FRIČOVÁ Maryna 23.11.1896-27.8.1974: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIČOVÁ_Maryna_23.11.1896-27.8.1974)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.11.1896
 
| datum narození = 23.11.1896
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 27.8.1974
 
| datum úmrtí = 27.8.1974
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Sydney (Austrálie)
 
| povolání = 63- Spisovatel
 
| povolání = 63- Spisovatel
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Maryna FRIČOVÁ
+
}}
 +
'''FRIČOVÁ, Maryna''' ''(roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka''
 +
 
 +
Její otec byl pojišťovací agent. F. studovala na vyšší dívčí škole
 +
a 1915 maturovala na vyšší průmyslové škole chemické. 1917
 +
se provdala za literárního historika Jana Friče (1868–1944). Literárně debutovala 1920 v revui ''Osvěta'', v prozaickém díle navazovala na odkaz R. Svobodové, ovšem bez jejího hlubšího
 +
psychologického ponoru. 1928–35 redigovala literární složku
 +
mladoboleslavského časopisu pro ženy ''Lada''. Od počátku dvacátých
 +
let byla důvěrnicí a intimní přítelkyní spisovatele F. X.
 +
Svobody; s ním a s manželem vedla v Praze na Klárově literární
 +
salon, umělecky spíše konzervativně orientovaný. Po rozvodu
 +
se 1936 provdala za Američana P. A. Faltina, evropského zástupce
 +
firmy Goodyear Tire & Rubber Co., a žila s ním ve Vídni,
 +
Bukurešti a Curychu. Za války se manželé usadili v Akronu
 +
(Ohio, USA). Po osvobození se vrátili do Curychu, po manželově
 +
penzionování (1951) se odstěhovali natrvalo do Austrálie
 +
za dcerou – nejprve do Melbourne, později do Sydney.
 +
 
 +
F. romány a povídky se zaměřily hlavně na citově neuspokojené
 +
ženské hrdinky. Romány ''Skleněný vrch'' (1926), v jehož středu
 +
je mravní růst herečky, a ''Země Kainova'' (1929) o lásce vdané
 +
znuděné ženy k představiteli mladého malířského pokolení
 +
přinesly zajímavé téma bez psychologického prokreslení. Podobným
 +
nedostatkem trpí i soubory povídek (''Hořké milování'',
 +
1927; ''Staré panny'', 1931; ''Ženy na rampě'', 1934). Dívčí mládeži
 +
byly určeny prózy ''Blahoslavení boží'' (1928) a ''Ivanka a osud''
 +
(1934). Největší živost si uchoval tvůrčí a lidský profil F. X.
 +
Svobody ''Básník domova'' (1930). Po 1935 se F. odmlčela.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 2/1, s. 747; Kunc 1, s. 172–173; LČL 1, s. 752–753.
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
  
 
[[Kategorie:1896]]
 
[[Kategorie:1896]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1974]]
 
[[Kategorie:1974]]
 +
[[Kategorie:Sydney]]

Verze z 25. 11. 2017, 16:46

Maryna FRIČOVÁ
Narození 23.11.1896
Místo narození Praha
Úmrtí 27.8.1974
Místo úmrtí Sydney (Austrálie)
Povolání 63- Spisovatel

FRIČOVÁ, Maryna (roz. Tlustá), * 23. 11. 1896 Praha, † 27. 8. 1974 Sydney (Austrálie), spisovatelka, publicistka

Její otec byl pojišťovací agent. F. studovala na vyšší dívčí škole a 1915 maturovala na vyšší průmyslové škole chemické. 1917 se provdala za literárního historika Jana Friče (1868–1944). Literárně debutovala 1920 v revui Osvěta, v prozaickém díle navazovala na odkaz R. Svobodové, ovšem bez jejího hlubšího psychologického ponoru. 1928–35 redigovala literární složku mladoboleslavského časopisu pro ženy Lada. Od počátku dvacátých let byla důvěrnicí a intimní přítelkyní spisovatele F. X. Svobody; s ním a s manželem vedla v Praze na Klárově literární salon, umělecky spíše konzervativně orientovaný. Po rozvodu se 1936 provdala za Američana P. A. Faltina, evropského zástupce firmy Goodyear Tire & Rubber Co., a žila s ním ve Vídni, Bukurešti a Curychu. Za války se manželé usadili v Akronu (Ohio, USA). Po osvobození se vrátili do Curychu, po manželově penzionování (1951) se odstěhovali natrvalo do Austrálie za dcerou – nejprve do Melbourne, později do Sydney.

F. romány a povídky se zaměřily hlavně na citově neuspokojené ženské hrdinky. Romány Skleněný vrch (1926), v jehož středu je mravní růst herečky, a Země Kainova (1929) o lásce vdané znuděné ženy k představiteli mladého malířského pokolení přinesly zajímavé téma bez psychologického prokreslení. Podobným nedostatkem trpí i soubory povídek (Hořké milování, 1927; Staré panny, 1931; Ženy na rampě, 1934). Dívčí mládeži byly určeny prózy Blahoslavení boží (1928) a Ivanka a osud (1934). Největší živost si uchoval tvůrčí a lidský profil F. X. Svobody Básník domova (1930). Po 1935 se F. odmlčela.

L: OSND 2/1, s. 747; Kunc 1, s. 172–173; LČL 1, s. 752–753.

Martin Kučera