FREY Bedřich 18.3.1800-19.10.1879: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku FREY Bedřich 18.3.1800-18.10.1878 na FREY Bedřich 18.3.1800-19.10.1879 bez založení přesměrování)
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 389
 
}}
 
}}
 
'''FREY, Bedřich''' ''(též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu''
 
'''FREY, Bedřich''' ''(též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:10

Bedřich FREY
Narození 18.3.1800
Místo narození Praha
Úmrtí 19.10.1879
Místo úmrtí Vysočany (Praha)
Povolání 31- Potravinář
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 389
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55758

FREY, Bedřich (též Friedrich), * 18. 3. 1800 Praha, † 19. 10. 1879 Vysočany (Praha), farmaceut, podnikatel v potravinářském průmyslu

Rodina žila ve Vysočanech od poloviny 19. století na bývalém statku mezi dnešní Freyovou a Bassovou ulicí. F. byl synem lékárníka Vincence Valentina (* 1770 Znojmo, † 10. 2. 1853 Praha) a Terezie. Oženil se s Marií, roz. Mayerovou (* 1802), s níž založil početnou rodinu. Zpočátku pracoval v otcově lékárně U Bílého jednorožce na Staroměstském náměstí. Po návratu z Francie, kde se během 1826–30 seznámil s výrobou řepného cukru, se začal zajímat o zemědělské podnikání, především o pěstování cukrové řepy, a také o technické záležitosti. 1835 založil ve Vysočanech (dnes Ke Klíčovu 56/5) cukrovar, jehož budova postavená v empírovém slohu se stala prvním průmyslovým podnikem v obci. Při výrobě používal hydraulické lisy a jako první v Čechách parní pohon. Později tam pracoval i jeho syn Bedřich F. (* 7. 8. 1835 Vysočany /Praha/, † 2. 3. 1901 Vysočany /Praha/), odborník na cukrovarnické technologie. Od počátku šedesátých let se spolu s Hugem Jelínkem, znalcem strojírenských a chemických postupů při výrobě cukru, který byl rovněž zaměstnancem továrny, snažil zlepšit tehdy málo efektivní výrobní metody, zejména u čištění řepné šťávy. 1863 představili nový postup při proplachování cukerného roztoku, později známý jako Frey-Jelínkova saturace, která zásadním způsobem zkvalitnila technologii výroby cukru a rychle se prosadila v domácích i zahraničních cukrovarech. Mezi továrnou a obytným sídlem si F. v květnu 1881 dal zřídit jednu z prvních telefonních linek v českých zemích (a první v pražské aglomeraci), asi kilometr dlouhou. Cukrovar byl později přeměněn na kapitálovou společnost a 1915 došlo k ukončení výroby. F. mladší připojil k podnikání v cukrovarnictví 1889 také provoz mlékárny, který 1895 rozšířil o přístavbu nových budov a zavedl moderní zařízení s využitím parního pohonu. Zřídil odstřeďovnu, umývárnu lahví; vyráběl též máslo a sýry. Mlékárna měla i vlastní rozvoz zboží. Otec i syn se zasadili o rozvoj veřejného života v obci. F. starší se např. zasloužil o zřízení školy. Oba ve Vysočanech zastávali funkci starosty, F. mladší dokonce dvacet let. Manželství F. mladšího s Rosou, roz. Roßlawovou z Rosenthalu (* 5. 8. 1859 Vysoká nad Labem), zůstalo bezdětné. Manželé si však 1886 osvojili sirotka Bedřicha Eduarda Strohmayera (* 3. 1. 1878, † 1958), který od té doby užíval příjmení Strohmayer-Frey a šlechtický přídomek z Freyenfelsu. Rodinná hrobka je u kostela v Praze-Proseku. V rodinných podnicích začal pracovat ještě jako neplnoletý, a zejména mlékárnu později přivedl k prosperitě. 1933 byla mlékárna transformována na akciovou společnost a Bedřich Eduard byl jmenován jejím předsedou; vedl ji až do konce druhé světové války. Protože se hlásil k německé národnosti, musel republiku opustit. Odešel do Rakouska, kde zemřel. Oženil se s Jindřiškou Kittlovou, sestrou pěvkyně Emy Destinnové.


L: OSN 9, s. 689; 28, s. 451; MSN 2, s. 872–873; ÖBL 1, s. 359; BL 1, s. 384; Vysočanské fragmenty. Mimořádné vydání. Praha 18. září L. P. 2010, s. 1, 3–6, 8.

P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 130, obraz 685; Archiv hl. města Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830 až 1910 (1920), karton č. 65, poř. č. 176, 177; SOA, Zámrsk, Sbírka matrik Východočeského kraje řkt. f. ú. Nový Hradec Králové, matrika nar. 1852 až 1887, sign. 116–3517, fol. 48.

Jana Brabencová