FREJKA Josef 2.12.1886-11.7.1957: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 377-378
 
}}
 
}}
 
'''FREJKA, Josef''', ''* 2. 12. 1886 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 11. 7. 1957 Hranice (na Moravě), chemik''
 
'''FREJKA, Josef''', ''* 2. 12. 1886 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 11. 7. 1957 Hranice (na Moravě), chemik''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:00

Josef FREJKA
Narození 2.12.1886
Místo narození Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova)
Úmrtí 11.7.1957
Místo úmrtí Hranice (na Moravě)
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
16- Farmakolog nebo farmaceut
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 377-378

FREJKA, Josef, * 2. 12. 1886 Útěchovice pod Stražištěm (u Pacova), † 11. 7. 1957 Hranice (na Moravě), chemik

Byl nejstarším dítětem nadlesního Josefa F. (1853–1932) a Kateřiny, roz. Hájkové (1866–1943). Významného postavení dosáhli i mladší bratři Norbert F. (1888–1962), ministerský rada, Otto F. (1897–1942), dřevařský odborník, Bedřich F. (1890–1972), ortoped, a Jiří F. (1904–1952), režisér.

F. 1905 maturoval na klasickém gymnáziu v Praze a do 1910 studoval biologii a chemii na Filozofické fakultě UK (PhDr. 1910); začal pracovat jako asistent Ústavu organické chemie. 1919/20 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Ženevě, po návratu se 1919 v Praze habilitoval a 1920 přešel na Přírodovědeckou fakultu MU do Brna. Tam působil 1920 až 27 jako mimořádný, od 1927 řádný profesor organické chemie. Vybudoval a řadu let vedl Ústav anorganické chemie, 1928/29 a 1939/40 byl děkanem fakulty. V době uzavření českých vysokých škol za druhé světové války pracoval v Nemocnici u sv. Anny v Brně v laboratoři psychiatrické kliniky a kliniky ortopedické. Po válce přednášel 1945–51 organickou chemii nejdříve na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, 1951 se vrátil do Brna a byl jmenován profesorem na Chemické fakultě nově založené Vojenské technické akademie Antonína Zápotockého v Brně. Věnoval se především organické a farmaceutické chemii a biochemii, dosáhl významných úspěchů např. při přípravě a analýze chemického složení pryskyřičných kyselin nebo při výzkumu vlivu farmaceutických výrobků na organismus, velmi aktivně se zabýval aplikovaným výzkumem. Působil jako technický poradce významných chemických podniků, např. v Kralupech, Praze-Vysočanech, Pardubicích-Semtíně. Byl aktivním členem Československé společnosti chemické, Société de Chimie Industrielle, Paris a Society of Chemical Industry, London.

D: výběr: Bromnovokain, 1925 (s J. Viťhou); Příspěvek ke kvantitativnímu stanovení kyseliny mléčné, 1925; Katalytická redukce dimethylglyoximu. 2, 3-diaminobutan (s L. Zahlovou), 1926; Tetranitrosopyrokatechin a některé jeho derivaty (s J. Zikou a H. Hamerským), 1931; Příspěvek ku poznání některých bromovaných derivátů pyrokatechinu (s B. Šefránkem), 1935; Organická chemie pro farmaceuty 2 a 5, 1950.

L: OSND 2/1, s. 738; MSN 2, s. 809; F. Petrů – B. Hájek, O vývoji české chemie, 1954, rejstřík; Chemické listy 40, 1946, s. 273–276 (s bibliografií); http://org.sci.muni.cz (stav k 13. 6. 2014); http://encyklopedie.brna.cz (stav k 3. 1. 2012).

P: Archiv MU, Brno, osobní pozůstalost.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivo Kraus