FRIČ Josef Jan Alexander 12.3.1861-10.9.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIČ_Josef_Jan_Alexander_12.3.1861-10.9.1945)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Josef Jan Alexander FRIČ
 
| jméno = Josef Jan Alexander FRIČ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fric Josef Jan Alexandr portret.jpg
 
| datum narození = 12.3.1861
 
| datum narození = 12.3.1861
| místo narození = Paříž
+
| místo narození = Paříž (Francie)
 
| datum úmrtí = 10.9.1945
 
| datum úmrtí = 10.9.1945
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog
+
| povolání = 9- Astronom nebo astrolog<br />28- Strojař nebo elektrotechnik
28- Strojař nebo elektrotechnik
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Josef Jan Alexander FRIČ
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 401
 +
}}
 +
'''FRIČ, Josef Jan Alexander''', ''* 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje''
 +
 
 +
Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové
 +
(1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny,
 +
roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem
 +
Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila
 +
1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu
 +
(1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii.
 +
1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou
 +
dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických,
 +
hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských
 +
Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační
 +
teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři
 +
publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví.
 +
 
 +
Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan
 +
a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu
 +
Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov,
 +
zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování
 +
v této soukromé observatoři provedl spolu s českým
 +
astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928
 +
věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit
 +
astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu
 +
ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR.
 +
 
 +
F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální
 +
kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného
 +
výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského
 +
ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu
 +
astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný
 +
doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních
 +
věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka
 +
a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské
 +
pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená
 +
1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil
 +
s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973)
 +
převzal rodinný podnik, znárodněný 1948.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem);
 +
Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku
 +
a rozvoji vlastního závodu, 1931.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie
 +
c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele
 +
ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50;
 +
J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918,
 +
1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České
 +
akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932,
 +
s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení
 +
Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1,
 +
s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu
 +
s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské
 +
návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu
 +
Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého
 +
zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová
 +
a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109.
 +
 
 +
'''P:''' Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí
 +
observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/8792 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Ivo Kraus
  
== Literatura ==
 
  PSN 1, 777; ČBS, 155; Říše hvězd 42(1961), s. 47; 1. odboj, 43;
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
 
[[Kategorie:9- Astronom nebo astrolog]]
Řádka 22: Řádka 83:
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Fric Jan Ludvik bratr.jpg|Josef Jan Alexandr Frič a Jan Ludvík Frič
 +
Fric Josef Jan Alexandr busta.jpg|Busta J. J. A. Friče v Astronomickém ústavu AV ČR V v Ondřejově
 +
</gallery>

Aktuální verze z 11. 11. 2020, 14:21

Josef Jan Alexander FRIČ
Narození 12.3.1861
Místo narození Paříž (Francie)
Úmrtí 10.9.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 9- Astronom nebo astrolog
28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 401
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55785

FRIČ, Josef Jan Alexander, * 12. 3. 1861 Paříž (Francie), † 10. 9. 1945 Praha, průkopník vědecké fotografie, účastník 1. odboje

Vnuk Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany F., roz. Reisové (1809–1849), syn Josefa Václava F. (1829–1890) a Anny, roz. Kavalírové (1825–1893). Rodina s F. bratrem Janem Ludvíkem (1863–1897) a sestrou Boženou (1865–1923) přesídlila 1867 do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu (1879) F. vystudoval na pražské univerzitě zoologii a paleontologii. 1883 založil s Janem Ludvíkem mechanicko-optickou dílnu, později továrnu na výrobu geodetických, astronomických, hornických a továrních kontrolních přístrojů na Královských Vinohradech. Sortiment zahrnoval např. triangulační teodolity, polarimetry, bareoskopy, rtuťové tlakoměry. Bratři publikovali odborné články z astronomie, geodézie a cukrovarnictví.

Po předčasné smrti Jana Ludvíka přijal F. druhé jméno Jan a začal uskutečňovat bratrovo nesplněné přání: Na vrchu Manda u Ondřejova, který z pietních důvodů nazval Žalov, zakoupil pozemek a vybudoval na něm hvězdárnu. První pozorování v této soukromé observatoři provedl spolu s českým astronomem Františkem Nušlem 1. 5. 1906. Hvězdárnu 1928 věnoval československému státu s podmínkou, že bude sloužit astronomické výuce na UK. 1952 přešel areál pod správu ČSAV a stal se sídlem Astronomického ústavu AV ČR.

F. se aktivně účastnil prvního domácího odboje, vytvořil ilegální kurýrní cestu přes Itálii a Švýcarsko a stal se členem tajného výboru Maffie. 1927 byl jmenován prezidentem Národohospodářského ústavu ČAVU v Praze, ČVUT mu jako vynikajícímu astronomovi a konstruktérovi téhož roku udělilo čestný doktorát technických věd a 1931 UK čestný doktorát přírodních věd. 1932 byl vyznamenán Cenou Dra Hanuše Karlíka a 1938 zvolen předsedou Heroldova klubu (Spolku pro amatérské pěstování komorní hudby). Planetka č. 7849, objevená 1996, nese jméno po obou bratrech Janjosefrič. F. se oženil s Marií Federovou (1874–1917), jejich syn Josef (1900–1973) převzal rodinný podnik, znárodněný 1948.

D: výběr: Fotografie komety Perrine Nov. 16. 1895, 1896 (s J. L. Fričem); Kometa Perrine (1895, IV) po průchodu periheliem, 1896 (s týmž); O vzniku a rozvoji vlastního závodu, 1931.

L: OSN 9, s. 700; MČE 2, s. 523; Tomeš 1, s. 342; P. Scheufler, Galerie c. k. fotografů, 2001, s. 198–199; V. Guth, Sto roků od narození zakladatele ondřejovské hvězdárny J. J. F., in: Říše hvězd 42, 1961, č. 3, s. 47–50; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 43; Zpráva za rok 1932. Národohospodářský ústav při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění v Praze 1932, s. 15–22 a 58; T. Spunarová, Dílo J. a J. F. na výstavách. (K 100. výročí založení Ondřejovské hvězdárny), in: Muzejní a vlastivědná práce 37 (107), 1999, č. 1, s. 24–32; G. Krejčí, 100 let Ondřejovské hvězdárny aneb Co spojuje Sázavu s Ondřejovem, in: Sázavsko 5, 1998, s. 99–105; J. Brázdil, Věčné posázavské návraty, in: tamtéž 10, 2003, s. 107–121; Š. Bumbová, Vyprávění o rodu Fričů, 1999; M. Kučera, Zprávy tajným inkoustem. Kapitola z dějin českého zpravodajství za první světové války (1914–1918), 2003; I. Kraus – J. Masnerová a kol, Čestní doktoři na české technice v Praze, 2007, s. 108–109.

P: Archiv ČVUT v Praze, fond Rektorát, čestní doktoři; Almanachy k výročí observatoře Ondřejov; LA PNP, Praha, osobní fond, 2 kartony (1894–1945).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Ivo Kraus