FREY Jaroslav 22.5.1902-20.3.1983

Z Personal
Jaroslav FREY
Narození 22.5.1902
Místo narození Znojmo
Úmrtí 20.3.1983
Místo úmrtí Znojmo
Povolání 63- Spisovatel
70- Knihovník nebo pracovník informatiky
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=81373

FREY, Jaroslav, * 22. 5. 1902 Znojmo, † 20. 3. 1983 Znojmo, knihovník, spisovatel, účastník 2. odboje

Byl synem rolníka. 1921 maturoval v Brně na klasickém gymnáziu, studoval na Filozofické fakultě MU (1921–25), kde se připravoval na dráhu učitele. Zapisoval si přednášky a cvičení ze sociologie, psychologie a bohemistiky, avšak studia nedokončil a středoškolskou učitelskou kvalifikaci nezískal. V Praze absolvoval 1926 jednoletou státní knihovnickou školu, složil knihovnickou zkoušku, krátce praktikoval ve znojemské městské knihovně a nastoupil v knihovně hodonínské. 1930 pracoval v pražské městské knihovně, krátce ve zlínské Baťově knihovně a znovu v dětském oddělení pražské městské knihovny (1934–52). Po únoru 1948 instituci rovněž řídil. Zavedl volný výběr knih, který se postupně rozšířil do všech lidových knihoven, 1939 spolupracoval na přípravách prvního českého bibliobusu, při poválečném osídlování vesnic na Znojemsku se přičinil o doplnění fondu jejich knihoven o třicet tisíc knih z knihovny pražské. Z metropole odešel po smrti manželky do Znojma, kde pracoval v knihovně Domu armády. Odtud přešel na ministerstvo národní obrany do pozice inspektora vojenských knihoven. Od 1956 působil jako představitel Ústředního vědecko-metodického kabinetu knihovnictví v místní (též pokusné) knihovně v Hodonicích na Znojemsku. 1962 odešel do důchodu, avšak v oboru pracoval do 1977.

V Hodoníně zahájil bohatou publikační činnost. Věnoval se vztahu četby a čtenáře, čtenářskému vývoji dětí, zájem o teorii psychologie četby uzavřel vydáním polemického titulu Boj o pohádku (1942), v němž došel k závěru, že lidová pohádka je v původní podobě pro mládež nevhodnou, ba škodlivou četbou. Zakrátko upravil (aby vynikly rozumové vlastnosti prostých hrdinů a třídní rozpory staré vesnice) a vydal soubor Ruské a české pohádky (1946) a další knihy tendenčních pohádek. Zveřejnil práce týkající se našeho knihovnictví, knihovnické techniky, po průkopnických a dodnes přínosných literárních místopisech následovaly problematické spisky propagandistické a texty o práci lidových knihoven, které zapadly. V posledním období F. života vznikly dvě vzpomínkové knihy (1967, 1975). Kromě toho publikoval v novinách a časopisech, např. Rudém právu, Zemědělských novinách, Předvoji, Knihovníku a Pionýru, z nichž současně některé redigoval (Knihovna, 1926–30, Časopis pro psychologii a pedagogiku čtenáře, 1933 /rovněž majitel a vydavatel/, Knihy a čtenáři, 1937–48, Čtenář, 1948–52).

Za německé okupace se zapojil do protifašistického odboje, udržoval styky s J. Fučíkem a M. Majerovou, ukrýval knihovny J. F. Suka a Z. Nejedlého. Po 1945 ovlivnil vývoj našeho knihovnictví, přijal funkce ve Svazu českých knihovníků i Klubu čtenářů, vedl nově zřízené pojízdné knihovny, 1948 spoluorganizoval první celostátní sjezd knihovníků v Brně, kde byly vytyčeny zásady nového knihovnického zákona. Často pořádal čtenářské besedy a spolupracoval s rozhlasem. Byl jmenován zasloužilým pracovníkem kultury.

D: studie: Psychologie čtenáře, 1929; Čtenářský výzkum pražského dítěte, 1931; Úvod do výchovy čtenářů, 1932; Výzkum četby průmyslového dorostu, 1933; Úvod do studia psychologie českého čtenáře, 1933. Příručky, místopisy: Čtenářův průvodce knihovnou, 1932; Základy československého knihovnictví, 1932; Malý průvodce literaturou pro ženy, 1933; Seznam české literatury 1. Abecední seznam české literatury, Seznam české literatury 2. Seznam české literatury podle obsahu, 1937 (katalogy); Literární místopis Moravy a Slezska, 1933 (s mapou); Literární místopis země České a Moravskoslezské, 1938 (s mapou); Jak číst a co číst nejmenším dětem, 1941; Jak číst českou literaturu, 1947 (s mapou); Česko-ruská knihovnická terminologie, 1947; Jak se učit u Stalina?, 1949; Plán historické četby. Jak číst Aloise Jiráska i knihy jiných historických spisovatelů, 1949 (s mapou); Příručka pro studium literatury marxismu-leninismu, 1950; O Aloisu Jiráskovi, 1952; Rejstřík k dílu J. V. Stalina, 1953; Postavy a dějiště souboru spisů Aloise Jiráska, 1953; Rejstřík k dílu V. I. Lenina, 1953; Úvod do práce se čtenářem. Na pomoc knihovnické práci, 1954 (Úvod do práce s čitateľom, Martin 1955); Polytechnická výchova mládeže v lidových knihovnách. Zkušenosti z práce výzkumné knihovny v Hodonicích, 1958; Vesnická knihovna, 1959. Beletrie: Co bylo a co bude, 1949; Vyprávění o veliké válce, 1950; Pohádka o dvou bratřích, 1950; Tajná detská knižnica, Bratislava 1975.

L: LČL 1, s. 743–744 (s neúplným soupisem díla a literatury); V. Pazourek, Pohádky, in: Přítomnost české literatury pro mládež, 1946, s. 51–62; O. Chaloupka – J. Voráček, J. F., in: Kontury české literatury pro děti a mládež. Od začátku 19. století po současnost, 1984, s. 308–309; D. Perstická, J. F., in: Duha 1990, č. 1, s. 8–9; L. Nováková, Proměny české pohádky. K historii žánru ve čtyřicátých letech dvacátého století, 2009, zvl. s. 9–19; M. Šubrtová – M. Chocholatý a kol., Slovník autorů literatury pro děti a mládež 2. Čeští spisovatelé, 2012, s. 138–139; http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bull05_207.htm (stav k 11. 11. 2014); http://www.knihovnazn.cz/referaty/osobnosti-regionu/1498-frey-jaroslav-1902-1983.html (stav k 11. 11. 2014).

Gustav Novotný