FREL Jiří 13.11.1923-29.4.2006: Porovnání verzí

Z Personal
(FREL_Jiří_13.11.1923-29.4.2006)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 13.11.1923
 
| datum narození = 13.11.1923
| místo narození = Veselíčko
+
| místo narození = Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou)
 
| datum úmrtí = 29.4.2006
 
| datum úmrtí = 29.4.2006
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Paříž (Francie)
 
| povolání = 52- Archeolog
 
| povolání = 52- Archeolog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jiří FREL
+
}}
 +
'''FREL, Jiří''', ''* 13. 11. 1923 Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou), † 29. 4. 2006 Paříž (Francie), klasický archeolog, historik umění''
  
== Literatura ==
+
Syn Antonína F. (1894–1970). Za druhé světové války absolvoval
 +
gymnázium v Lipníku nad Bečvou a pracoval jako
 +
zemědělský dělník, po válce studoval dějiny umění a klasickou
 +
archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze (1945–48),
 +
přičemž získal stipendium na École normale supérieure v Paříži
 +
(1946); tam také pracoval jako dobrovolník při budování
 +
expozice řeckých váz muzea v Louvru. Ještě 1948 získal roční
 +
stipendium do Itálie, v Římě dokončil studia klasické archeologie.
 +
Stal se asistentem Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické
 +
fakulty UK, později docentem, vyučoval i na oboru
 +
dějin umění. Zabýval se řeckým antickým uměním (hlavně
 +
sochařstvím – určil např. portrét císaře Traiana v univerzitní
 +
sbírce v Olomouci) – a v souvislosti s ním i keramikou (vázovým
 +
malířstvím), stylovou analýzou, attickými stélami či římskými
 +
portréty. Redigoval sborník ''Epitymbion Roman Haken''
 +
(1958). Od padesátých, a hlavně v šedesátých letech cestoval jako tlumočník, čehož využíval ke studiu zahraničních sbírek. Zúčastnil se i výzkumů v Bulharsku či Řecku. 1968 působil
 +
jako hostující profesor v Janově, pak na univerzitách v Philadelphii
 +
a Princetonu v USA, kde 1969 zůstal v exilu jako
 +
kurátor antické sbírky Metropolitního muzea umění v New
 +
Yorku. Později v novém muzeu J. P. Gettyho v Malibu (u Los
 +
Angeles) v Kalifornii vybudoval třetí největší antickou sbírku
 +
v USA a začal vydávat ''Getty Museum Journal''; působil též
 +
jako profesor Jihokalifornské univerzity a přednášel i v Evropě
 +
a v Japonsku. Po odchodu do důchodu, spojeném se skandály
 +
hospodářského rázu kolem Gettyho muzea a osobními útoky
 +
(1988), žil nejprve ve Francii, pak především v Římě, dále byl
 +
vědecky činný a podílel se na výzkumných projektech v Itálii
 +
a v Řecku, v devadesátých letech hostoval mj. i na univerzitách
 +
v Praze a v Brně; Masarykova univerzita mu 1997 udělila
 +
stříbrnou medaili. Kromě klasické archeologie přispěl i k výkladu
 +
významných nálezů – především v souvislosti s antikou –
 +
na našem území z doby laténské (Mšecké Žehrovice), římské
 +
(Mušov) či raného středověku (Želénky, Mikulčice). Vážná
 +
onemocnění po 1997 omezila na sklonku života jeho činnost.
 +
 
 +
'''D:''' Počátky řeckého sochařství, 1951; Klasické řecké sochařství, 1952; Několik
 +
poznámek k hlavě z Mšeckých Žehrovic, in: ČNM – řada společenskovědní
 +
122, 1953, s. 30–46; Řecké vázy, 1956; Kamej ze Želének, in: AR 8, 1956,
 +
s. 536, 579–580; Z attických váz v Československu, zvláště v Národním
 +
museu, in: Sborník NM 13, A, 1959, č. 5; Antická sbírka akademika Salače, in:
 +
Zprávy Jednoty klasických filologů 4, 1962, s. 8–14; Feidias, 1964; Griechische
 +
Architektur in Farben, 1964; Od tyranů k Sókratovi, 1969; Contributions
 +
à l’iconographie grecque, 1969; Les sculpteurs attiques anonymes, 1969; The
 +
Getty bronze, Malibu 1982; Death of a hero, Los Angeles 1984; Mušovské
 +
poznámky, in: SPFFBU E 38, 1993, s. 211–212; Studia varia, Roma 1994.
 +
 
 +
'''L:''' Tomeš 1, s. 339; Pravěk nová řada 5, 1995, s. 379–380; Sklenář, s. 175;
 +
J. Bouzek, Prof. Dr. J. F. sedmdesátiletý, in: Listy filologické 116, 1993,
 +
s. 169–170; nekrology: Pravěk 16, 2006, s. 536–543; J. Bouzek, J. F. †, in:
 +
Eirene 43, 2007, s. 215–223; AR 59, 2007, s. 157.
 +
 
 +
Karel Sklenář
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 69:
  
 
[[Kategorie:1923]]
 
[[Kategorie:1923]]
[[Kategorie:Veselíčko]]
+
[[Kategorie:Dolní Újezd]]
 
[[Kategorie:2006]]
 
[[Kategorie:2006]]
 +
[[Kategorie:Paříž]]

Verze z 23. 11. 2017, 15:41

Jiří FREL
Narození 13.11.1923
Místo narození Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou)
Úmrtí 29.4.2006
Místo úmrtí Paříž (Francie)
Povolání 52- Archeolog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81374

FREL, Jiří, * 13. 11. 1923 Dolní Újezd (u Lipníka nad Bečvou), † 29. 4. 2006 Paříž (Francie), klasický archeolog, historik umění

Syn Antonína F. (1894–1970). Za druhé světové války absolvoval gymnázium v Lipníku nad Bečvou a pracoval jako zemědělský dělník, po válce studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě UK v Praze (1945–48), přičemž získal stipendium na École normale supérieure v Paříži (1946); tam také pracoval jako dobrovolník při budování expozice řeckých váz muzea v Louvru. Ještě 1948 získal roční stipendium do Itálie, v Římě dokončil studia klasické archeologie. Stal se asistentem Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK, později docentem, vyučoval i na oboru dějin umění. Zabýval se řeckým antickým uměním (hlavně sochařstvím – určil např. portrét císaře Traiana v univerzitní sbírce v Olomouci) – a v souvislosti s ním i keramikou (vázovým malířstvím), stylovou analýzou, attickými stélami či římskými portréty. Redigoval sborník Epitymbion Roman Haken (1958). Od padesátých, a hlavně v šedesátých letech cestoval jako tlumočník, čehož využíval ke studiu zahraničních sbírek. Zúčastnil se i výzkumů v Bulharsku či Řecku. 1968 působil jako hostující profesor v Janově, pak na univerzitách v Philadelphii a Princetonu v USA, kde 1969 zůstal v exilu jako kurátor antické sbírky Metropolitního muzea umění v New Yorku. Později v novém muzeu J. P. Gettyho v Malibu (u Los Angeles) v Kalifornii vybudoval třetí největší antickou sbírku v USA a začal vydávat Getty Museum Journal; působil též jako profesor Jihokalifornské univerzity a přednášel i v Evropě a v Japonsku. Po odchodu do důchodu, spojeném se skandály hospodářského rázu kolem Gettyho muzea a osobními útoky (1988), žil nejprve ve Francii, pak především v Římě, dále byl vědecky činný a podílel se na výzkumných projektech v Itálii a v Řecku, v devadesátých letech hostoval mj. i na univerzitách v Praze a v Brně; Masarykova univerzita mu 1997 udělila stříbrnou medaili. Kromě klasické archeologie přispěl i k výkladu významných nálezů – především v souvislosti s antikou – na našem území z doby laténské (Mšecké Žehrovice), římské (Mušov) či raného středověku (Želénky, Mikulčice). Vážná onemocnění po 1997 omezila na sklonku života jeho činnost.

D: Počátky řeckého sochařství, 1951; Klasické řecké sochařství, 1952; Několik poznámek k hlavě z Mšeckých Žehrovic, in: ČNM – řada společenskovědní 122, 1953, s. 30–46; Řecké vázy, 1956; Kamej ze Želének, in: AR 8, 1956, s. 536, 579–580; Z attických váz v Československu, zvláště v Národním museu, in: Sborník NM 13, A, 1959, č. 5; Antická sbírka akademika Salače, in: Zprávy Jednoty klasických filologů 4, 1962, s. 8–14; Feidias, 1964; Griechische Architektur in Farben, 1964; Od tyranů k Sókratovi, 1969; Contributions à l’iconographie grecque, 1969; Les sculpteurs attiques anonymes, 1969; The Getty bronze, Malibu 1982; Death of a hero, Los Angeles 1984; Mušovské poznámky, in: SPFFBU E 38, 1993, s. 211–212; Studia varia, Roma 1994.

L: Tomeš 1, s. 339; Pravěk nová řada 5, 1995, s. 379–380; Sklenář, s. 175; J. Bouzek, Prof. Dr. J. F. sedmdesátiletý, in: Listy filologické 116, 1993, s. 169–170; nekrology: Pravěk 16, 2006, s. 536–543; J. Bouzek, J. F. †, in: Eirene 43, 2007, s. 215–223; AR 59, 2007, s. 157.

Karel Sklenář