Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky FREY Bedřich 18.3.1800-19.10.1879

{{Infobox - osoba
| jméno = Bedřich FREY
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 18.3.1800
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 19.10.1879
| místo úmrtí = Vysočany (Praha)
| povolání = 31- Potravinář

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 389
}}
'''FREY, Bedřich''' ''(též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu''

Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém
statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem
lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853
Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802),
s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně
U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu
z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou
řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především
o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti.
1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar,
jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním
průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické
lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam
pracoval i jeho syn '''Bedřich F.''' (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/,
† 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické
technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem
Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při
výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil
zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění
řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování
cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova
saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii
výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních
cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu
1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých
zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou.
Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost
a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání
v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení
s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu
lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz
zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci.
F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali
funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství
F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8.
1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však
1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1.
1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku.
V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý,
a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla
mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich
Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé
světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel
republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil
se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové.


'''L:''' OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1,
s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010,
s. 1, 3–6, 8.

'''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685;
Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až
1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik
Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až
1887, sign. 116–3517, fol. 48.

Jana Brabencová

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:31- Potravinář]]

[[Kategorie:1800]]
[[Kategorie:Praha]]
[[Kategorie:1879]]
[[Kategorie:Praha]]