FREL Jiří 13.11.1923-29.4.2006: Porovnání verzí
(FREL_Jiří_13.11.1923-29.4.2006) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 13.11.1923 | | datum narození = 13.11.1923 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou) |
| datum úmrtí = 29.4.2006 | | datum úmrtí = 29.4.2006 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Paříž (Francie) |
| povolání = 52- Archeolog | | povolání = 52- Archeolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FREL, Jiří''', ''* 13. 11. 1923 Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou), † 29. 4. 2006 Paříž (Francie), klasický archeolog, historik umění'' | ||
− | + | Syn Antonína F. (1894–1970). Za druhé světové války absolvoval | |
+ | gymnázium v Lipníku nad Bečvou a pracoval jako | ||
+ | zemědělský dělník, po válce studoval dějiny umění a klasickou | ||
+ | archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze (1945–48), | ||
+ | přičemž získal stipendium na École normale supérieure v Paříži | ||
+ | (1946); tam také pracoval jako dobrovolník při budování | ||
+ | expozice řeckých váz muzea v Louvru. Ještě 1948 získal roční | ||
+ | stipendium do Itálie, v Římě dokončil studia klasické archeologie. | ||
+ | Stal se asistentem Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické | ||
+ | fakulty UK, později docentem, vyučoval i na oboru | ||
+ | dějin umění. Zabýval se řeckým antickým uměním (hlavně | ||
+ | sochařstvím – určil např. portrét císaře Traiana v univerzitní | ||
+ | sbírce v Olomouci) – a v souvislosti s ním i keramikou (vázovým | ||
+ | malířstvím), stylovou analýzou, attickými stélami či římskými | ||
+ | portréty. Redigoval sborník ''Epitymbion Roman Haken'' | ||
+ | (1958). Od padesátých, a hlavně v šedesátých letech cestoval jako tlumočník, čehož využíval ke studiu zahraničních sbírek. Zúčastnil se i výzkumů v Bulharsku či Řecku. 1968 působil | ||
+ | jako hostující profesor v Janově, pak na univerzitách v Philadelphii | ||
+ | a Princetonu v USA, kde 1969 zůstal v exilu jako | ||
+ | kurátor antické sbírky Metropolitního muzea umění v New | ||
+ | Yorku. Později v novém muzeu J. P. Gettyho v Malibu (u Los | ||
+ | Angeles) v Kalifornii vybudoval třetí největší antickou sbírku | ||
+ | v USA a začal vydávat ''Getty Museum Journal''; působil též | ||
+ | jako profesor Jihokalifornské univerzity a přednášel i v Evropě | ||
+ | a v Japonsku. Po odchodu do důchodu, spojeném se skandály | ||
+ | hospodářského rázu kolem Gettyho muzea a osobními útoky | ||
+ | (1988), žil nejprve ve Francii, pak především v Římě, dále byl | ||
+ | vědecky činný a podílel se na výzkumných projektech v Itálii | ||
+ | a v Řecku, v devadesátých letech hostoval mj. i na univerzitách | ||
+ | v Praze a v Brně; Masarykova univerzita mu 1997 udělila | ||
+ | stříbrnou medaili. Kromě klasické archeologie přispěl i k výkladu | ||
+ | významných nálezů – především v souvislosti s antikou – | ||
+ | na našem území z doby laténské (Mšecké Žehrovice), římské | ||
+ | (Mušov) či raného středověku (Želénky, Mikulčice). Vážná | ||
+ | onemocnění po 1997 omezila na sklonku života jeho činnost. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Počátky řeckého sochařství, 1951; Klasické řecké sochařství, 1952; Několik | ||
+ | poznámek k hlavě z Mšeckých Žehrovic, in: ČNM – řada společenskovědní | ||
+ | 122, 1953, s. 30–46; Řecké vázy, 1956; Kamej ze Želének, in: AR 8, 1956, | ||
+ | s. 536, 579–580; Z attických váz v Československu, zvláště v Národním | ||
+ | museu, in: Sborník NM 13, A, 1959, č. 5; Antická sbírka akademika Salače, in: | ||
+ | Zprávy Jednoty klasických filologů 4, 1962, s. 8–14; Feidias, 1964; Griechische | ||
+ | Architektur in Farben, 1964; Od tyranů k Sókratovi, 1969; Contributions | ||
+ | à l’iconographie grecque, 1969; Les sculpteurs attiques anonymes, 1969; The | ||
+ | Getty bronze, Malibu 1982; Death of a hero, Los Angeles 1984; Mušovské | ||
+ | poznámky, in: SPFFBU E 38, 1993, s. 211–212; Studia varia, Roma 1994. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Tomeš 1, s. 339; Pravěk nová řada 5, 1995, s. 379–380; Sklenář, s. 175; | ||
+ | J. Bouzek, Prof. Dr. J. F. sedmdesátiletý, in: Listy filologické 116, 1993, | ||
+ | s. 169–170; nekrology: Pravěk 16, 2006, s. 536–543; J. Bouzek, J. F. †, in: | ||
+ | Eirene 43, 2007, s. 215–223; AR 59, 2007, s. 157. | ||
+ | |||
+ | Karel Sklenář | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:1923]] | [[Kategorie:1923]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Dolní Újezd]] |
[[Kategorie:2006]] | [[Kategorie:2006]] | ||
+ | [[Kategorie:Paříž]] |
Verze z 23. 11. 2017, 15:41
Jiří FREL | |
Narození | 13.11.1923 |
---|---|
Místo narození | Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou) |
Úmrtí | 29.4.2006 |
Místo úmrtí | Paříž (Francie) |
Povolání | 52- Archeolog |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81374 |
FREL, Jiří, * 13. 11. 1923 Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou), † 29. 4. 2006 Paříž (Francie), klasický archeolog, historik umění
Syn Antonína F. (1894–1970). Za druhé světové války absolvoval gymnázium v Lipníku nad Bečvou a pracoval jako zemědělský dělník, po válce studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze (1945–48), přičemž získal stipendium na École normale supérieure v Paříži (1946); tam také pracoval jako dobrovolník při budování expozice řeckých váz muzea v Louvru. Ještě 1948 získal roční stipendium do Itálie, v Římě dokončil studia klasické archeologie. Stal se asistentem Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK, později docentem, vyučoval i na oboru dějin umění. Zabýval se řeckým antickým uměním (hlavně sochařstvím – určil např. portrét císaře Traiana v univerzitní sbírce v Olomouci) – a v souvislosti s ním i keramikou (vázovým malířstvím), stylovou analýzou, attickými stélami či římskými portréty. Redigoval sborník Epitymbion Roman Haken (1958). Od padesátých, a hlavně v šedesátých letech cestoval jako tlumočník, čehož využíval ke studiu zahraničních sbírek. Zúčastnil se i výzkumů v Bulharsku či Řecku. 1968 působil jako hostující profesor v Janově, pak na univerzitách v Philadelphii a Princetonu v USA, kde 1969 zůstal v exilu jako kurátor antické sbírky Metropolitního muzea umění v New Yorku. Později v novém muzeu J. P. Gettyho v Malibu (u Los Angeles) v Kalifornii vybudoval třetí největší antickou sbírku v USA a začal vydávat Getty Museum Journal; působil též jako profesor Jihokalifornské univerzity a přednášel i v Evropě a v Japonsku. Po odchodu do důchodu, spojeném se skandály hospodářského rázu kolem Gettyho muzea a osobními útoky (1988), žil nejprve ve Francii, pak především v Římě, dále byl vědecky činný a podílel se na výzkumných projektech v Itálii a v Řecku, v devadesátých letech hostoval mj. i na univerzitách v Praze a v Brně; Masarykova univerzita mu 1997 udělila stříbrnou medaili. Kromě klasické archeologie přispěl i k výkladu významných nálezů – především v souvislosti s antikou – na našem území z doby laténské (Mšecké Žehrovice), římské (Mušov) či raného středověku (Želénky, Mikulčice). Vážná onemocnění po 1997 omezila na sklonku života jeho činnost.
D: Počátky řeckého sochařství, 1951; Klasické řecké sochařství, 1952; Několik poznámek k hlavě z Mšeckých Žehrovic, in: ČNM – řada společenskovědní 122, 1953, s. 30–46; Řecké vázy, 1956; Kamej ze Želének, in: AR 8, 1956, s. 536, 579–580; Z attických váz v Československu, zvláště v Národním museu, in: Sborník NM 13, A, 1959, č. 5; Antická sbírka akademika Salače, in: Zprávy Jednoty klasických filologů 4, 1962, s. 8–14; Feidias, 1964; Griechische Architektur in Farben, 1964; Od tyranů k Sókratovi, 1969; Contributions à l’iconographie grecque, 1969; Les sculpteurs attiques anonymes, 1969; The Getty bronze, Malibu 1982; Death of a hero, Los Angeles 1984; Mušovské poznámky, in: SPFFBU E 38, 1993, s. 211–212; Studia varia, Roma 1994.
L: Tomeš 1, s. 339; Pravěk nová řada 5, 1995, s. 379–380; Sklenář, s. 175; J. Bouzek, Prof. Dr. J. F. sedmdesátiletý, in: Listy filologické 116, 1993, s. 169–170; nekrology: Pravěk 16, 2006, s. 536–543; J. Bouzek, J. F. †, in: Eirene 43, 2007, s. 215–223; AR 59, 2007, s. 157.
Karel Sklenář