FRIČ Josef Jan Alexander 12.3.1861-10.9.1945: Porovnání verzí
(FRIČ_Josef_Jan_Alexander_12.3.1861-10.9.1945) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.3.1861 | | datum narození = 12.3.1861 | ||
− | | místo narození = Paříž | + | | místo narození = Paříž (Francie) |
| datum úmrtí = 10.9.1945 | | datum úmrtí = 10.9.1945 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog | + | | povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />28- Strojař nebo elektrotechnik |
− | 28- Strojař nebo elektrotechnik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''FRIČ, Josef Jan Alexander''', ''* 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové | ||
+ | (1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny, | ||
+ | roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem | ||
+ | Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila | ||
+ | 1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu | ||
+ | (1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii. | ||
+ | 1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou | ||
+ | dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických, | ||
+ | hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských | ||
+ | Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační | ||
+ | teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři | ||
+ | publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví. | ||
+ | |||
+ | Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan | ||
+ | a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu | ||
+ | Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov, | ||
+ | zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování | ||
+ | v této soukromé observatoři provedl spolu s českým | ||
+ | astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928 | ||
+ | věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit | ||
+ | astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu | ||
+ | ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR. | ||
+ | |||
+ | F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální | ||
+ | kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného | ||
+ | výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského | ||
+ | ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu | ||
+ | astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný | ||
+ | doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních | ||
+ | věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka | ||
+ | a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské | ||
+ | pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená | ||
+ | 1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil | ||
+ | s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973) | ||
+ | převzal rodinný podnik, znárodněný 1948. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem); | ||
+ | Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku | ||
+ | a rozvoji vlastního závodu, 1931. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie | ||
+ | c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele | ||
+ | ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50; | ||
+ | J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, | ||
+ | 1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České | ||
+ | akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932, | ||
+ | s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení | ||
+ | Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1, | ||
+ | s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu | ||
+ | s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské | ||
+ | návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu | ||
+ | Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého | ||
+ | zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová | ||
+ | a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí | ||
+ | observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945). | ||
+ | |||
+ | Ivo Kraus | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] | [[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]] |
Verze z 25. 11. 2017, 10:33
Josef Jan Alexander FRIČ | |
Narození | 12.3.1861 |
---|---|
Místo narození | Paříž (Francie) |
Úmrtí | 10.9.1945 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
9- Astronom nebo astrolog 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55785 |
FRIČ, Josef Jan Alexander, * 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje
Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové (1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny, roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila 1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu (1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii. 1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických, hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví.
Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov, zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování v této soukromé observatoři provedl spolu s českým astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928 věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR.
F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená 1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973) převzal rodinný podnik, znárodněný 1948.
D: výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem); Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku a rozvoji vlastního závodu, 1931.
L: OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932, s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1, s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109.
P: Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945).
Ivo Kraus