FRIČ Václav 14.3.1839-10.6.1916: Porovnání verzí
(FRIČ_Václav_14.3.1839-10.6.1916) |
|||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Václav FRIČ | | jméno = Václav FRIČ | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Fric Vaclav portret.jpg |
| datum narození = 14.3.1839 | | datum narození = 14.3.1839 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 10.6.1916 | | datum úmrtí = 10.6.1916 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
− | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch | + | | povolání = 38- Obchod, služby, cestovní ruch<br />7- Zoolog |
− | 7- Zoolog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 406-407 |
+ | }} | ||
+ | '''FRIČ, Václav''' ''(též FRITSCH, Wenzel), * 14. 3. 1839 Praha, † 10. 6. 1916 Praha, přírodovědec, obchodník'' | ||
+ | |||
+ | Syn Josefa Františka F. (1804–1876), bratr Josefa Václava F. | ||
+ | (1829–1890), Antonína F. (1832–1913), Karla Jana F. (1834 | ||
+ | až 1915) a Vojtěcha Klemense Jana F. (1844–1918). F. manželka | ||
+ | Anna byla dcerou známého pražského obchodníka | ||
+ | V. J. Rotta. | ||
+ | |||
+ | F. absolvoval reálku v Praze a studoval chemii na pražské | ||
+ | technice. Začal se zabývat fotografií, tehdy novinkou. V Praze | ||
+ | provedl první fototypické tisky a počátkem sedmdesátých | ||
+ | let vydal v časopise ''Vesmír'' článek ''O světlotisku''. Zajímala ho | ||
+ | i geologie, 1864 objevil nový výskyt nerostu kakoxenu poblíž | ||
+ | Třenic (u Hořovic). Po studiích podnikl 1859–60 s bratrem | ||
+ | Antonínem cestu po Francii a Anglii, odkud se vrátil s předsevzetím | ||
+ | založit v Praze moderní závod s přírodninami a učebními | ||
+ | pomůckami. S pomocí bratra Antonína a za přispění rodiny | ||
+ | otevřel 1862 obchod v pražské Vodičkově ulici, který 1871 | ||
+ | přestěhoval do vlastního domu ve Vladislavově ulici čp. 21. | ||
+ | Tento podnik s obchodní značkou trilobita měl výkladní skříně | ||
+ | plné rozmanitých a zvláštních předmětů, které vzbuzovaly | ||
+ | obdiv a pozornost milovníků přírody. Rychle se rozvíjel a prosperoval, | ||
+ | exportoval zboží do všech světadílů. Ve sběru a preparaci | ||
+ | přírodnin, sestavování sbírkových kolekcí, zhotovování | ||
+ | učebních pomůcek a zařizování muzeí (Uppsala, Cambridge, | ||
+ | Frankfurt nad Mohanem, Lipsko, Brusel, Petrohrad) dosáhl | ||
+ | výsledků předtím nedostižných a stal se vzorem i pro zahraničí. | ||
+ | F. současně zřídil dílnu na výrobu galvanoplastických modelů, | ||
+ | kde ve spolupráci s významnými badateli vytvářel repliky fosilií | ||
+ | pro výukové účely, zvláště pro srovnávací anatomii (bratr Antonín | ||
+ | ji učil na pražské lékařské fakultě). Antonín F. s ním spolupracoval | ||
+ | např. na modelech stegocefalů ze svrchního karbonu | ||
+ | u Nýřan, August E. Reuss konzultoval modelování foraminifer | ||
+ | (prvoci s vápnitou schránkou), německý zoolog, paleontolog | ||
+ | a evoluční biolog Ernst Haeckel modelování radiolarií (prvoci | ||
+ | s křemitou schránkou). F. vymodeloval i trilobity, zřejmě | ||
+ | druhy ze středočeských spodnopaleozoických lokalit; pravděpodobně | ||
+ | spolupracoval i s Joachimem Barrandem. Některé | ||
+ | fosilie, určené převážně pro export, vyráběl ve velkých sériích. | ||
+ | Za sbírkové kolekce přírodnin, výstavní exponáty a učební pomůcky | ||
+ | získal F. 1863 čestné uznání na výstavě v Linci, později | ||
+ | ve Vídni, Moskvě a v Sydney. 1878 a 1889 byl v Paříži dvakrát | ||
+ | vyznamenán zlatou medailí. 1906 ocenil jeho práci obšírný | ||
+ | článek otištěný ve vlivném hamburském časopise ''Paedagogische'' | ||
+ | ''Reform''. F. udržoval obchodní kontakty s uměleckým | ||
+ | sklářem Leopoldem Blaschkou z Drážďan a jeho synem Rudolfem, | ||
+ | od kterých kupoval skleněné modely. Měl své expozice | ||
+ | na výstavě ke IV. sjezdu profesorů středních škol v Praze 1886, | ||
+ | na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891, na Školské výstavě Chotěboři 1898 aj. Od 1873 byl F. členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Bratři Fričové se zasloužili o zakoupení největšího | ||
+ | exponátu Národního muzea, kostry plejtváka myšoka. | ||
+ | Historickou i přírodovědnou hodnotu mají obchodní ceníky | ||
+ | zpracované F. pro jeho závod (Ceník zoologický, Ceník botanický, | ||
+ | Ceník a seznam drobnohledných preparátů, Ceník nerostů, | ||
+ | hornin a modelů krystalových, Ceník hmyzů a pomůcek | ||
+ | pro sběratele hmyzu). Po F. smrti obchod převzal a do znárodnění | ||
+ | 1958 vedl syn Jaromír F. (1884–1960); obrovské sbírky | ||
+ | poté získalo Národní muzeum. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Kakoxen ze silurského útvaru, in: Živa 12, 1864, s. 86. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Návštěva ve F. obchodu s přírodninami a učivem v Praze, in: Vesmír 8, | ||
+ | 1879, č. 20, s. 237–238; - n, Obchod s přírodninami V. F. v Praze, in: tamtéž | ||
+ | 32, 1903, č. 19, s. 219–222; OSN 9, s. 699; Příroda 33, 1940; K. Seget, | ||
+ | F. „Závod přírodninami“ a naši cestovatelé, in: Lidé a země 15, 1966, č. 8, | ||
+ | s. 375–376; Koleška, s. 60–61; T. Spunarová, Obchodník s přírodninami | ||
+ | V. F., in: Muzejní a vlastivědná práce 32 (102), 1994, č. 1, s. 1–18; Z. Koleška, | ||
+ | Účast obchodníků s přírodninami na rozvoji entomologie v českých | ||
+ | zemích, in: DVT 28, 1995, č. 2, s. 87–104 (zejména s. 89–91); M. Secká, | ||
+ | Velryba v Praze, in: Paginae historiae 8, 2000, s. 67–73; T. Spunarová, Výstava | ||
+ | V. F. v Utrechtu, in: Muzejní a vlastivědná práce. ČSPSČ 39 (109), 2001, | ||
+ | č. 3, s. 181; H. Reiling – T. Spunarová, V. F. (1839–1916) and his Influence | ||
+ | on Collecting Natural History, in: Journal of the History of Collections | ||
+ | (Oxford), 17, 2005, 1, s. 23–43; M. Svojtka, Mit Trilobitenaugen gesehen: | ||
+ | Paläontologische Sammler im späten 19. Jahrhundert und ihre Beziehung zur | ||
+ | Universität Wien, in: Berichte der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 69, | ||
+ | 2006, s. 69–72; M. Slaboch, Dějiny rodu Fričů a jeho významné osobnosti, | ||
+ | in: Genealogické a heraldické listy 27, 2007, č. 3, s. 2–18; Z. Roček, Kronika | ||
+ | zoologického poznávání, 2013, s. 537. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/57057 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Koleška, Pavel Vlašímský | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | [[Kategorie:38- Obchod, služby, cestovní ruch]] | ||
Řádka 16: | Řádka 99: | ||
[[Kategorie:1839]] | [[Kategorie:1839]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1916]] | [[Kategorie:1916]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Aktuální verze z 13. 11. 2020, 11:56
Václav FRIČ | |
Narození | 14.3.1839 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 10.6.1916 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
38- Obchod, služby, cestovní ruch 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 406-407 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55791 |
FRIČ, Václav (též FRITSCH, Wenzel), * 14. 3. 1839 Praha, † 10. 6. 1916 Praha, přírodovědec, obchodník
Syn Josefa Františka F. (1804–1876), bratr Josefa Václava F. (1829–1890), Antonína F. (1832–1913), Karla Jana F. (1834 až 1915) a Vojtěcha Klemense Jana F. (1844–1918). F. manželka Anna byla dcerou známého pražského obchodníka V. J. Rotta.
F. absolvoval reálku v Praze a studoval chemii na pražské technice. Začal se zabývat fotografií, tehdy novinkou. V Praze provedl první fototypické tisky a počátkem sedmdesátých let vydal v časopise Vesmír článek O světlotisku. Zajímala ho i geologie, 1864 objevil nový výskyt nerostu kakoxenu poblíž Třenic (u Hořovic). Po studiích podnikl 1859–60 s bratrem Antonínem cestu po Francii a Anglii, odkud se vrátil s předsevzetím založit v Praze moderní závod s přírodninami a učebními pomůckami. S pomocí bratra Antonína a za přispění rodiny otevřel 1862 obchod v pražské Vodičkově ulici, který 1871 přestěhoval do vlastního domu ve Vladislavově ulici čp. 21. Tento podnik s obchodní značkou trilobita měl výkladní skříně plné rozmanitých a zvláštních předmětů, které vzbuzovaly obdiv a pozornost milovníků přírody. Rychle se rozvíjel a prosperoval, exportoval zboží do všech světadílů. Ve sběru a preparaci přírodnin, sestavování sbírkových kolekcí, zhotovování učebních pomůcek a zařizování muzeí (Uppsala, Cambridge, Frankfurt nad Mohanem, Lipsko, Brusel, Petrohrad) dosáhl výsledků předtím nedostižných a stal se vzorem i pro zahraničí. F. současně zřídil dílnu na výrobu galvanoplastických modelů, kde ve spolupráci s významnými badateli vytvářel repliky fosilií pro výukové účely, zvláště pro srovnávací anatomii (bratr Antonín ji učil na pražské lékařské fakultě). Antonín F. s ním spolupracoval např. na modelech stegocefalů ze svrchního karbonu u Nýřan, August E. Reuss konzultoval modelování foraminifer (prvoci s vápnitou schránkou), německý zoolog, paleontolog a evoluční biolog Ernst Haeckel modelování radiolarií (prvoci s křemitou schránkou). F. vymodeloval i trilobity, zřejmě druhy ze středočeských spodnopaleozoických lokalit; pravděpodobně spolupracoval i s Joachimem Barrandem. Některé fosilie, určené převážně pro export, vyráběl ve velkých sériích. Za sbírkové kolekce přírodnin, výstavní exponáty a učební pomůcky získal F. 1863 čestné uznání na výstavě v Linci, později ve Vídni, Moskvě a v Sydney. 1878 a 1889 byl v Paříži dvakrát vyznamenán zlatou medailí. 1906 ocenil jeho práci obšírný článek otištěný ve vlivném hamburském časopise Paedagogische Reform. F. udržoval obchodní kontakty s uměleckým sklářem Leopoldem Blaschkou z Drážďan a jeho synem Rudolfem, od kterých kupoval skleněné modely. Měl své expozice na výstavě ke IV. sjezdu profesorů středních škol v Praze 1886, na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891, na Školské výstavě Chotěboři 1898 aj. Od 1873 byl F. členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Bratři Fričové se zasloužili o zakoupení největšího exponátu Národního muzea, kostry plejtváka myšoka. Historickou i přírodovědnou hodnotu mají obchodní ceníky zpracované F. pro jeho závod (Ceník zoologický, Ceník botanický, Ceník a seznam drobnohledných preparátů, Ceník nerostů, hornin a modelů krystalových, Ceník hmyzů a pomůcek pro sběratele hmyzu). Po F. smrti obchod převzal a do znárodnění 1958 vedl syn Jaromír F. (1884–1960); obrovské sbírky poté získalo Národní muzeum.
D: Kakoxen ze silurského útvaru, in: Živa 12, 1864, s. 86.
L: Návštěva ve F. obchodu s přírodninami a učivem v Praze, in: Vesmír 8, 1879, č. 20, s. 237–238; - n, Obchod s přírodninami V. F. v Praze, in: tamtéž 32, 1903, č. 19, s. 219–222; OSN 9, s. 699; Příroda 33, 1940; K. Seget, F. „Závod přírodninami“ a naši cestovatelé, in: Lidé a země 15, 1966, č. 8, s. 375–376; Koleška, s. 60–61; T. Spunarová, Obchodník s přírodninami V. F., in: Muzejní a vlastivědná práce 32 (102), 1994, č. 1, s. 1–18; Z. Koleška, Účast obchodníků s přírodninami na rozvoji entomologie v českých zemích, in: DVT 28, 1995, č. 2, s. 87–104 (zejména s. 89–91); M. Secká, Velryba v Praze, in: Paginae historiae 8, 2000, s. 67–73; T. Spunarová, Výstava V. F. v Utrechtu, in: Muzejní a vlastivědná práce. ČSPSČ 39 (109), 2001, č. 3, s. 181; H. Reiling – T. Spunarová, V. F. (1839–1916) and his Influence on Collecting Natural History, in: Journal of the History of Collections (Oxford), 17, 2005, 1, s. 23–43; M. Svojtka, Mit Trilobitenaugen gesehen: Paläontologische Sammler im späten 19. Jahrhundert und ihre Beziehung zur Universität Wien, in: Berichte der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 69, 2006, s. 69–72; M. Slaboch, Dějiny rodu Fričů a jeho významné osobnosti, in: Genealogické a heraldické listy 27, 2007, č. 3, s. 2–18; Z. Roček, Kronika zoologického poznávání, 2013, s. 537.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Zdeněk Koleška, Pavel Vlašímský