FRIČ Václav 14.3.1839-10.6.1916: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Václav FRIČ
 
| jméno = Václav FRIČ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Fric Vaclav portret.jpg
 
| datum narození = 14.3.1839
 
| datum narození = 14.3.1839
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha

Aktuální verze z 13. 11. 2020, 10:56

Václav FRIČ
Narození 14.3.1839
Místo narození Praha
Úmrtí 10.6.1916
Místo úmrtí Praha
Povolání 38- Obchod, služby, cestovní ruch
7- Zoolog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 406-407
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55791

FRIČ, Václav (též FRITSCH, Wenzel), * 14. 3. 1839 Praha, † 10. 6. 1916 Praha, přírodovědec, obchodník

Syn Josefa Františka F. (1804–1876), bratr Josefa Václava F. (1829–1890), Antonína F. (1832–1913), Karla Jana F. (1834 až 1915) a Vojtěcha Klemense Jana F. (1844–1918). F. manželka Anna byla dcerou známého pražského obchodníka V. J. Rotta.

F. absolvoval reálku v Praze a studoval chemii na pražské technice. Začal se zabývat fotografií, tehdy novinkou. V Praze provedl první fototypické tisky a počátkem sedmdesátých let vydal v časopise Vesmír článek O světlotisku. Zajímala ho i geologie, 1864 objevil nový výskyt nerostu kakoxenu poblíž Třenic (u Hořovic). Po studiích podnikl 1859–60 s bratrem Antonínem cestu po Francii a Anglii, odkud se vrátil s předsevzetím založit v Praze moderní závod s přírodninami a učebními pomůckami. S pomocí bratra Antonína a za přispění rodiny otevřel 1862 obchod v pražské Vodičkově ulici, který 1871 přestěhoval do vlastního domu ve Vladislavově ulici čp. 21. Tento podnik s obchodní značkou trilobita měl výkladní skříně plné rozmanitých a zvláštních předmětů, které vzbuzovaly obdiv a pozornost milovníků přírody. Rychle se rozvíjel a prosperoval, exportoval zboží do všech světadílů. Ve sběru a preparaci přírodnin, sestavování sbírkových kolekcí, zhotovování učebních pomůcek a zařizování muzeí (Uppsala, Cambridge, Frankfurt nad Mohanem, Lipsko, Brusel, Petrohrad) dosáhl výsledků předtím nedostižných a stal se vzorem i pro zahraničí. F. současně zřídil dílnu na výrobu galvanoplastických modelů, kde ve spolupráci s významnými badateli vytvářel repliky fosilií pro výukové účely, zvláště pro srovnávací anatomii (bratr Antonín ji učil na pražské lékařské fakultě). Antonín F. s ním spolupracoval např. na modelech stegocefalů ze svrchního karbonu u Nýřan, August E. Reuss konzultoval modelování foraminifer (prvoci s vápnitou schránkou), německý zoolog, paleontolog a evoluční biolog Ernst Haeckel modelování radiolarií (prvoci s křemitou schránkou). F. vymodeloval i trilobity, zřejmě druhy ze středočeských spodnopaleozoických lokalit; pravděpodobně spolupracoval i s Joachimem Barrandem. Některé fosilie, určené převážně pro export, vyráběl ve velkých sériích. Za sbírkové kolekce přírodnin, výstavní exponáty a učební pomůcky získal F. 1863 čestné uznání na výstavě v Linci, později ve Vídni, Moskvě a v Sydney. 1878 a 1889 byl v Paříži dvakrát vyznamenán zlatou medailí. 1906 ocenil jeho práci obšírný článek otištěný ve vlivném hamburském časopise Paedagogische Reform. F. udržoval obchodní kontakty s uměleckým sklářem Leopoldem Blaschkou z Drážďan a jeho synem Rudolfem, od kterých kupoval skleněné modely. Měl své expozice na výstavě ke IV. sjezdu profesorů středních škol v Praze 1886, na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891, na Školské výstavě Chotěboři 1898 aj. Od 1873 byl F. členem Klubu přírodovědeckého v Praze. Bratři Fričové se zasloužili o zakoupení největšího exponátu Národního muzea, kostry plejtváka myšoka. Historickou i přírodovědnou hodnotu mají obchodní ceníky zpracované F. pro jeho závod (Ceník zoologický, Ceník botanický, Ceník a seznam drobnohledných preparátů, Ceník nerostů, hornin a modelů krystalových, Ceník hmyzů a pomůcek pro sběratele hmyzu). Po F. smrti obchod převzal a do znárodnění 1958 vedl syn Jaromír F. (1884–1960); obrovské sbírky poté získalo Národní muzeum.

D: Kakoxen ze silurského útvaru, in: Živa 12, 1864, s. 86.

L: Návštěva ve F. obchodu s přírodninami a učivem v Praze, in: Vesmír 8, 1879, č. 20, s. 237–238; - n, Obchod s přírodninami V. F. v Praze, in: tamtéž 32, 1903, č. 19, s. 219–222; OSN 9, s. 699; Příroda 33, 1940; K. Seget, F. „Závod přírodninami“ a naši cestovatelé, in: Lidé a země 15, 1966, č. 8, s. 375–376; Koleška, s. 60–61; T. Spunarová, Obchodník s přírodninami V. F., in: Muzejní a vlastivědná práce 32 (102), 1994, č. 1, s. 1–18; Z. Koleška, Účast obchodníků s přírodninami na rozvoji entomologie v českých zemích, in: DVT 28, 1995, č. 2, s. 87–104 (zejména s. 89–91); M. Secká, Velryba v Praze, in: Paginae historiae 8, 2000, s. 67–73; T. Spunarová, Výstava V. F. v Utrechtu, in: Muzejní a vlastivědná práce. ČSPSČ 39 (109), 2001, č. 3, s. 181; H. Reiling – T. Spunarová, V. F. (1839–1916) and his Influence on Collecting Natural History, in: Journal of the History of Collections (Oxford), 17, 2005, 1, s. 23–43; M. Svojtka, Mit Trilobitenaugen gesehen: Paläontologische Sammler im späten 19. Jahrhundert und ihre Beziehung zur Universität Wien, in: Berichte der Geologischen Bundesanstalt (Wien) 69, 2006, s. 69–72; M. Slaboch, Dějiny rodu Fričů a jeho významné osobnosti, in: Genealogické a heraldické listy 27, 2007, č. 3, s. 2–18; Z. Roček, Kronika zoologického poznávání, 2013, s. 537.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Koleška, Pavel Vlašímský