FREUND Ludwig 19.6.1878-5.11.1953: Porovnání verzí

Z Personal
(FREUND_Ludwig_19.6.1878-5.11.1953)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Postoloprty
 
| místo narození = Postoloprty
 
| datum úmrtí = 5.11.1953
 
| datum úmrtí = 5.11.1953
| místo úmrtí = Halle
+
| místo úmrtí = Halle an der Saale (Německo)
| povolání = 7- Zoolog
+
| povolání = 7- Zoolog<br />17- Veterinář
17- Veterinář
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludwig FREUND
+
}}
 +
'''FREUND, Ludwig''', ''* 19. 6. 1878 Postoloprty, † 5. 11. 1953 Halle an der Saale (Německo), zoolog, parazitolog''
 +
 
 +
Syn Sigmunda F. (1842–1899), sklenářského mistra, a Kathariny,
 +
roz. Weissové (1844–1893). Po maturitě na německém
 +
gymnáziu v Praze studoval na lékařské fakultě pražské německé
 +
univerzity, kde se stal 1898 asistentem veterinárního kabinetu,
 +
a na filozofické fakultě téže univerzity (u R. von Lendenfelda),
 +
kde 1904 získal doktorát po obhajobě disertace o stavbě
 +
ploutví mořského savce z řádu sirén dugonga (Dugong dugon).
 +
Na fakultě byl načas i asistentem, 1908 se habilitoval
 +
prací o lebce téhož savce pro přírodopis obratlovců. Podnikl
 +
několik výzkumných cest, mj. do Norska a na Faerské ostrovy.
 +
1921 se na pražské Německé univerzitě stal titulárním, 1933
 +
mimořádným profesorem zoologie; 1939 byl z rasových důvodů
 +
poslán na nucenou dovolenou, 1940 předčasně penzionován
 +
a poté deportován do Terezína. Ačkoli byl pro židovský
 +
původ pronásledován, nemohl jako Němec po 1945 v Praze
 +
pokračovat ve vědecké práci. Odešel do Halle (Saale), kde se
 +
stal nejprve hostujícím a 1950 řádným profesorem na univerzitě. Krátce před smrtí byl zvolen i členem tamní akademie (Academia Leopoldina). S manželkou MUDr. Marií, roz. Černou
 +
(1898–1983), měl syna Jana Ludwiga F. (1930–2003),
 +
který rovněž vystudoval zoologii na pražské UK.
 +
 
 +
Velmi široké a tematické rozrůznění F. vědecké práce lze zhruba
 +
rozčlenit do tří okruhů. Zprvu pokračoval v osteologickém
 +
výzkumu dugonga a příbuzných obratlovců (ve spolupráci
 +
s H. Dexlerem), což pak rozšířil na celkový biologický výzkum
 +
kytovců a ploutvonožců Severního a Baltského moře (třicátá
 +
léta 20. století). Další oblastí F. odborného zájmu se stali cizopasníci,
 +
zejména vši, jež studoval právě na ploutvonožcích
 +
(1928); řád vši (Anoplura) zpracoval také pro prestižní příručku
 +
''Tierwelt Mitteleuropas'' (1934). Jeho hlavním dílem je kniha
 +
o parazitech kožešinové zvěře a jimi způsobených nemocech.
 +
Doplňkově koncem dvacátých a ve třicátých letech studoval
 +
tuky, žluč a melanin některých obratlovců.
 +
 
 +
Zabýval se také historií zoologie a zpracoval úplnou bibliografii
 +
prací o zvířeně Čech (kromě hmyzu). Četné práce, věnované
 +
jednotlivým osobnostem a institucím, publikoval v německojazyčných
 +
časopisech, mj. v pražském ''Lotosu'', jehož byl redaktorem.
 +
 
 +
Celá F. rodina byla pohřbena na Novém židovském hřbitově
 +
v Praze na Olšanech. F. se 1998 in memoriam stal čestným
 +
občanem rodiště, jeho rodný dům je označen pamětní deskou.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Literatur über die Tierwelt Böhmens, 1911–1917; Die Parasiten,
 +
parasitären und sonstigen Krankheiten der Pelztiere, Hannover 1930.
 +
 
 +
'''L:''' BL 1, s. 383; ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; BLDMF, s. 71; J. Komárek,
 +
Za profesorem Dr. L. F., in: Věstník Československé zoologické společnosti 19,
 +
1955, s. 1–9; J. Robovský – Z. Veselovský – R. Gattermann – V. Neumann,
 +
Profesor L. F. a jeho přínos pro mamaliologii, in: Lynx 35, 2004, s. 281–288
 +
(s částečným soupisem díla).
 +
 
 +
'''P:''' NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 128, obraz 418;
 +
Universitätsarchiv Halle an der Saale, osobní spis.
 +
 
 +
Jan Janko
  
== Literatura ==
 
  DMF 71; Janko 557; BSOL 30;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]
 
[[Kategorie:7- Zoolog]]
Řádka 21: Řádka 75:
 
[[Kategorie:Postoloprty]]
 
[[Kategorie:Postoloprty]]
 
[[Kategorie:1953]]
 
[[Kategorie:1953]]
[[Kategorie:Halle]]
+
[[Kategorie:Halle an der Saale]]

Verze z 23. 11. 2017, 16:31

Ludwig FREUND
Narození 19.6.1878
Místo narození Postoloprty
Úmrtí 5.11.1953
Místo úmrtí Halle an der Saale (Německo)
Povolání 7- Zoolog
17- Veterinář

FREUND, Ludwig, * 19. 6. 1878 Postoloprty, † 5. 11. 1953 Halle an der Saale (Německo), zoolog, parazitolog

Syn Sigmunda F. (1842–1899), sklenářského mistra, a Kathariny, roz. Weissové (1844–1893). Po maturitě na německém gymnáziu v Praze studoval na lékařské fakultě pražské německé univerzity, kde se stal 1898 asistentem veterinárního kabinetu, a na filozofické fakultě téže univerzity (u R. von Lendenfelda), kde 1904 získal doktorát po obhajobě disertace o stavbě ploutví mořského savce z řádu sirén dugonga (Dugong dugon). Na fakultě byl načas i asistentem, 1908 se habilitoval prací o lebce téhož savce pro přírodopis obratlovců. Podnikl několik výzkumných cest, mj. do Norska a na Faerské ostrovy. 1921 se na pražské Německé univerzitě stal titulárním, 1933 mimořádným profesorem zoologie; 1939 byl z rasových důvodů poslán na nucenou dovolenou, 1940 předčasně penzionován a poté deportován do Terezína. Ačkoli byl pro židovský původ pronásledován, nemohl jako Němec po 1945 v Praze pokračovat ve vědecké práci. Odešel do Halle (Saale), kde se stal nejprve hostujícím a 1950 řádným profesorem na univerzitě. Krátce před smrtí byl zvolen i členem tamní akademie (Academia Leopoldina). S manželkou MUDr. Marií, roz. Černou (1898–1983), měl syna Jana Ludwiga F. (1930–2003), který rovněž vystudoval zoologii na pražské UK.

Velmi široké a tematické rozrůznění F. vědecké práce lze zhruba rozčlenit do tří okruhů. Zprvu pokračoval v osteologickém výzkumu dugonga a příbuzných obratlovců (ve spolupráci s H. Dexlerem), což pak rozšířil na celkový biologický výzkum kytovců a ploutvonožců Severního a Baltského moře (třicátá léta 20. století). Další oblastí F. odborného zájmu se stali cizopasníci, zejména vši, jež studoval právě na ploutvonožcích (1928); řád vši (Anoplura) zpracoval také pro prestižní příručku Tierwelt Mitteleuropas (1934). Jeho hlavním dílem je kniha o parazitech kožešinové zvěře a jimi způsobených nemocech. Doplňkově koncem dvacátých a ve třicátých letech studoval tuky, žluč a melanin některých obratlovců.

Zabýval se také historií zoologie a zpracoval úplnou bibliografii prací o zvířeně Čech (kromě hmyzu). Četné práce, věnované jednotlivým osobnostem a institucím, publikoval v německojazyčných časopisech, mj. v pražském Lotosu, jehož byl redaktorem.

Celá F. rodina byla pohřbena na Novém židovském hřbitově v Praze na Olšanech. F. se 1998 in memoriam stal čestným občanem rodiště, jeho rodný dům je označen pamětní deskou.

D: výběr: Literatur über die Tierwelt Böhmens, 1911–1917; Die Parasiten, parasitären und sonstigen Krankheiten der Pelztiere, Hannover 1930.

L: BL 1, s. 383; ČBS, s. 154; Tomeš 1, s. 340; BLDMF, s. 71; J. Komárek, Za profesorem Dr. L. F., in: Věstník Československé zoologické společnosti 19, 1955, s. 1–9; J. Robovský – Z. Veselovský – R. Gattermann – V. Neumann, Profesor L. F. a jeho přínos pro mamaliologii, in: Lynx 35, 2004, s. 281–288 (s částečným soupisem díla).

P: NA, Praha, fond Policejní ředitelství I, konskripce, karton 128, obraz 418; Universitätsarchiv Halle an der Saale, osobní spis.

Jan Janko