15- Lékaři

| jiná jména = 
}}
'''FREJKA, Bedřich''', ''* 17. 2. 1890 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 10. 1. 1972 Brno, lékař ortoped, pedagog, odborný spisovatel''

Byl synem nadlesního Josefa F. (1853–1932) a Kateřiny, roz.
Hájkové (1866–1943). Měl čtyři bratry: Josef F. (1886–1957)
byl chemik, Norbert F. (* 5. 6. 1888, † 20. 7. 1962) ministerský
rada na ministerstvu zemědělství, Otto F. (* 5. 3. 1897, †
17. 10. 1942) dřevařský odborník a tajemník Svazu majitelů
pil, Jiří F. (1904–1952) divadelní režisér.
Od studentských let F. tíhnul k medicíně, kterou začal studovat
1910 na pražské české univerzitě. Jako vojenský stipendista-medik se 1912–13 zúčastnil chirurgické expedice v balkánské válce (Bělehrad a Mostar). Promoval 1914, během první světové
války prošel jako lékař chirurg bojišti na Balkáně a v Itálii.
Po návratu nastoupil na chirurgickou kliniku v Praze, avšak
již na podzim 1919 odešel na lékařskou fakultu do Bratislavy
a pracoval u prof. Stanislava Kostlivého na chirurgické klinice,
od 1922 jako asistent prof. Vítězslava Chlumského na klinice
ortopedické. Tam se 1927 habilitoval z chirurgické ortopedie,
1928 byla venia docendi přenesena do Brna. Působil na chirurgické
klinice u prof. Julia Petřivalského, 1931 byl jmenován
bezplatným profesorem ortopedie a 1933 se stal placeným
mimořádným profesorem a prvním přednostou nově založené
ortopedické kliniky Lékařské fakulty MU, v jejímž čele stál až
do odchodu do penze (1961), s výjimkou 1943–45, kdy byl
přeložen do Ústavu pro tělesně vadné v Brně-Králově Poli.
Po druhé světové válce se vrátil na kliniku, 1946 byl jmenován
řádným profesorem pro ortopedii se zpětnou platností
od května 1939 a 1955 obdržel titul doktora lékařských věd
(DrSc.).

Do dějin oboru se zapsal metodou konzervativního léčení
vrozeného vykloubení kyčlí, tzv. Frejkova peřinka znamenala
převrat v terapii a používala se u nás i v zahraničí. Významné
byly také jeho výzkumy hormonálního léčení coxa vara adolescentium
(onemocnění proximální růstové ploténky stehenní
kosti), prodlužování končetin, skoliózy, adolescenční kyfózy
(vývojového postižení převážně hrudní páteře). Díky válečným
zkušenostem byl vynikající operatér, navrhl řadu originálních
postupů. Celoživotní zkušenosti shrnul v knize ''Základy ortopedické''
''chirurgie'' (přitom se až krátce před smrtí dočkal uznání
ortopedie jako samostatného oboru). Organizoval péči ortopedickou
i péči o tělesně postižené, 1928–32 byl vedoucím
lékařem Ústavu pro tělesně vadné v Brně-Králově Poli, vedl
rovněž ortopedickou poradnu zemské péče o mládež.

Za zásluhy o domácí i světovou ortopedii získal četná uznání:
Byl dlouholetým předsedou ortopedické sekce Československé
lékařské společnosti J. E. Purkyně, členem Mezinárodní
společnosti pro ortopedickou chirurgii a traumatologii, čestným
členem ortopedických společností sovětské, francouzské,
polské, belgické, jugoslávské a východoněmecké, americké
akademie ortopedických chirurgů i ortopedické asociace, ortopedické
společnosti v Bordeaux, členem výboru Mezinárodní
společnosti pro zmrzačené v Elyriu. Obdržel Cenu osvobození
města Brna a několikrát Purkyňovu medaili. 1970 byla u příležitosti
jeho osmdesátých narozenin vydána pamětní medaile,
ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mu byl 1990 odhalen
bronzový reliéf od Miloše Vlčka, od 1992 pořádají brněnské
ortopedické kliniky Frejkovy dny, mladým nadějným ortopedům
je za přínosné práce v oboru udělována Frejkova cena.
Od 1927 byl ženatý s Libuší, roz. Zelenkovou, z Police nad
Metují; vychovali spolu dcery Libuši, Jiřinu a Milenu a syny
Jaroslava a Miloše.

'''D:''' Vědecké práce prof. dr. B. F., in: Rozhledy v chirurgii 29, 1950, s. 31 až
34; Seznam prací prof. MUDr. B. F., in: Acta chirurgiae orthopaedicae et
traumatologiae čechoslovaca [ACHOTČ] 27, 1960, s. 115–120 (kde soupisy
díla); výběr: učebnice: Ortopedická chirurgie, 1952; Základy ortopedické
chirurgie, 1964. Odborné příspěvky: Mezinárodní styk v péči o tělesně vadné,
in: Paedologické rozhledy 3, 1947, s. 237–240; Léčení luxací v době prvního
roku, in: ACHOTČ 19, 1952, s. 157–170; Prognosa kostních sarkomů, in:
tamtéž 23, 1956, s. 180–184; Prognosa kostních sarkomů, in: Onkologie.
Sborník prací z vědecké konference z 2. prosince 1959, 1960, s. 59–65;
Prevence a léčení skolióz, in: Scripta medica Facultatis medicae Universitatis
Purkynianae Brunensis 34, 1961, s. 347–348; Vznik a prevence skoliózy.
Nekróza hlavičky kosti stehenní po traumatické luxaci, in: ACHOTČ 29,
1962, č. 1, s. 44–54, 117–118; Tuhost ramenního kloubu, in: tamtéž 32,
1965, s. 8–11; Coxa vara dospívajících, in: Bratislavské lekárske listy 48,
1967, s. 476–483; Coxa vara dospívajících, in: ACHOTČ 35, 1968, s. 26–33;
Prevence komplikací vrozených luxací kyčelních kloubů, in: Československá
pediatrie 27, 1972, s. 189–190; Prevence komplikací vrozeného vykloubení
kyčelního kloubu, in: ACHOTČ 39, 1972, s. 77–79; Prevence komplikací
vrozeného vykloubení kyčelního kloubu, in: Bratislavské lekárske listy 59,
1973, s. 257–269.

'''L:''' M. Janeček, Profesor B. F. se dožívá sedmdesáti pěti let, in: ACHOTČ 32,
1965, s. 89; Z. Bozděch, K osmdesátinám profesora F., in: Universitas 3, 1970,
č. 1, s. 77–78; týž, Osmdesátiny profesora dr. B. F., in: ACHOTČ 37, 1970,
s. 1–2; týž, Prof. MUDr. B. F., DrSc., in: Ročenka Univerzity J. E. Purkyně
1968–1975, 1976, s. 61–62; J. Červeňanský, Prof. MUDr. B. F., DrSc.,
osemdesiatnikom, in: Bratislavské lekárske listy 54, 1970, s. 385–388; týž,
Za prof. MUDr. B. F., DrSc., in: tamtéž 58, 1972, s. 122–123; M. Kovanda,
100 let od narození profesora MUDr. B. F., DrSc., in: ACHOTČ 57, 1990,
s. 186–187; týž, Prof. F. a prof. Pavlík. Autoři unikátních léčebných postupů
při léčení vrozeného vykloubení kyčelních kloubů, in: Sborník Brněnská věda
a umění meziválečného období (1918–1939) v evropském kontextu, 1993,
s. 237–239.

'''P:''' Archiv MU, Brno, fond A 1 Rektorát MU, osobní spisy, kart. 42; tamtéž,
fond A 3 Lékařská fakulta MU, osobní a kádrové spisy, kart. 34.

Jiřina Kalendovská

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:15- Lékaři]]

[[Kategorie:1890]]
[[Kategorie:Utěchovice_pod Strážištěm]]
[[Kategorie:1972]]
[[Kategorie:Brno]]