Verze z 16. 11. 2019, 18:12, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FREY z Freyenfelsu Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš 18.10.1705-17.10.1776

Z Personal
Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš FREY z Freyenfelsu
Narození 18.10.1705 (datum křtu)
Místo narození Brno
Úmrtí 17.10.1776
Místo úmrtí Olomouc
Povolání 49- Náboženský nebo církevní činitel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 391

FREY z Freyenfelsu, Jan Václav Xaver Fridrich Michael Lukáš, * 18. 10. 1705 (datum křtu) Brno, † 17. 10. 1776 Olomouc, římskokatolický kněz, světící biskup olomoucký

Syn právníka Jana Kryštofa Pruskauera z Parenfelsu a jeho manželky Isabely Terezie z Ostešova, kteří byli sezdáni 1704 v Jimramově. U křtu stáli jako kmotři vrchní zemský komoří markrabství moravského Xaver z Dietrichštejna a manželka zemského hejtmana Anna Františka z Oppersdorfu. Kardinál hrabě Wolfgang Hannibal Schrattenbach F. otce jmenoval ředitelem biskupských statků a 1723 byl za věrné služby povýšen do šlechtického stavu. Schrattenbach si vymohl svolení od papeže a 1719 F. jmenoval nesídelním kanovníkem v Olomouci namísto zemřelého Jana Antonína Pilatiho z Thassul. F. byl tedy finančně zajištěn a studoval církevní právo na filozofické fakultě vídeňské univerzity (1720/21) a teologii (trienium) u jezuitů (Collegio Romano) v Římě, kde byl 1726 prohlášen doktorem obojího práva a 1727 doktorem filozofie a teologie. Další dva roky pokračoval ve studiích v Ingolstadtu. Předtím 1719 přijal tonzuru a čtyři nižší svěcení ve Vídni, 1725 podjáhenské svěcení v Římě a 1726 svěcení jáhenské, ve stejném roce byl jmenován infulovaným opatem v Sümegu v Uhrách. Na kněze byl posvěcen E. D. Sommerfeldem 1729 ve Vratislavi, kde se stal také kanovníkem kolegiátní kapituly u sv. Kříže. Jako kanovník obou kapitul měl od Schrattenbacha uděleno právo používat pontifikálie v olomoucké diecézi. Za tamního sídelního kanovníka byl přijat 1734 a 1735 byl uveden do kanovnické rezidence. Od 1752 řídil kapitulní statky. 1761 byl jmenován arcijáhnem znojemským anebo arcijáhnem olomouckým a 1767 kustodem kapituly. Záhy po smrti pomocného biskupa Jana Karla Leopolda Scherffenberga byl navržen na jmenování pomocným biskupem, 1771 potvrzen a poté se stal titulárním biskupem markopolitánským a pomocným biskupem olomouckým (1772). Na počátku sedmdesátých let 18. století prováděl z pověření nemocného biskupa Maxmiliána Hamiltona generální vizitace nařízené císařovnou. Tohoto úředního úkolu zároveň využil k sestavení unikátního statistického díla s názvem Alma dioecesis Olomucensis. 1773 se stal kanovníkem seniorem a 1776 byl ustanoven generálním vikářem olomoucké diecéze a oficiálem.

F. sestavil podle Müllerovy mapy Moravy vlastní mapu olomoucké diecéze, již vydal 1762 v Norimberku. Na čtyřech listech doplněných dvěma listy rejstříků v ní zachytil celou diecézi a její administrativní členění (dvaašedesát děkanství s příslušnými farnostmi). Dále se 1762 postaral o zveřejnění menší mapy stejného církevního obvodu na jednom listě. Okolo 1760 dal svou rezidenci ve Wurmově ulici čp. 7 vyzdobit nástěnnými malbami, jednalo se o iluzivní krajiny s ruinami. Veškeré jmění odkázal na aniversarium katedrály sv. Václava, v jejíž kryptě byl také pohřben. F. knihovnu s převahou právnické literatury koupil klášter v Rajhradě (u Brna).

L: Ch. d’Elvert, Von den Landkarten in Mähren und Österreichisch-Schlesien I., General-, Land- oder Kreiskarten, in: Schriften der historisch-statistischen Sektion der k. k. mährischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn 5, 1853, s. 89; R. Zuber, Osudy moravské církve v 18. století 1, 1987, s. 9–10, 34, 41, 60, 63, 74, 76, 134, 172–173, 179, 187; 2, 2003, s. 123, 432 (s F. mapou olomoucké diecéze v příloze); P. Suchánek, Triumf obnovujícího se dne. Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století, 2013, s. 209–212, 214, 219, 251, 305, 349–351, 358.

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, řkt. f. ú. Jimramov, matrika oddaných č. 15 679, snímek 268 (sňatek rodičů); tamtéž, řkt. f. ú. Brno – sv. Jakub, matrika křtů č. 16 861, snímek 37 (F. křest); ZA, Opava, pobočka Olomouc, fondy Arcibiskupství Olomouc, Metropolitní kapitula Olomouc; tamtéž, M. Zemek, Posloupnost prelátů a kanovníků olomoucké kapituly od počátku až po nynější dobu 2, 1659–1944, 1945 (rukopis).

Jitka Jonová