FREYN Václav 31.8.1877-11.10.1907

Z Personal
Václav FREYN
Narození 31.8.1877
Místo narození Záboří nad Labem
Úmrtí 11.10.1907
Místo úmrtí Královské Vinohrady (Praha)
Povolání 63- Spisovatel
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 392
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55767

FREYN, Václav, * 31. 8. 1877 Záboří nad Labem, † 11. 10. 1907 Královské Vinohrady (Praha), pedagog, spisovatel

Otec, ředitel cukrovaru, zabezpečil rodinu po finanční stránce dostatečně. Gymnázium navštěvoval F. nejprve v Kolíně a později v Pardubicích, kde 1897 maturoval. Ve stejném roce zahájil studium na české technice v Praze. Technické vzdělání, které preferoval otec, však F. nevyhovovalo. Rozhodl se proto pro univerzitu, kde se připravoval na kariéru gymnazijního profesora. Po ukončení studia absolvoval jako jednoroční dobrovolník vojenskou službu a 1903 nastoupil na gymnázium v Náchodě. Jeho pedagogická dráha však skončila velmi brzy. Počátkem 1905 se u něj objevila tuberkulóza, nemoc v jeho době většinou smrtelná. Navzdory nákladným léčebným pobytům v Žamberku, slezském Görbersdorfu (Sokołówsko) a francouzském Mentonu za necelé dva roky zemřel v pražské vinohradské nemocnici. Pohřben byl v Praze na Olšanských hřbitovech.

Krátký čas, který měl vyměřen, mu nedovolil zanechat rozsáhlé literární dílo. Jeho dramatická práce, povídky, reportáže i fragmenty většího prozaického díla se většinou věnovaly milostné problematice a vyznívaly pod vlivem vlastní životní situace i v souznění s velkou částí dobové literární tvorby pesimisticky. Čtenářsky přitažlivé byly jeho fejetony a reportáže, které uveřejňoval v Máji a Národních listech (od 1902), Zlaté Praze (1906), Českém světě a Zvonu (1907). Román Josef Suk již nedokončil.

D: Za soumraků a nocí, 1907; Pozůstalé spisy, Q. Hodura (ed.), 1911; divadelní hra Rozhodnutí (uvedeno 1908 v Luhačovicích).

L: LČL 1, s. 744; A. Novák, Za soumraků a nocí, in: Přehled 6, 1908–09, č. 14, s. 281–295; K. Hikl, Dvě vydání posmrtná, in: tamtéž 10, 1911–12, č. 9, s. 161–162.

Pavla Vošahlíková