FREJKA Bedřich 17.2.1890-10.1.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 374-375
 
}}
 
}}
 
'''FREJKA, Bedřich''', ''* 17. 2. 1890 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 10. 1. 1972 Brno, lékař ortoped, pedagog, odborný spisovatel''
 
'''FREJKA, Bedřich''', ''* 17. 2. 1890 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 10. 1. 1972 Brno, lékař ortoped, pedagog, odborný spisovatel''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 17:58

Bedřich FREJKA
Narození 17.2.1890
Místo narození Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova)
Úmrtí 10.1.1972
Místo úmrtí Brno
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 374-375

FREJKA, Bedřich, * 17. 2. 1890 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 10. 1. 1972 Brno, lékař ortoped, pedagog, odborný spisovatel

Byl synem nadlesního Josefa F. (1853–1932) a Kateřiny, roz. Hájkové (1866–1943). Měl čtyři bratry: Josef F. (1886–1957) byl chemik, Norbert F. (* 5. 6. 1888, † 20. 7. 1962) ministerský rada na ministerstvu zemědělství, Otto F. (* 5. 3. 1897, † 17. 10. 1942) dřevařský odborník a tajemník Svazu majitelů pil, Jiří F. (1904–1952) divadelní režisér. Od studentských let F. tíhnul k medicíně, kterou začal studovat 1910 na pražské české univerzitě. Jako vojenský stipendista-medik se 1912–13 zúčastnil chirurgické expedice v balkánské válce (Bělehrad a Mostar). Promoval 1914, během první světové války prošel jako lékař chirurg bojišti na Balkáně a v Itálii. Po návratu nastoupil na chirurgickou kliniku v Praze, avšak již na podzim 1919 odešel na lékařskou fakultu do Bratislavy a pracoval u prof. Stanislava Kostlivého na chirurgické klinice, od 1922 jako asistent prof. Vítězslava Chlumského na klinice ortopedické. Tam se 1927 habilitoval z chirurgické ortopedie, 1928 byla venia docendi přenesena do Brna. Působil na chirurgické klinice u prof. Julia Petřivalského, 1931 byl jmenován bezplatným profesorem ortopedie a 1933 se stal placeným mimořádným profesorem a prvním přednostou nově založené ortopedické kliniky Lékařské fakulty MU, v jejímž čele stál až do odchodu do penze (1961), s výjimkou 1943–45, kdy byl přeložen do Ústavu pro tělesně vadné v Brně-Králově Poli. Po druhé světové válce se vrátil na kliniku, 1946 byl jmenován řádným profesorem pro ortopedii se zpětnou platností od května 1939 a 1955 obdržel titul doktora lékařských věd (DrSc.).

Do dějin oboru se zapsal metodou konzervativního léčení vrozeného vykloubení kyčlí, tzv. Frejkova peřinka znamenala převrat v terapii a používala se u nás i v zahraničí. Významné byly také jeho výzkumy hormonálního léčení coxa vara adolescentium (onemocnění proximální růstové ploténky stehenní kosti), prodlužování končetin, skoliózy, adolescenční kyfózy (vývojového postižení převážně hrudní páteře). Díky válečným zkušenostem byl vynikající operatér, navrhl řadu originálních postupů. Celoživotní zkušenosti shrnul v knize Základy ortopedické chirurgie (přitom se až krátce před smrtí dočkal uznání ortopedie jako samostatného oboru). Organizoval péči ortopedickou i péči o tělesně postižené, 1928–32 byl vedoucím lékařem Ústavu pro tělesně vadné v Brně-Králově Poli, vedl rovněž ortopedickou poradnu zemské péče o mládež.

Za zásluhy o domácí i světovou ortopedii získal četná uznání: Byl dlouholetým předsedou ortopedické sekce Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně, členem Mezinárodní společnosti pro ortopedickou chirurgii a traumatologii, čestným členem ortopedických společností sovětské, francouzské, polské, belgické, jugoslávské a východoněmecké, americké akademie ortopedických chirurgů i ortopedické asociace, ortopedické společnosti v Bordeaux, členem výboru Mezinárodní společnosti pro zmrzačené v Elyriu. Obdržel Cenu osvobození města Brna a několikrát Purkyňovu medaili. 1970 byla u příležitosti jeho osmdesátých narozenin vydána pamětní medaile, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mu byl 1990 odhalen bronzový reliéf od Miloše Vlčka, od 1992 pořádají brněnské ortopedické kliniky Frejkovy dny, mladým nadějným ortopedům je za přínosné práce v oboru udělována Frejkova cena. Od 1927 byl ženatý s Libuší, roz. Zelenkovou, z Police nad Metují; vychovali spolu dcery Libuši, Jiřinu a Milenu a syny Jaroslava a Miloše.

D: Vědecké práce prof. dr. B. F., in: Rozhledy v chirurgii 29, 1950, s. 31 až 34; Seznam prací prof. MUDr. B. F., in: Acta chirurgiae orthopaedicae et traumatologiae čechoslovaca [ACHOTČ] 27, 1960, s. 115–120 (kde soupisy díla); výběr: učebnice: Ortopedická chirurgie, 1952; Základy ortopedické chirurgie, 1964. Odborné příspěvky: Mezinárodní styk v péči o tělesně vadné, in: Paedologické rozhledy 3, 1947, s. 237–240; Léčení luxací v době prvního roku, in: ACHOTČ 19, 1952, s. 157–170; Prognosa kostních sarkomů, in: tamtéž 23, 1956, s. 180–184; Prognosa kostních sarkomů, in: Onkologie. Sborník prací z vědecké konference z 2. prosince 1959, 1960, s. 59–65; Prevence a léčení skolióz, in: Scripta medica Facultatis medicae Universitatis Purkynianae Brunensis 34, 1961, s. 347–348; Vznik a prevence skoliózy. Nekróza hlavičky kosti stehenní po traumatické luxaci, in: ACHOTČ 29, 1962, č. 1, s. 44–54, 117–118; Tuhost ramenního kloubu, in: tamtéž 32, 1965, s. 8–11; Coxa vara dospívajících, in: Bratislavské lekárske listy 48, 1967, s. 476–483; Coxa vara dospívajících, in: ACHOTČ 35, 1968, s. 26–33; Prevence komplikací vrozených luxací kyčelních kloubů, in: Československá pediatrie 27, 1972, s. 189–190; Prevence komplikací vrozeného vykloubení kyčelního kloubu, in: ACHOTČ 39, 1972, s. 77–79; Prevence komplikací vrozeného vykloubení kyčelního kloubu, in: Bratislavské lekárske listy 59, 1973, s. 257–269.

L: M. Janeček, Profesor B. F. se dožívá sedmdesáti pěti let, in: ACHOTČ 32, 1965, s. 89; Z. Bozděch, K osmdesátinám profesora F., in: Universitas 3, 1970, č. 1, s. 77–78; týž, Osmdesátiny profesora dr. B. F., in: ACHOTČ 37, 1970, s. 1–2; týž, Prof. MUDr. B. F., DrSc., in: Ročenka Univerzity J. E. Purkyně 1968–1975, 1976, s. 61–62; J. Červeňanský, Prof. MUDr. B. F., DrSc., osemdesiatnikom, in: Bratislavské lekárske listy 54, 1970, s. 385–388; týž, Za prof. MUDr. B. F., DrSc., in: tamtéž 58, 1972, s. 122–123; M. Kovanda, 100 let od narození profesora MUDr. B. F., DrSc., in: ACHOTČ 57, 1990, s. 186–187; týž, Prof. F. a prof. Pavlík. Autoři unikátních léčebných postupů při léčení vrozeného vykloubení kyčelních kloubů, in: Sborník Brněnská věda a umění meziválečného období (1918–1939) v evropském kontextu, 1993, s. 237–239.

P: Archiv MU, Brno, fond A 1 Rektorát MU, osobní spisy, kart. 42; tamtéž, fond A 3 Lékařská fakulta MU, osobní a kádrové spisy, kart. 34.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiřina Kalendovská