FREUND Ludwig 19.6.1878-5.11.1953: Porovnání verzí
(FREUND_Ludwig_19.6.1878-5.11.1953) |
|||
Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Postoloprty | | místo narození = Postoloprty | ||
| datum úmrtí = 5.11.1953 | | datum úmrtí = 5.11.1953 | ||
− | | místo úmrtí = Halle | + | | místo úmrtí = Halle an der Saale (Německo) |
− | | povolání = 7- Zoolog | + | | povolání = 7- Zoolog<br />17- Veterinář |
− | 17- Veterinář | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FREUND, Ludwig''', ''* 19. 6. 1878 Postoloprty, † 5. 11. 1953 Halle an der Saale (Německo), zoolog, parazitolog'' | ||
+ | |||
+ | Syn Sigmunda F. (1842–1899), sklenářského mistra, a Kathariny, | ||
+ | roz. Weissové (1844–1893). Po maturitě na německém | ||
+ | gymnáziu v Praze studoval na lékařské fakultě pražské německé | ||
+ | univerzity, kde se stal 1898 asistentem veterinárního kabinetu, | ||
+ | a na filozofické fakultě téže univerzity (u R. von Lendenfelda), | ||
+ | kde 1904 získal doktorát po obhajobě disertace o stavbě | ||
+ | ploutví mořského savce z řádu sirén dugonga (Dugong dugon). | ||
+ | Na fakultě byl načas i asistentem, 1908 se habilitoval | ||
+ | prací o lebce téhož savce pro přírodopis obratlovců. Podnikl | ||
+ | několik výzkumných cest, mj. do Norska a na Faerské ostrovy. | ||
+ | 1921 se na pražské Německé univerzitě stal titulárním, 1933 | ||
+ | mimořádným profesorem zoologie; 1939 byl z rasových důvodů | ||
+ | poslán na nucenou dovolenou, 1940 předčasně penzionován | ||
+ | a poté deportován do Terezína. Ačkoli byl pro židovský | ||
+ | původ pronásledován, nemohl jako Němec po 1945 v Praze | ||
+ | pokračovat ve vědecké práci. Odešel do Halle (Saale), kde se | ||
+ | stal nejprve hostujícím a 1950 řádným profesorem na univerzitě. Krátce před smrtí byl zvolen i členem tamní akademie (Academia Leopoldina). S manželkou MUDr. Marií, roz. Černou | ||
+ | (1898–1983), měl syna Jana Ludwiga F. (1930–2003), | ||
+ | který rovněž vystudoval zoologii na pražské UK. | ||
+ | |||
+ | Velmi široké a tematické rozrůznění F. vědecké práce lze zhruba | ||
+ | rozčlenit do tří okruhů. Zprvu pokračoval v osteologickém | ||
+ | výzkumu dugonga a příbuzných obratlovců (ve spolupráci | ||
+ | s H. Dexlerem), což pak rozšířil na celkový biologický výzkum | ||
+ | kytovců a ploutvonožců Severního a Baltského moře (třicátá | ||
+ | léta 20. století). Další oblastí F. odborného zájmu se stali cizopasníci, | ||
+ | zejména vši, jež studoval právě na ploutvonožcích | ||
+ | (1928); řád vši (Anoplura) zpracoval také pro prestižní příručku | ||
+ | ''Tierwelt Mitteleuropas'' (1934). Jeho hlavním dílem je kniha | ||
+ | o parazitech kožešinové zvěře a jimi způsobených nemocech. | ||
+ | Doplňkově koncem dvacátých a ve třicátých letech studoval | ||
+ | tuky, žluč a melanin některých obratlovců. | ||
+ | |||
+ | Zabýval se také historií zoologie a zpracoval úplnou bibliografii | ||
+ | prací o zvířeně Čech (kromě hmyzu). Četné práce, věnované | ||
+ | jednotlivým osobnostem a institucím, publikoval v německojazyčných | ||
+ | časopisech, mj. v pražském ''Lotosu'', jehož byl redaktorem. | ||
+ | |||
+ | Celá F. rodina byla pohřbena na Novém židovském hřbitově | ||
+ | v Praze na Olšanech. F. se 1998 in memoriam stal čestným | ||
+ | občanem rodiště, jeho rodný dům je označen pamětní deskou. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Literatur über die Tierwelt Böhmens, 1911–1917; Die Parasiten, | ||
+ | parasitären und sonstigen Krankheiten der Pelztiere, Hannover 1930. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' BL 1, s. 383; ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; BLDMF, s. 71; J. Komárek, | ||
+ | Za profesorem Dr. L. F., in: Věstník Československé zoologické společnosti 19, | ||
+ | 1955, s. 1–9; J. Robovský – Z. Veselovský – R. Gattermann – V. Neumann, | ||
+ | Profesor L. F. a jeho přínos pro mamaliologii, in: Lynx 35, 2004, s. 281–288 | ||
+ | (s částečným soupisem díla). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 128, obraz 418; | ||
+ | Universitätsarchiv Halle an der Saale, osobní spis. | ||
+ | |||
+ | Jan Janko | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:7- Zoolog]] | [[Kategorie:7- Zoolog]] | ||
Řádka 21: | Řádka 75: | ||
[[Kategorie:Postoloprty]] | [[Kategorie:Postoloprty]] | ||
[[Kategorie:1953]] | [[Kategorie:1953]] | ||
− | [[Kategorie:Halle]] | + | [[Kategorie:Halle an der Saale]] |
Verze z 23. 11. 2017, 16:31
Ludwig FREUND | |
Narození | 19.6.1878 |
---|---|
Místo narození | Postoloprty |
Úmrtí | 5.11.1953 |
Místo úmrtí | Halle an der Saale (Německo) |
Povolání |
7- Zoolog 17- Veterinář |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55755 |
FREUND, Ludwig, * 19. 6. 1878 Postoloprty, † 5. 11. 1953 Halle an der Saale (Německo), zoolog, parazitolog
Syn Sigmunda F. (1842–1899), sklenářského mistra, a Kathariny, roz. Weissové (1844–1893). Po maturitě na německém gymnáziu v Praze studoval na lékařské fakultě pražské německé univerzity, kde se stal 1898 asistentem veterinárního kabinetu, a na filozofické fakultě téže univerzity (u R. von Lendenfelda), kde 1904 získal doktorát po obhajobě disertace o stavbě ploutví mořského savce z řádu sirén dugonga (Dugong dugon). Na fakultě byl načas i asistentem, 1908 se habilitoval prací o lebce téhož savce pro přírodopis obratlovců. Podnikl několik výzkumných cest, mj. do Norska a na Faerské ostrovy. 1921 se na pražské Německé univerzitě stal titulárním, 1933 mimořádným profesorem zoologie; 1939 byl z rasových důvodů poslán na nucenou dovolenou, 1940 předčasně penzionován a poté deportován do Terezína. Ačkoli byl pro židovský původ pronásledován, nemohl jako Němec po 1945 v Praze pokračovat ve vědecké práci. Odešel do Halle (Saale), kde se stal nejprve hostujícím a 1950 řádným profesorem na univerzitě. Krátce před smrtí byl zvolen i členem tamní akademie (Academia Leopoldina). S manželkou MUDr. Marií, roz. Černou (1898–1983), měl syna Jana Ludwiga F. (1930–2003), který rovněž vystudoval zoologii na pražské UK.
Velmi široké a tematické rozrůznění F. vědecké práce lze zhruba rozčlenit do tří okruhů. Zprvu pokračoval v osteologickém výzkumu dugonga a příbuzných obratlovců (ve spolupráci s H. Dexlerem), což pak rozšířil na celkový biologický výzkum kytovců a ploutvonožců Severního a Baltského moře (třicátá léta 20. století). Další oblastí F. odborného zájmu se stali cizopasníci, zejména vši, jež studoval právě na ploutvonožcích (1928); řád vši (Anoplura) zpracoval také pro prestižní příručku Tierwelt Mitteleuropas (1934). Jeho hlavním dílem je kniha o parazitech kožešinové zvěře a jimi způsobených nemocech. Doplňkově koncem dvacátých a ve třicátých letech studoval tuky, žluč a melanin některých obratlovců.
Zabýval se také historií zoologie a zpracoval úplnou bibliografii prací o zvířeně Čech (kromě hmyzu). Četné práce, věnované jednotlivým osobnostem a institucím, publikoval v německojazyčných časopisech, mj. v pražském Lotosu, jehož byl redaktorem.
Celá F. rodina byla pohřbena na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. F. se 1998 in memoriam stal čestným občanem rodiště, jeho rodný dům je označen pamětní deskou.
D: výběr: Literatur über die Tierwelt Böhmens, 1911–1917; Die Parasiten, parasitären und sonstigen Krankheiten der Pelztiere, Hannover 1930.
L: BL 1, s. 383; ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; BLDMF, s. 71; J. Komárek, Za profesorem Dr. L. F., in: Věstník Československé zoologické společnosti 19, 1955, s. 1–9; J. Robovský – Z. Veselovský – R. Gattermann – V. Neumann, Profesor L. F. a jeho přínos pro mamaliologii, in: Lynx 35, 2004, s. 281–288 (s částečným soupisem díla).
P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 128, obraz 418; Universitätsarchiv Halle an der Saale, osobní spis.
Jan Janko