FRIČOVÁ Maryna 23.11.1896-27.8.1974: Porovnání verzí
(FRIČOVÁ_Maryna_23.11.1896-27.8.1974) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.11.1896 | | datum narození = 23.11.1896 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 27.8.1974 | | datum úmrtí = 27.8.1974 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Sydney (Austrálie) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRIČOVÁ, Maryna''' ''(roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka'' | ||
+ | |||
+ | Její otec byl pojišťovací agent. F. studovala na vyšší dívčí škole | ||
+ | a 1915 maturovala na vyšší průmyslové škole chemické. 1917 | ||
+ | se provdala za literárního historika Jana Friče (1868–1944). Literárně debutovala 1920 v revui ''Osvěta'', v prozaickém díle navazovala na odkaz R. Svobodové, ovšem bez jejího hlubšího | ||
+ | psychologického ponoru. 1928–35 redigovala literární složku | ||
+ | mladoboleslavského časopisu pro ženy ''Lada''. Od počátku dvacátých | ||
+ | let byla důvěrnicí a intimní přítelkyní spisovatele F. X. | ||
+ | Svobody; s ním a s manželem vedla v Praze na Klárově literární | ||
+ | salon, umělecky spíše konzervativně orientovaný. Po rozvodu | ||
+ | se 1936 provdala za Američana P. A. Faltina, evropského zástupce | ||
+ | firmy Goodyear Tire & Rubber Co., a žila s ním ve Vídni, | ||
+ | Bukurešti a Curychu. Za války se manželé usadili v Akronu | ||
+ | (Ohio, USA). Po osvobození se vrátili do Curychu, po manželově | ||
+ | penzionování (1951) se odstěhovali natrvalo do Austrálie | ||
+ | za dcerou – nejprve do Melbourne, později do Sydney. | ||
+ | |||
+ | F. romány a povídky se zaměřily hlavně na citově neuspokojené | ||
+ | ženské hrdinky. Romány ''Skleněný vrch'' (1926), v jehož středu | ||
+ | je mravní růst herečky, a ''Země Kainova'' (1929) o lásce vdané | ||
+ | znuděné ženy k představiteli mladého malířského pokolení | ||
+ | přinesly zajímavé téma bez psychologického prokreslení. Podobným | ||
+ | nedostatkem trpí i soubory povídek (''Hořké milování'', | ||
+ | 1927; ''Staré panny'', 1931; ''Ženy na rampě'', 1934). Dívčí mládeži | ||
+ | byly určeny prózy ''Blahoslavení boží'' (1928) a ''Ivanka a osud'' | ||
+ | (1934). Největší živost si uchoval tvůrčí a lidský profil F. X. | ||
+ | Svobody ''Básník domova'' (1930). Po 1935 se F. odmlčela. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSND 2/1, s. 747; Kunc 1, s. 172–173; LČL 1, s. 752–753. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1974]] | [[Kategorie:1974]] | ||
+ | [[Kategorie:Sydney]] |
Verze z 25. 11. 2017, 17:46
Maryna FRIČOVÁ | |
Narození | 23.11.1896 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 27.8.1974 |
Místo úmrtí | Sydney (Austrálie) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55798 |
FRIČOVÁ, Maryna (roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka
Její otec byl pojišťovací agent. F. studovala na vyšší dívčí škole a 1915 maturovala na vyšší průmyslové škole chemické. 1917 se provdala za literárního historika Jana Friče (1868–1944). Literárně debutovala 1920 v revui Osvěta, v prozaickém díle navazovala na odkaz R. Svobodové, ovšem bez jejího hlubšího psychologického ponoru. 1928–35 redigovala literární složku mladoboleslavského časopisu pro ženy Lada. Od počátku dvacátých let byla důvěrnicí a intimní přítelkyní spisovatele F. X. Svobody; s ním a s manželem vedla v Praze na Klárově literární salon, umělecky spíše konzervativně orientovaný. Po rozvodu se 1936 provdala za Američana P. A. Faltina, evropského zástupce firmy Goodyear Tire & Rubber Co., a žila s ním ve Vídni, Bukurešti a Curychu. Za války se manželé usadili v Akronu (Ohio, USA). Po osvobození se vrátili do Curychu, po manželově penzionování (1951) se odstěhovali natrvalo do Austrálie za dcerou – nejprve do Melbourne, později do Sydney.
F. romány a povídky se zaměřily hlavně na citově neuspokojené ženské hrdinky. Romány Skleněný vrch (1926), v jehož středu je mravní růst herečky, a Země Kainova (1929) o lásce vdané znuděné ženy k představiteli mladého malířského pokolení přinesly zajímavé téma bez psychologického prokreslení. Podobným nedostatkem trpí i soubory povídek (Hořké milování, 1927; Staré panny, 1931; Ženy na rampě, 1934). Dívčí mládeži byly určeny prózy Blahoslavení boží (1928) a Ivanka a osud (1934). Největší živost si uchoval tvůrčí a lidský profil F. X. Svobody Básník domova (1930). Po 1935 se F. odmlčela.
L: OSND 2/1, s. 747; Kunc 1, s. 172–173; LČL 1, s. 752–753.
Martin Kučera