FRESLOVÁ Libuše 27.6.1898-20.8.1982: Porovnání verzí

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:06

Libuše FRESLOVÁ
Narození	27.6.1898
Místo narození	Praha
Úmrtí	20.8.1982
Místo úmrtí	Praha
Povolání	83- Divadelní interpret nebo herec
Citace	Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 385
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55749

FRESLOVÁ, Libuše, * 27. 6. 1898 Praha, † 20. 8. 1982 Praha, herečka

Pocházela z měšťanské rodiny. Studovala na dívčím gymnáziu spolku Minerva a souběžně se školila v herectví u L. Dostalové. 1917 se stala členkou kočovné divadelní společnosti J. Konětopského, 1918 členkou činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, 1919–23 Městského divadla v Plzni, kde na sebe výrazně upozornila v lyrických milovnických rolích. 1923 byla angažována do Městského divadla na Královských Vinohradech, kde setrvala do odchodu do výslužby (1959). Seznámila se tam se svým manželem, hercem hilarovského pokolení Ludvíkem Veverkou (* 7. 3. 1892 Kostelec nad Orlicí, † 2. 2. 1947 Praha). Ve vinohradském divadle vyzrála v představitelku náročných, charakterově složitých rolí světového i domácího repertoáru, vytvářených střídmými, jemně nuancovanými mimickými, gestickými a hlasovými prostředky ve stylu psychologického civilismu. Byla první českou Polly v Brechtově Žebrácké opeře, dále Biankou v Shakespearově Zkrocení zlé ženy a Ofélií v Hamletovi, Štěstím v Maeterlinckově Modrém ptáku, Mary Ardenovou v Kožíkově Shakespearovi. Účinkovala jako Valča i Růženka ve Šrámkově Létu, hraběnka Fuentes v Schillerově Donu Carlosovi, později chůva v Hikmetově Legendě o lásce, hraběnka Rostovová ve Vojně a míru atd. S jevištěm se z vlastního rozhodnutí rozloučila jako Žofie v Králi Václavu IV. Arnošta Dvořáka. Byla platnou členkou souboru, vhodně se doplňovala s moderní tragédkou Marií Brožovou a salonní Marií Rosůlkovou. Uplatňovala se v rozhlase, v televizi jen sporadicky a epizodicky v devíti filmech; v jednom němém filmu v režii hereckého kolegy F. Hlavatého, ve zfilmovaných dramatech F. Langera Obrácení Ferdyše Pištory a Dvaasedmdesátka, ve Vávrově Němé barikádě, Krškově Revolučním roce 1848 (Eleonora kněžna Windischgraetzová), ve Weissově Vlčí jámě, v Krškově Poslední růži od Casanovy; naposledy herecky vystoupila ve Farářově konci režiséra E. Schorma. 1968 byla jmenována zasloužilou umělkyní. Po srpnu 1968 se z politických důvodů herecky zcela odmlčela.

L: Přehled činnosti československých divadel 1958, 1959, s. 101; OSND 2/1, s. 739–740; Tomeš 1, s. 340; Fikejz 1, s. 290–291; http://www.csfd.cz/ (stav k 19. 5. 2014).

Martin Kučera