Biografický slovník
FRESLOVÁ Libuše 27.6.1898-20.8.1982: Porovnání verzí
(FRESLOVÁ_Libuše_27.6.1898-20.8.1982) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 385 |
| + | }} | ||
| + | '''FRESLOVÁ, Libuše''', ''* 27. 6. 1898 Praha, † 20. 8. 1982 Praha, herečka'' | ||
| − | + | Pocházela z měšťanské rodiny. Studovala na dívčím gymnáziu | |
| + | spolku Minerva a souběžně se školila v herectví u L. Dostalové. | ||
| + | 1917 se stala členkou kočovné divadelní společnosti J. Konětopského, | ||
| + | 1918 členkou činohry Národního divadla moravskoslezského | ||
| + | v Ostravě, 1919–23 Městského divadla v Plzni, | ||
| + | kde na sebe výrazně upozornila v lyrických milovnických | ||
| + | rolích. 1923 byla angažována do Městského divadla na Královských | ||
| + | Vinohradech, kde setrvala do odchodu do výslužby | ||
| + | (1959). Seznámila se tam se svým manželem, hercem hilarovského | ||
| + | pokolení Ludvíkem Veverkou (* 7. 3. 1892 Kostelec nad | ||
| + | Orlicí, † 2. 2. 1947 Praha). Ve vinohradském divadle vyzrála | ||
| + | v představitelku náročných, charakterově složitých rolí světového | ||
| + | i domácího repertoáru, vytvářených střídmými, jemně | ||
| + | nuancovanými mimickými, gestickými a hlasovými prostředky | ||
| + | ve stylu psychologického civilismu. Byla první českou Polly | ||
| + | v Brechtově ''Žebrácké opeře'', dále Biankou v Shakespearově ''Zkrocení zlé ženy'' a Ofélií v ''Hamletovi'', Štěstím v Maeterlinckově ''Modrém ptáku'', Mary Ardenovou v Kožíkově ''Shakespearovi''. | ||
| + | Účinkovala jako Valča i Růženka ve Šrámkově ''Létu'', | ||
| + | hraběnka Fuentes v Schillerově ''Donu Carlosovi'', později chůva | ||
| + | v Hikmetově ''Legendě o lásce'', hraběnka Rostovová ve ''Vojně'' | ||
| + | ''a míru'' atd. S jevištěm se z vlastního rozhodnutí rozloučila | ||
| + | jako Žofie v ''Králi Václavu IV.'' Arnošta Dvořáka. Byla platnou | ||
| + | členkou souboru, vhodně se doplňovala s moderní tragédkou | ||
| + | Marií Brožovou a salonní Marií Rosůlkovou. Uplatňovala | ||
| + | se v rozhlase, v televizi jen sporadicky a epizodicky v devíti | ||
| + | filmech; v jednom němém filmu v režii hereckého kolegy | ||
| + | F. Hlavatého, ve zfilmovaných dramatech F. Langera ''Obrácení'' | ||
| + | ''Ferdyše Pištory'' a ''Dvaasedmdesátka'', ve Vávrově ''Němé barikádě'', Krškově | ||
| + | ''Revolučním roce 1848'' (Eleonora kněžna Windischgraetzová), | ||
| + | ve Weissově ''Vlčí jámě'', v Krškově ''Poslední růži od Casanovy''; | ||
| + | naposledy herecky vystoupila ve ''Farářově konci'' režiséra | ||
| + | E. Schorma. 1968 byla jmenována zasloužilou umělkyní. | ||
| + | Po srpnu 1968 se z politických důvodů herecky zcela odmlčela. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Přehled činnosti československých divadel 1958, 1959, s. 101; OSND 2/1, | ||
| + | s. 739–740; Tomeš 1, s. 340; Fikejz 1, s. 290–291; http://www.csfd.cz/ (stav k 19. 5. 2014). | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:06
| Libuše FRESLOVÁ | |
 | |
| Narození | 27.6.1898 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 20.8.1982 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 385 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55749 |
FRESLOVÁ, Libuše, * 27. 6. 1898 Praha, † 20. 8. 1982 Praha, herečka
Pocházela z měšťanské rodiny. Studovala na dívčím gymnáziu spolku Minerva a souběžně se školila v herectví u L. Dostalové. 1917 se stala členkou kočovné divadelní společnosti J. Konětopského, 1918 členkou činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, 1919–23 Městského divadla v Plzni, kde na sebe výrazně upozornila v lyrických milovnických rolích. 1923 byla angažována do Městského divadla na Královských Vinohradech, kde setrvala do odchodu do výslužby (1959). Seznámila se tam se svým manželem, hercem hilarovského pokolení Ludvíkem Veverkou (* 7. 3. 1892 Kostelec nad Orlicí, † 2. 2. 1947 Praha). Ve vinohradském divadle vyzrála v představitelku náročných, charakterově složitých rolí světového i domácího repertoáru, vytvářených střídmými, jemně nuancovanými mimickými, gestickými a hlasovými prostředky ve stylu psychologického civilismu. Byla první českou Polly v Brechtově Žebrácké opeře, dále Biankou v Shakespearově Zkrocení zlé ženy a Ofélií v Hamletovi, Štěstím v Maeterlinckově Modrém ptáku, Mary Ardenovou v Kožíkově Shakespearovi. Účinkovala jako Valča i Růženka ve Šrámkově Létu, hraběnka Fuentes v Schillerově Donu Carlosovi, později chůva v Hikmetově Legendě o lásce, hraběnka Rostovová ve Vojně a míru atd. S jevištěm se z vlastního rozhodnutí rozloučila jako Žofie v Králi Václavu IV. Arnošta Dvořáka. Byla platnou členkou souboru, vhodně se doplňovala s moderní tragédkou Marií Brožovou a salonní Marií Rosůlkovou. Uplatňovala se v rozhlase, v televizi jen sporadicky a epizodicky v devíti filmech; v jednom němém filmu v režii hereckého kolegy F. Hlavatého, ve zfilmovaných dramatech F. Langera Obrácení Ferdyše Pištory a Dvaasedmdesátka, ve Vávrově Němé barikádě, Krškově Revolučním roce 1848 (Eleonora kněžna Windischgraetzová), ve Weissově Vlčí jámě, v Krškově Poslední růži od Casanovy; naposledy herecky vystoupila ve Farářově konci režiséra E. Schorma. 1968 byla jmenována zasloužilou umělkyní. Po srpnu 1968 se z politických důvodů herecky zcela odmlčela.
L: Přehled činnosti československých divadel 1958, 1959, s. 101; OSND 2/1, s. 739–740; Tomeš 1, s. 340; Fikejz 1, s. 290–291; http://www.csfd.cz/ (stav k 19. 5. 2014).
Martin Kučera
