Biografický slovník
FREUNDLICH-FINLAY Erwin 29.5.1885-24.7.1964: Porovnání verzí
(FREUNDLICH_-_FINLAY_Erwin_29.5.1885-24.7.1964) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Erwin FREUNDLICH - FINLAY | + | | jméno = Erwin FREUNDLICH-FINLAY |
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Freundlich-Finlay Erwin portret.jpg |
| datum narození = 29.5.1885 | | datum narození = 29.5.1885 | ||
| − | | místo narození = Biebrich | + | | místo narození = Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo) |
| datum úmrtí = 24.7.1964 | | datum úmrtí = 24.7.1964 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Wiesbaden (Německo) |
| − | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog | + | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />61- Pedagog<br />1- Matematik |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | 1- Matematik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 388-389 |
| + | }} | ||
| + | '''FREUNDLICH-FINLAY, Erwin''', ''* 29. 5. 1885 Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo), † 24. 7. 1964 Wiesbaden (Německo), astrofyzik'' | ||
| − | + | Pocházel ze sedmi dětí ředitele slévárny Friedricha Philipa | |
| + | Freundlicha a jeho skotské manželky Ellen Elizabeth Finlaysonové. | ||
| + | Jeho bratrem byl chemik Herbert F.-F. (* 28. 1. 1880 | ||
| + | Berlin-Charlottenburg /Německo/, † 30. 3. 1941 Minneapolis | ||
| + | /USA/). | ||
| + | |||
| + | Chtěl se stát konstruktérem lodí, proto šel na praxi do loděnic | ||
| + | ve Štětíně a pak na techniku v Berlíně-Charlottenburgu. Ze | ||
| + | zdravotních důvodů však studium stavby lodí přerušil a 1905 | ||
| + | se rozhodl pro přírodní vědy. Na univerzitě v Göttingenu absolvoval | ||
| + | matematiku, fyziku a astronomii. Disertaci ''Analytische'' | ||
| + | ''Funktionen mit beliebig vorgeschriebenem, unendlich-blättrigem'' | ||
| + | ''Existenzbereiche'', kterou vedl významný německý matematik | ||
| + | Felix Klein, obhájil 1910. Poté nastoupil jako asistent astronomické | ||
| + | observatoře v Babelsbergu u Postupimi a o rok později | ||
| + | začal spolupracovat s Albertem Einsteinem na experimentálním | ||
| + | potvrzení obecné teorie relativity. Důkaz vyplývající | ||
| + | z měření úhlové odchylky polohy hvězd v okolí slunečního | ||
| + | kotouče během úplného zatmění Slunce v srpnu 1914 nemohl | ||
| + | být proveden, protože oblasti, kde se dalo zatmění pozorovat, | ||
| + | byly po vypuknutí světové války na území carského Ruska. | ||
| + | F. prožil válečná léta v ruské internaci. Očekáváný výsledek | ||
| + | přineslo teprve jeho pozorování na Sumatře 1929. Po první | ||
| + | světové válce se významně zasloužil o vybudování astronomické | ||
| + | observatoře (sluneční věž, Einsteinturm) na postupimském | ||
| + | návrší Telegrafenbergu a 1924–32 řídil ústav (Einstein-Institut), | ||
| + | který při observatoři vznikl. Po 1933 musel z Německa | ||
| + | emigrovat, protože jeho babička i manželka byly židovského | ||
| + | původu. Zpočátku působil v Turecku (vedl univerzitní astronomický | ||
| + | ústav v Istanbulu a organizoval stavbu hvězdárny), | ||
| + | 1937–39 řídil astrofyzikální ústav na Přírodovědecké fakultě | ||
| + | Německé univerzity v Praze. Zde patřil k jeho nejbližším | ||
| + | žákům astronom Zdeněk Kopal, pozdější profesor univerzity | ||
| + | v Manchesteru (F. mu byl dokonce za svědka na svatbě). | ||
| + | |||
| + | Za druhé světové války i následující léta přednášel astronomii | ||
| + | (od 1951 jako John Napier Professor of Astronomy) na skotské univerzitě | ||
| + | v St. Andrews. Krátce po příchodu do Skotska byl | ||
| + | zvolen řádným členem Royal Society of Edinburgh, na nejstarší | ||
| + | skotské univerzitě inicioval založení astrofyzikální observatoře. | ||
| + | 1959 odešel z aktivní služby a vrátil se do Wiesbadenu. | ||
| + | Koncem života ho Johannes Gutenberg-Universität Mainz | ||
| + | jmenovala čestným profesorem. Pocty se mu dostalo i od astronomické | ||
| + | komunity, když jednomu z měsíčních kráterů dala | ||
| + | jméno Freundlich. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Über einen Versuch, die von A. Einstein vermutete Ablenkung | ||
| + | des Lichtes in Gravitationsfeldern zu prüfen, in: Astronomische Nachrichten | ||
| + | 193, 1913, s. 369; Die Grundlagen der Einsteinischen Gravitationstheorie, | ||
| + | Berlin 1916; Das Turmteleskop der Einstein-Stiftung, tamtéž, 1927; Über | ||
| + | die Rotverschiebung der Spektrallinien, in: Nachrichten der Akademie der | ||
| + | Wissenschaften in Göttingen, 1953, č. 7. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' H. v. Klüber, E. F.-F., in: Astronomische Nachrichten 288, 1965, s. 281 | ||
| + | až 286 (s bibliografií); ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; Poggendorff VI, VII a; | ||
| + | NDB 20, s. 4; BHDE 2, s. 296–297; Z. Kopal, O hvězdách a lidech, 1991, | ||
| + | rejstřík; The Biographical Encyclopedia of Astronomers, T. Hockey (ed.), | ||
| + | Berlin 2009; http://de.wikipedia.org (stav k 6. 5. 2014). | ||
| + | |||
| + | Ivo Kraus | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 21: | Řádka 80: | ||
[[Kategorie:1885]] | [[Kategorie:1885]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Wiesbaden]] |
[[Kategorie:1964]] | [[Kategorie:1964]] | ||
| + | [[Kategorie:Wiesbaden]] | ||
Aktuální verze z 6. 11. 2020, 12:15
| Erwin FREUNDLICH-FINLAY | |
 | |
| Narození | 29.5.1885 |
|---|---|
| Místo narození | Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo) |
| Úmrtí | 24.7.1964 |
| Místo úmrtí | Wiesbaden (Německo) |
| Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 61- Pedagog 1- Matematik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 388-389 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69264 |
FREUNDLICH-FINLAY, Erwin, * 29. 5. 1885 Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo), † 24. 7. 1964 Wiesbaden (Německo), astrofyzik
Pocházel ze sedmi dětí ředitele slévárny Friedricha Philipa Freundlicha a jeho skotské manželky Ellen Elizabeth Finlaysonové. Jeho bratrem byl chemik Herbert F.-F. (* 28. 1. 1880 Berlin-Charlottenburg /Německo/, † 30. 3. 1941 Minneapolis /USA/).
Chtěl se stát konstruktérem lodí, proto šel na praxi do loděnic ve Štětíně a pak na techniku v Berlíně-Charlottenburgu. Ze zdravotních důvodů však studium stavby lodí přerušil a 1905 se rozhodl pro přírodní vědy. Na univerzitě v Göttingenu absolvoval matematiku, fyziku a astronomii. Disertaci Analytische Funktionen mit beliebig vorgeschriebenem, unendlich-blättrigem Existenzbereiche, kterou vedl významný německý matematik Felix Klein, obhájil 1910. Poté nastoupil jako asistent astronomické observatoře v Babelsbergu u Postupimi a o rok později začal spolupracovat s Albertem Einsteinem na experimentálním potvrzení obecné teorie relativity. Důkaz vyplývající z měření úhlové odchylky polohy hvězd v okolí slunečního kotouče během úplného zatmění Slunce v srpnu 1914 nemohl být proveden, protože oblasti, kde se dalo zatmění pozorovat, byly po vypuknutí světové války na území carského Ruska. F. prožil válečná léta v ruské internaci. Očekáváný výsledek přineslo teprve jeho pozorování na Sumatře 1929. Po první světové válce se významně zasloužil o vybudování astronomické observatoře (sluneční věž, Einsteinturm) na postupimském návrší Telegrafenbergu a 1924–32 řídil ústav (Einstein-Institut), který při observatoři vznikl. Po 1933 musel z Německa emigrovat, protože jeho babička i manželka byly židovského původu. Zpočátku působil v Turecku (vedl univerzitní astronomický ústav v Istanbulu a organizoval stavbu hvězdárny), 1937–39 řídil astrofyzikální ústav na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze. Zde patřil k jeho nejbližším žákům astronom Zdeněk Kopal, pozdější profesor univerzity v Manchesteru (F. mu byl dokonce za svědka na svatbě).
Za druhé světové války i následující léta přednášel astronomii (od 1951 jako John Napier Professor of Astronomy) na skotské univerzitě v St. Andrews. Krátce po příchodu do Skotska byl zvolen řádným členem Royal Society of Edinburgh, na nejstarší skotské univerzitě inicioval založení astrofyzikální observatoře. 1959 odešel z aktivní služby a vrátil se do Wiesbadenu. Koncem života ho Johannes Gutenberg-Universität Mainz jmenovala čestným profesorem. Pocty se mu dostalo i od astronomické komunity, když jednomu z měsíčních kráterů dala jméno Freundlich.
D: výběr: Über einen Versuch, die von A. Einstein vermutete Ablenkung des Lichtes in Gravitationsfeldern zu prüfen, in: Astronomische Nachrichten 193, 1913, s. 369; Die Grundlagen der Einsteinischen Gravitationstheorie, Berlin 1916; Das Turmteleskop der Einstein-Stiftung, tamtéž, 1927; Über die Rotverschiebung der Spektrallinien, in: Nachrichten der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, 1953, č. 7.
L: H. v. Klüber, E. F.-F., in: Astronomische Nachrichten 288, 1965, s. 281 až 286 (s bibliografií); ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; Poggendorff VI, VII a; NDB 20, s. 4; BHDE 2, s. 296–297; Z. Kopal, O hvězdách a lidech, 1991, rejstřík; The Biographical Encyclopedia of Astronomers, T. Hockey (ed.), Berlin 2009; http://de.wikipedia.org (stav k 6. 5. 2014).
Ivo Kraus
