FREY-BRUNETTIOVÁ Therese 25.12.1782-20.5.1864: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Therese FREY-BRUNETTIOVÁ
 
| jméno = Therese FREY-BRUNETTIOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Frey-Brunettiova Therese portret.jpg
 
| datum narození = 25.12.1782
 
| datum narození = 25.12.1782
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)
 
| místo narození = Vídeň (Rakousko)

Aktuální verze z 6. 11. 2020, 19:00

Therese FREY-BRUNETTIOVÁ
Narození 25.12.1782
Místo narození Vídeň (Rakousko)
Úmrtí 20.5.1864
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392-393
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=42943

FREY-BRUNETTIOVÁ, Therese (provd. Kníže), * 25. 12. 1782 Vídeň (Rakousko), † 20. 5. 1864 Praha, herečka, tanečnice

Pocházela z italské rodiny vídeňského úředníka. O jejím uměleckém vzdělání není nic známo. Objevila se 1798 v Pasově jako herečka tamního divadla, jehož členy přijal pražský ředitel Domenico Guardasoni do souboru Stavovského divadla. 1799 se v Praze provdala za pražského baletního mistra Joachima (Giacoma) Brunettiho (* 1773 Florencie /Itálie/, † 1823 Praha). Na stavovské scéně působila do 1834. Za ředitele Guardasoniho se uplatňovala především jako tanečnice. Debutovala v srpnu 1798 v baletu Raul von Crequy a po krátkém zaškolení vystupovala i v tzv. plastických výstupech (pantomima). Po nástupu ředitele Johanna Carla Liebicha (1806) se začala soustavně věnovat činohře a stala se jednou z nejvýznamnějších a ze strany kritiky nejvýše ceněných osobností pražské německé scény. Měla přitažlivý vzhled a vynikala jako naivka a mladá milovnice v příbězích z měšťanského prostředí (A. Kotzebue) i v náročných tragédiích (Marie Baumarchais, J. W. Goethe: Clavigo, 1809). Po 1820 přebírala role žen středního věku, matky a vdovy, ale mladých postav se stále nevzdala a ještě 1828 dokázala hrát ke spokojenosti kritiky úlohy věkem vzdálené dvě desetiletí. Měla herecké nadání a pohybovou obratnost získanou tanečním školením, ale své role také důkladně studovala a pečlivě vypracovávala do působivých dramatických charakteristik. Uplatnila se zejména ve veseloherním žánru a romantických soudobých příbězích a za ředitele Franze Holbeina (po 1820), měla úspěch i jako tragédka, zvl. v mnohokrát reprízovaných hrách Schillerových. Nastudovala za tři desítky let několik set rolí.

Byla důvěrnou přítelkyní skladatele Carla Marii von Webera v době, kdy vedl orchestr Stavovského divadla (1813–16). Po smrti Giacoma Brunettiho se jejím druhým manželem stal skladatel a člen divadelního orchestru František Max Kníže (* 7. 9. 1784 Drahelčice /u Prahy/, † 23. 7. 1840 Praha). Od 1832 vystupovala pro nemoc vzácněji, hereckou dráhu ukončila o dva roky později a dožila v Praze v soukromí.

L: http://encyklopedie.idu.cz/cs/ (podrobná biografie, soupis zjištěných rolí, přehled divadelních kritik v dobových časopisech a bibliografie, A. Scherl; stav k 11. 11. 2014); http://www.weber-gesamtausgabe.de/de//-Suche#1411552685779 (souborné vydání díla C. M. von Webera, stav k 11. 11. 2014); K. Strunz, T. B., in: Deutsche Arbeit 9, 1909/10, s. 459–470; Z. Němec, Weberova pražská léta, 1944, passim; vyobrazení, in: Prager Theater-Almanach 1809, přetištěno, in: 230 let Stavovského divadla. Pražský divadelní almanach, J. Ludvová (ed.), 2013, s. 33.

Jitka Ludvová