FRENZEL Johann Heinrich 14.5.1807-15.9.1853: Porovnání verzí

Verze z 23. 11. 2017, 16:55

Johann Heinrich FRENZEL
Narození	14.5.1807
Místo narození	Praha
Úmrtí	15.9.1853
Místo úmrtí	Majdanpek (Srbsko)
Povolání	74- Architekt
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137123

FRENZEL, Johann Heinrich (též Frenzl, Johann David, Jan), * 14. 5. 1807 Praha, † 15. 9. 1853 Majdanpek (Srbsko), stavitel

Pocházel z rodiny Jindřicha F., pražského měšťana a truhláře, a Marie, roz. Steblerové. Vystudoval inženýrství na pražské polytechnice, zároveň studoval techniku ve Vídni. Osamostatnil se, 1836–40 u něho na praxi pobýval architekt Josef Niklas, později profesor pražské techniky. F. 1840 požádal pražský magistrát o měšťanství, které vzápětí obdržel. 1844 se oženil v kostele sv. Apolináře s Marií, roz. Jahodovou (* 1820). Roku 1851 získal na čtyři roky domovské právo také pro Vídeň. Zemřel na cestách za prací.

Patřil k předním stavitelům pozdního klasicismu. Zprvu spolupracoval s řadou významných pražských stavitelů, od 1840, kdy patrně s městským právem obdržel i možnost samostatné stavební činnosti, se již neobjevil ve společenství s dalšími. F. architektonickou činnost lze doložit až od 1835, kdy spolu s Václavem Dudou navrhli klasicistní přestavbu domů čp. 512 a 513/I v nároží Uhelného trhu s ulicí Havelskou a Michalskou (Staré Město pražské). Z prvního období je nepochybně nejvýznamnější stavbou projekt nájemního domu čp. 717/II v Palackého ulici, na němž 1837 spolupracoval s Johannem Nowotnym. Fasádu inspiroval mnichovský tzv. Rundbogenstil (styl kulatých oblouků), a stala se tak prvním příkladem tohoto stylu v pražské architektuře. Z pozdějšího období je třeba jmenovat klasicistní dům s kolosálním pilastrovým řádem a časnými druhorokokovými detaily čp. 1074/II (hotel Atlantik) na Novém Městě pražském (1844).

D: Praha, Nové Město pražské: novostavba čp. 955/II v nároží ul. U Půjčovny a Jeruzalémské s velkým sálem (upraven 1847–49 Josefem Maličkým), který bylo možno využívat i k divadelním představením (majitelem byl J. A. Althaler-Stöger, který tam provozoval Nové české divadlo v Růžové ulici), projekt 1838, stavba 1840–41; dům čp. 1110/II v Truhlářské ul., 1838–39, novorokokově upravený 1900; dům čp. 1116/II v Truhlářské ul. (zůstal zachován v původním stavu), 1839; Staré Město pražské: plány k domu U Beránků čp. 409/I v Rytířské ul. (původně bohatší projekt byl při realizaci redukován), 1839; Malá Strana: plány na přestavbu domu U Malířů čp. 167/III v ul. U Zlaté studně na Malé Straně, 1839 (s Martinem Hausknechtem, přestavěn 1897); Karlín: dům čp. 11/X v Pernerově ul., 1839 (1867 přestavěn); Nové Město pražské: projekt domu čp. 1035/II v nároží ul. Na Poříčí a V Celnici (pro statkáře J. Urfuse) 1840; přestavba nájemního domu U Kheilů čp. 1055/II Na Florenci, 1840; nájemní klasicistní dům čp. 1317/II v Ječné ul., 1840 (přestavěn 1931); Staré Město pražské: pozdně klasicistní nájemní a obchodní dům čp. 669/I v nároží Rybné a Jakubské ul. (s Johannem Maxmiliánem Hegerem), 1839–40; dům U Jelínků čp. 626/I v Týnské ul., 1840–42; pozdně klasicistní přestavba domu čp. 443/I ve Vejvodově ul., 1840; Malá Strana: plány na změny ve dvorních křídlech domu U Bílého jelena čp. 302/III, Tržiště, 1842; projekt novostavby nájemního domu čp. 531/III ve Vítězné ul., 1842–43; Nové Město pražské, přestavba domu čp. 131/II v Ostrovní ul., 1844 (později přestavěn); Hradčany: plány přestavby klasicistního nájemního domu čp. 111/IV, Pohořelec, 1845; Nové Město pražské: klasicistní nájemní dům čp. 104/II, Spálená ul., asi 1845; nájemní dům čp. 271/II Na Zderaze, 1846; plány na dům U černé růže čp. 853/II, 1846 (později několikrát upravovaný); Staré Město pražské: zvýšení levého dvorního křídla domu čp. 419/I v Martinské ul., 1846; modernizace domu čp. 473/I v nároží Melantrichovy a Kožné ul., 1848.

L: A. V. Velflík, Dějiny technického učení v Praze 2, 1910, s. 134; V. Vojtíšek, Příspěvky k dějinám a místopisu král. hl. města Prahy 3. Stavitel J. F. (1807 až 1853), in: Za starou Prahu 2, 1911, s. 38; F. X. Harlas, Sochařství, stavitelství, 1911, s. 152; V. Vojtíšek, O divadle Stögrově v Praze, in: ČSPSČ 24, 1916, s. 41–49; Dílo 12, 1914, s. 87–88; Z. Wirth, Od kotců k Národnímu divadlu, in: Umění (Štenc) 11, 1938, s. 224–225, 231; Toman 1, s. 236; Praha národního probuzení, E. Poche (ed.), 1980, s. 93, 108, 110, 119, 154; Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov, P. Vlček (ed.), 1996, s. 160, 287, 294–295, 307, 326, 345, 419, 446; Zápisná kniha pražských stavitelů 1693–1903, I. Ebelová (ed.), 1996, s. 32; Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, R. Baťková (ed.), 1998, s. 222, 232, 280, 417, 476, 511, 545, 575, 618; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, rejstřík; totéž, Pražský hrad a Hradčany, 2000, rejstřík; Architekti, s. 185 až 186; Saur 44, s. 440–441.

Pavel Vlček