Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FREMUND Richard 9.4.1928-21.5.1969

{{Infobox - osoba
| jméno = Richard FREMUND
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 9.4.1928
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 21.5.1969
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
}}
'''FREMUND, Richard''', ''* 9. 4. 1928 Praha, † 21. 5. 1969 Praha, malíř, grafik, scénograf''

Byl nejstarším ze tří synů Františka a Ludmily F., majitelů
prosperujícího malířství pokojů a obchodu s barvami, malířskými
šablonami a ornamenty. Začal studovat na reálném
gymnáziu v Truhlářské ulici, 1940–45 navštěvoval soukromou
školu dekorativních umění J. Masáka, kde navázal celoživotní
přátelství s budoucím malířem K. Vysušilem. Na konci války
ho matka přihlásila v rodinné firmě jako učně, aby předešla
totálnímu nasazení. F. se tak vyučil malířem pokojů, návrhářem
a vyřezávačem šablon. 1945–47 studoval u profesora
V. Nechleby na AVU, 1947 přešel do grafické speciálky profesora
V. Pukla, 1949 byl krátce před absolutoriem ze studií
vyloučen. Na AVU se spřátelil mj. s V. Vašíčkem, R. Piesenem,
J. Martinem a J. Kolínskou, s níž později úzce spolupracoval.
Stal se členem VI. krajského střediska Svazu československých
výtvarných umělců Štursa. 1951–54 byl žákem scénografa F. Tröstra na DAMU, kde absolvoval jevištní výpravou hry
A. Jiráska ''Kolébka'' v divadle Disk. 1952 mu matka zřídila
ateliér v podkroví holešovické rodinné vily. V téže době navštěvoval
každoročně s přáteli V. Vašíčka ve Svatobořicích
na Slovácku, což ho výtvarně ovlivnilo. 1955 se po neúspěšném
pokusu o založení skupiny s moravskými malíři zúčastnil
Výstavy jedenácti v síni Ars, ze které o rok později vznikla
Skupina Máj 57, jejímž členem byl po celou dobu existence
skupiny. V létě 1956 pobyl s přáteli F. Dvořákem a O. Janečkem
několik týdnů v Paříži, seznámil se s moderním uměním
a po návratu si postupně vytvářel vlastní, mimořádně osobitý
malířský a grafický projev. Pořádal první úspěšné samostatné
výstavy, zahájil ilustrační a plakátovou činnost, s J. Kolínskou
se podílel na výrobě malovaných šátků. 1959 navštívil SSSR,
po návratu se přiklonil k abstrakci. 1959–61 vytvořil scénické
návrhy pro divadla Semafor a Rokoko. 1964 se účastnil výstavy
skupiny Křižovatka, aniž by se stal jejím členem. Přijal podněty
z pop-artu, italské renesance a nové figurace, jež naznačily další
F. vývojové možnosti. 1967–68 cestoval po Itálii, zjara 1969
uspořádal se značným ohlasem výstavu v Římě. Zahynul při
automobilovém neštěstí na Plzeňské ulici v Praze na Smíchově.
F. malířské dílo zahájily školní figurální práce vycházející ze
starší výtvarné tradice. Už na nich bylo patrné, že F. nikdy nepřijal
program socialisticky angažovaného realistického umění.
Inspiroval se expresionismem, až v polovině padesátých let našel
silné inspirační zdroje v tématu ženy, české vesnice a v motivech
z pražské Troji. Pro tuto skupinu děl je charakteristická
senzualistická barevnost s výraznou černou konturací. Reagoval
v nich na vlivy kubismu. Stále většího prostoru nabývalo zátiší
a portrét. Zlom v jeho tvorbě přineslo jaro 1956. V dubnu připravil
souhrnnou výstavu v Galerii Československý spisovatel
a léto strávil v Paříži. Svoji malířskou tvorbu obohatil francouzskými
vlivy (např. R. Dufy, H. Matisse, P. Picasso); pařížské
náměty ztvárnil jednak s koloristickou i kompoziční bravurou,
jednak s vysokým stupněm zjednodušení. Brzy objevil poezii
české vesnice (hlavně slovácké a jihočeské), podávanou ve znacích
a strukturálně. Experimentální ráz je dán především absencí
prostorové perspektivy a plošným dvourozměrným zobrazením,
jež se často stává znakem o sobě. Na mnoha obrazech
člení plochu plátna vodní hladina a odráží v obrácené perspektivě
štíty chalup. Tato určující linie díla vedla k osobitosti,
v poválečném českém malířství jedinečné. Paralelně vznikla
skupina maleb představujících ženy v krojových šátcích, provedením
naprosto odlišná od dobových folkloristických motivů.
Po 1959 se F. postupně zbavil prvků předmětné reality a vesnickou
tematiku transformoval v originální koncepci lyrické
strukturální abstrakce, zobrazené většinou technikou drippingu
(kombinace barvy a laku). Z vesnických lokalit se staly uzavřené
útvary koncentrované podél centrálního kruhu. V téže době
objevil a podobným způsobem abstrahoval ikonografii města.
Počátkem šedesátých let F. dospěl k plně abstraktním tvarům
různobarevných plošek zářících z černého mřížoví rozlévaného laku. Brzy nato se F. malba obohatila podněty V. Kandinského, J. Miróa, a zejména P. Soulagese a přijala gestický charakter,
usilující o maximální jednoduchost a redukující malbu na nejzákladnější
prvky. Od 1962 se F. opět vrátil k figurativnímu
malířství, v obrazech vesnic a měst nechal rozpadat se do té
doby dodržovanou horizontální a vertikální síť. Dominantou
obrazu se stalo velké rudé slunce. 1964 se F. vyjadřoval stylem
pop-artu: Do obrazů včleňoval koláží konkrétní nesouvisející
předměty, např. smaltované a papírové cedule, ptačí zob,
plechová víčka. V jednom obrazu použil goticky stylizovanou
tvář Madony, v jiném prvorepublikovém tabló gymnazijních
profesorů. Inspirace italskou renesancí, hlavně odkazem Leonarda
da Vinci, se projevila v syntetickém obraze ''Jak malovat''
''obraz Dámy s hranostajem'' (1965). Malíř se přiklonil k uměleckému
směru nové figurace a v jejím duchu namaloval cyklus
přímořských krajin z Itálie. Poslední obraz, expresivní ''Západ''
''slunce'', svědčí o kritickém duševním rozpoložení umělce před
jeho smrtí. F. malířské a grafické dílo náleží ke klíčovým hodnotám
v poválečném českém malířství.

'''L:''' NEČVU 1, s. 189; SČSVU 2, s. 294; Tomeš 1, s. 339–340; M. Churaň
a kol., Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století 1, 1998, s. 162; ČBS,
s. 154; F. Dvořák, R. F., 1956; týž, Umělecký odkaz R. F., in: Výtvarné umění
22, 1970, č. 3, s. 102–112; týž, R. F. 1928–1969, 1970; M. Chmelařová,
R. F., 2014.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/334542 Bibliografie dějin Českých zemí]

Martin Kučera

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1928]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1969]]
[[Kategorie:Praha]]