FREUNDLICH-FINLAY Erwin 29.5.1885-24.7.1964

Z Personal
Erwin FREUNDLICH-FINLAY
Narození 29.5.1885
Místo narození Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo)
Úmrtí 24.7.1964
Místo úmrtí Wiesbaden (Německo)
Povolání 9- Astronom nebo astrolog
61- Pedagog
1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 388-389
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69264

FREUNDLICH-FINLAY, Erwin, * 29. 5. 1885 Biebrich (dnes Wiesbaden, Německo), † 24. 7. 1964 Wiesbaden (Německo), astrofyzik

Pocházel ze sedmi dětí ředitele slévárny Friedricha Philipa Freundlicha a jeho skotské manželky Ellen Elizabeth Finlaysonové. Jeho bratrem byl chemik Herbert F.-F. (* 28. 1. 1880 Berlin-Charlottenburg /Německo/, † 30. 3. 1941 Minneapolis /USA/).

Chtěl se stát konstruktérem lodí, proto šel na praxi do loděnic ve Štětíně a pak na techniku v Berlíně-Charlottenburgu. Ze zdravotních důvodů však studium stavby lodí přerušil a 1905 se rozhodl pro přírodní vědy. Na univerzitě v Göttingenu absolvoval matematiku, fyziku a astronomii. Disertaci Analytische Funktionen mit beliebig vorgeschriebenem, unendlich-blättrigem Existenzbereiche, kterou vedl významný německý matematik Felix Klein, obhájil 1910. Poté nastoupil jako asistent astronomické observatoře v Babelsbergu u Postupimi a o rok později začal spolupracovat s Albertem Einsteinem na experimentálním potvrzení obecné teorie relativity. Důkaz vyplývající z měření úhlové odchylky polohy hvězd v okolí slunečního kotouče během úplného zatmění Slunce v srpnu 1914 nemohl být proveden, protože oblasti, kde se dalo zatmění pozorovat, byly po vypuknutí světové války na území carského Ruska. F. prožil válečná léta v ruské internaci. Očekáváný výsledek přineslo teprve jeho pozorování na Sumatře 1929. Po první světové válce se významně zasloužil o vybudování astronomické observatoře (sluneční věž, Einsteinturm) na postupimském návrší Telegrafenbergu a 1924–32 řídil ústav (Einstein-Institut), který při observatoři vznikl. Po 1933 musel z Německa emigrovat, protože jeho babička i manželka byly židovského původu. Zpočátku působil v Turecku (vedl univerzitní astronomický ústav v Istanbulu a organizoval stavbu hvězdárny), 1937–39 řídil astrofyzikální ústav na Přírodovědecké fakultě Německé univerzity v Praze. Zde patřil k jeho nejbližším žákům astronom Zdeněk Kopal, pozdější profesor univerzity v Manchesteru (F. mu byl dokonce za svědka na svatbě).

Za druhé světové války i následující léta přednášel astronomii (od 1951 jako John Napier Professor of Astronomy) na skotské univerzitě v St. Andrews. Krátce po příchodu do Skotska byl zvolen řádným členem Royal Society of Edinburgh, na nejstarší skotské univerzitě inicioval založení astrofyzikální observatoře. 1959 odešel z aktivní služby a vrátil se do Wiesbadenu. Koncem života ho Johannes Gutenberg-Universität Mainz jmenovala čestným profesorem. Pocty se mu dostalo i od astronomické komunity, když jednomu z měsíčních kráterů dala jméno Freundlich.

D: výběr: Über einen Versuch, die von A. Einstein vermutete Ablenkung des Lichtes in Gravitationsfeldern zu prüfen, in: Astronomische Nachrichten 193, 1913, s. 369; Die Grundlagen der Einsteinischen Gravitationstheorie, Berlin 1916; Das Turmteleskop der Einstein-Stiftung, tamtéž, 1927; Über die Rotverschiebung der Spektrallinien, in: Nachrichten der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, 1953, č. 7.

L: H. v. Klüber, E. F.-F., in: Astronomische Nachrichten 288, 1965, s. 281 až 286 (s bibliografií); ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; Poggendorff VI, VII a; NDB 20, s. 4; BHDE 2, s. 296–297; Z. Kopal, O hvězdách a lidech, 1991, rejstřík; The Biographical Encyclopedia of Astronomers, T. Hockey (ed.), Berlin 2009; http://de.wikipedia.org (stav k 6. 5. 2014).

Ivo Kraus