FRIČOVÁ Maryna 23.11.1896-27.8.1974: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 408-409
 
}}
 
}}
 
'''FRIČOVÁ, Maryna''' ''(roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka''
 
'''FRIČOVÁ, Maryna''' ''(roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 18:26

Maryna FRIČOVÁ
Narození 23.11.1896
Místo narození Praha
Úmrtí 27.8.1974
Místo úmrtí Sydney (Austrálie)
Povolání 63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 408-409

FRIČOVÁ, Maryna (roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka

Její otec byl pojišťovací agent. F. studovala na vyšší dívčí škole a 1915 maturovala na vyšší průmyslové škole chemické. 1917 se provdala za literárního historika Jana Friče (1868–1944). Literárně debutovala 1920 v revui Osvěta, v prozaickém díle navazovala na odkaz R. Svobodové, ovšem bez jejího hlubšího psychologického ponoru. 1928–35 redigovala literární složku mladoboleslavského časopisu pro ženy Lada. Od počátku dvacátých let byla důvěrnicí a intimní přítelkyní spisovatele F. X. Svobody; s ním a s manželem vedla v Praze na Klárově literární salon, umělecky spíše konzervativně orientovaný. Po rozvodu se 1936 provdala za Američana P. A. Faltina, evropského zástupce firmy Goodyear Tire & Rubber Co., a žila s ním ve Vídni, Bukurešti a Curychu. Za války se manželé usadili v Akronu (Ohio, USA). Po osvobození se vrátili do Curychu, po manželově penzionování (1951) se odstěhovali natrvalo do Austrálie za dcerou – nejprve do Melbourne, později do Sydney.

F. romány a povídky se zaměřily hlavně na citově neuspokojené ženské hrdinky. Romány Skleněný vrch (1926), v jehož středu je mravní růst herečky, a Země Kainova (1929) o lásce vdané znuděné ženy k představiteli mladého malířského pokolení přinesly zajímavé téma bez psychologického prokreslení. Podobným nedostatkem trpí i soubory povídek (Hořké milování, 1927; Staré panny, 1931; Ženy na rampě, 1934). Dívčí mládeži byly určeny prózy Blahoslavení boží (1928) a Ivanka a osud (1934). Největší živost si uchoval tvůrčí a lidský profil F. X. Svobody Básník domova (1930). Po 1935 se F. odmlčela.

L: OSND 2/1, s. 747; Kunc 1, s. 172–173; LČL 1, s. 752–753.

Martin Kučera