FREY Jakub 8.6.1906-23.10.1987: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 389-390
 
}}
 
}}
 
'''FREY, Jakub''', ''* 8. 6. 1906 Postřekov (u Domažlic), † 23. 10. 1987 Praha, námořní kapitán, publicista''
 
'''FREY, Jakub''', ''* 8. 6. 1906 Postřekov (u Domažlic), † 23. 10. 1987 Praha, námořní kapitán, publicista''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:10

Jakub FREY
Narození 8.6.1906
Místo narození Postřekov (u Domažlic)
Úmrtí 23.10.1987
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
61- Pedagog
59- Společnost - ostatní
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 389-390

FREY, Jakub, * 8. 6. 1906 Postřekov (u Domažlic), † 23. 10. 1987 Praha, námořní kapitán, publicista

Pocházel z rodiny Josefa Freie [sic!], obchodníka ze Starého Postřekova čp. 145, a Marie, roz. Kapicové. Vystudoval reálku v Domažlicích, po ní dostal, jako jeden z prvních Čechů, stipendium na námořní akademii v Bakaru u Rijeky. Námořní službou prošel od řadového lodníka po velitelské hodnosti. Zkoušky na námořního poručíka složil 1927. Plavil se na obchodní lodi Legie a pak na lodi Morava patřící Baťovu koncernu; po složení kapitánských zkoušek (Kotor, 1932) se stal kapitánem další z Baťových lodí Little Evy, na níž velel až do jejího odprodeje po srážce s jinou lodí, k níž došlo bez F. zavinění 1934 v Kielském průplavu. Od 1935 F. pracoval pro Baťu jako nákupčí kůží v Angole, od 1939 vedoucí provozu na jihomoravském Baťově kanále. Po 1948 vystřídal řadu profesí, mj. jako šéf obchodního oddělení n. p. Moravia, pracovník Centrolloydu, vedoucí kanceláře Československé plavby oderské v Praze atd. 1952 byl požádán čerstvě ustaveným národním podnikem Čechofracht, aby se vrátil k námořní plavbě. 1954 se stal kapitánem obchodní lodi Lidice. Později velel řadě dalších lodí, v oboru též publikoval na populární i odborné úrovni (skripta Námořnická praxe); pod jeho dohledem se jak v meziválečném období, tak zejména v padesátých a šedesátých letech vyškolili čeští a slovenští námořní velitelé. Překládal z portugalštiny (např. J. M. Ferreira de Castro, Vystěhovalci, 1953). Celkem pětkrát obeplul zeměkouli. Při odchodu do penze (1966) byl oceněn vyznamenáním Za vynikající práci, námořní plavbu definitivně opustil až 1978. Pohřben byl námořnickým pohřbem u ostrova Srí Lanka (80° v. d., 0,6° s. š.).

Mezi kolegy byl znám nejen jako velký propagátor československé námořní plavby, ale i jako lovec ryb a sběratel. Kolekci panenek z cest jeho vdova věnovala do síně tradic ve F. rodišti.

D: Loď, moře, námořníci, 1961; Malá angličtina pro námořníky, 1971; Námořnická praxe, 1976.

L: ČBS, s. 155; Tomeš 1, s. 340; http://www.bastl.cz/cnp/363.html (stav k 11. 11. 2014); L. Krátká, Československá námořní plavba očima československých námořníků (1959–1989), diplomová práce FHS UK, Praha 2011.

P: SOA, Plzeň, matrika nar. řkt. f. ú. Klenčí pod Čerchovem, kniha nar. pro rok 1906, č. 57.

Jiří Martínek