Biografický slovník
FREY-BRUNETTIOVÁ Therese 25.12.1782-20.5.1864: Porovnání verzí
(BRUNETTI_Therese_25.12.1782-20.5.1864) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = Therese | + | | jméno = Therese FREY-BRUNETTIOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.12.1782 | | datum narození = 25.12.1782 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Vídeň (Rakousko) |
| datum úmrtí = 20.5.1864 | | datum úmrtí = 20.5.1864 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | | povolání = 83- Divadelní interpret nebo herec | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392-393 |
| + | }} | ||
| + | '''FREY-BRUNETTIOVÁ, Therese''' ''(provd. Kníže), * 25. 12. 1782 Vídeň (Rakousko), † 20. 5. 1864 Praha, herečka, tanečnice'' | ||
| + | |||
| + | Pocházela z italské rodiny vídeňského úředníka. O jejím uměleckém | ||
| + | vzdělání není nic známo. Objevila se 1798 v Pasově | ||
| + | jako herečka tamního divadla, jehož členy přijal pražský ředitel | ||
| + | Domenico Guardasoni do souboru Stavovského divadla. | ||
| + | 1799 se v Praze provdala za pražského baletního mistra | ||
| + | Joachima (Giacoma) Brunettiho (* 1773 Florencie /Itálie/, | ||
| + | † 1823 Praha). Na stavovské scéně působila do 1834. Za ředitele | ||
| + | Guardasoniho se uplatňovala především jako tanečnice. | ||
| + | Debutovala v srpnu 1798 v baletu ''Raul von Crequy'' a po krátkém | ||
| + | zaškolení vystupovala i v tzv. plastických výstupech (pantomima). | ||
| + | Po nástupu ředitele Johanna Carla Liebicha (1806) | ||
| + | se začala soustavně věnovat činohře a stala se jednou z nejvýznamnějších | ||
| + | a ze strany kritiky nejvýše ceněných osobností | ||
| + | pražské německé scény. Měla přitažlivý vzhled a vynikala jako | ||
| + | naivka a mladá milovnice v příbězích z měšťanského prostředí | ||
| + | (A. Kotzebue) i v náročných tragédiích (Marie Baumarchais, | ||
| + | J. W. Goethe: ''Clavigo'', 1809). Po 1820 přebírala role žen středního | ||
| + | věku, matky a vdovy, ale mladých postav se stále nevzdala | ||
| + | a ještě 1828 dokázala hrát ke spokojenosti kritiky úlohy věkem | ||
| + | vzdálené dvě desetiletí. Měla herecké nadání a pohybovou obratnost | ||
| + | získanou tanečním školením, ale své role také důkladně | ||
| + | studovala a pečlivě vypracovávala do působivých dramatických charakteristik. Uplatnila se zejména ve veseloherním žánru | ||
| + | a romantických soudobých příbězích a za ředitele Franze Holbeina | ||
| + | (po 1820), měla úspěch i jako tragédka, zvl. v mnohokrát | ||
| + | reprízovaných hrách Schillerových. Nastudovala za tři | ||
| + | desítky let několik set rolí. | ||
| + | |||
| + | Byla důvěrnou přítelkyní skladatele Carla Marii von Webera | ||
| + | v době, kdy vedl orchestr Stavovského divadla (1813–16). | ||
| + | Po smrti Giacoma Brunettiho se jejím druhým manželem stal | ||
| + | skladatel a člen divadelního orchestru František Max Kníže | ||
| + | (* 7. 9. 1784 Drahelčice /u Prahy/, † 23. 7. 1840 Praha). | ||
| + | Od 1832 vystupovala pro nemoc vzácněji, hereckou dráhu | ||
| + | ukončila o dva roky později a dožila v Praze v soukromí. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' http://encyklopedie.idu.cz/cs/ (podrobná biografie, soupis zjištěných | ||
| + | rolí, přehled divadelních kritik v dobových časopisech a bibliografie, | ||
| + | A. Scherl; stav k 11. 11. 2014); http://www.weber-gesamtausgabe.de/de//-Suche#1411552685779 (souborné vydání díla C. M. von Webera, stav k 11. 11. 2014); K. Strunz, T. B., in: Deutsche Arbeit 9, 1909/10, s. 459–470; Z. Němec, | ||
| + | Weberova pražská léta, 1944, passim; vyobrazení, in: Prager Theater-Almanach 1809, přetištěno, in: 230 let Stavovského divadla. Pražský divadelní almanach, J. Ludvová (ed.), 2013, s. 33. | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | [[Kategorie:83- Divadelní interpret nebo herec]] | ||
[[Kategorie:1782]] | [[Kategorie:1782]] | ||
| + | [[Kategorie:Vídeň]] | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 16. 11. 2019, 19:14
| Therese FREY-BRUNETTIOVÁ | |
 | |
| Narození | 25.12.1782 |
|---|---|
| Místo narození | Vídeň (Rakousko) |
| Úmrtí | 20.5.1864 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 83- Divadelní interpret nebo herec |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392-393 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42943 |
FREY-BRUNETTIOVÁ, Therese (provd. Kníže), * 25. 12. 1782 Vídeň (Rakousko), † 20. 5. 1864 Praha, herečka, tanečnice
Pocházela z italské rodiny vídeňského úředníka. O jejím uměleckém vzdělání není nic známo. Objevila se 1798 v Pasově jako herečka tamního divadla, jehož členy přijal pražský ředitel Domenico Guardasoni do souboru Stavovského divadla. 1799 se v Praze provdala za pražského baletního mistra Joachima (Giacoma) Brunettiho (* 1773 Florencie /Itálie/, † 1823 Praha). Na stavovské scéně působila do 1834. Za ředitele Guardasoniho se uplatňovala především jako tanečnice. Debutovala v srpnu 1798 v baletu Raul von Crequy a po krátkém zaškolení vystupovala i v tzv. plastických výstupech (pantomima). Po nástupu ředitele Johanna Carla Liebicha (1806) se začala soustavně věnovat činohře a stala se jednou z nejvýznamnějších a ze strany kritiky nejvýše ceněných osobností pražské německé scény. Měla přitažlivý vzhled a vynikala jako naivka a mladá milovnice v příbězích z měšťanského prostředí (A. Kotzebue) i v náročných tragédiích (Marie Baumarchais, J. W. Goethe: Clavigo, 1809). Po 1820 přebírala role žen středního věku, matky a vdovy, ale mladých postav se stále nevzdala a ještě 1828 dokázala hrát ke spokojenosti kritiky úlohy věkem vzdálené dvě desetiletí. Měla herecké nadání a pohybovou obratnost získanou tanečním školením, ale své role také důkladně studovala a pečlivě vypracovávala do působivých dramatických charakteristik. Uplatnila se zejména ve veseloherním žánru a romantických soudobých příbězích a za ředitele Franze Holbeina (po 1820), měla úspěch i jako tragédka, zvl. v mnohokrát reprízovaných hrách Schillerových. Nastudovala za tři desítky let několik set rolí.
Byla důvěrnou přítelkyní skladatele Carla Marii von Webera v době, kdy vedl orchestr Stavovského divadla (1813–16). Po smrti Giacoma Brunettiho se jejím druhým manželem stal skladatel a člen divadelního orchestru František Max Kníže (* 7. 9. 1784 Drahelčice /u Prahy/, † 23. 7. 1840 Praha). Od 1832 vystupovala pro nemoc vzácněji, hereckou dráhu ukončila o dva roky později a dožila v Praze v soukromí.
L: http://encyklopedie.idu.cz/cs/ (podrobná biografie, soupis zjištěných rolí, přehled divadelních kritik v dobových časopisech a bibliografie, A. Scherl; stav k 11. 11. 2014); http://www.weber-gesamtausgabe.de/de//-Suche#1411552685779 (souborné vydání díla C. M. von Webera, stav k 11. 11. 2014); K. Strunz, T. B., in: Deutsche Arbeit 9, 1909/10, s. 459–470; Z. Němec, Weberova pražská léta, 1944, passim; vyobrazení, in: Prager Theater-Almanach 1809, přetištěno, in: 230 let Stavovského divadla. Pražský divadelní almanach, J. Ludvová (ed.), 2013, s. 33.
Jitka Ludvová
