FRIČ Vojtěch Klemens Jan 8.12.1844-12.10.1918: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIČ_Vojtěch_8.12.1844-12.10.1918)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Vojtěch FRIČ
+
| jméno = Vojtěch Klemens Jan FRIČ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 8.12.1844
 
| datum narození = 8.12.1844
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 12.10.1918
 
| datum úmrtí = 12.10.1918
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 44- Právník
+
| povolání = 44- Právník<br />43- Významný představitel obecní správy
43- Významný představitel obecní správy
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vojtěch FRIČ
+
}}
 +
FRIČ, Vojtěch Klemens Jan, * 8. 12. 1844 Praha, † 12. 10. 1918 Praha, právník, politik
 +
 
 +
Pocházel z rodiny Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany,
 +
roz. Reisové (1809–1849). F. měl jedenáct sourozenců, z nichž
 +
mnozí se podíleli na českém veřejném životě; Josef Václav F.
 +
(1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834 až
 +
1915) a Václav F. (1839–1916).
 +
 
 +
F. absolvoval Akademické gymnázium v Praze na Starém Městě.
 +
Vzdělání si prohloubil zahraničními cestami, navštívil některé
 +
německé země, Švýcarsko a Francii. Po návratu nastoupil
 +
v otcových stopách na pražskou univerzitu, kde studoval práva.
 +
Úspěšně je ukončil 1870 a stal se koncipientem v otcově
 +
advokátní kanceláři. Dva roky po jeho smrti (1878) si založil
 +
kancelář vlastní. Už jako student se účastnil sokolského hnutí.
 +
Stal se pobočníkem J. Fügnera a později místostarostou Sokola.
 +
Otce následoval i v práci pro orgány pražské samosprávy.
 +
1893 byl zvolen do městského zastupitelstva a do městské rady,
 +
působil také jako náměstek starosty. Jako člen správních i dozorčích
 +
rad se podílel na práci řady veřejně prospěšných nadací
 +
a škol. V politických názorech však s otcem zcela nesouhlasil,
 +
nevyznával konzervativní, ale spíše liberální názory. Projevilo
 +
se to např. na pražské radnici, kde podporoval stavební změny
 +
spojené s tzv. asanací, v nichž spatřoval důležitý předpoklad modernizace životních podmínek ve městě. S manželkou Růženou, roz. Švagrovskou (1851–1935), pocházející z rodiny
 +
významného pražského podnikatele a mecenáše, které se dvořil
 +
také Jan Neruda (mj. jí dedikoval své ''Povídky malostranské''),
 +
měl několik dětí. Starší syn Martin F. (1875–?) se sblížil s pěvkyní
 +
Emou Destinnovou, která sepsala verše na jeho počest;
 +
jeho synem (F. vnukem) byl režisér Martin F. (1902–1968).
 +
Mladším synem F. byl botanik Alberto Vojtěch F. (1882 až
 +
1944). F. byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
 +
 
 +
'''D:''' Řeč JUDra V. F. proslovená na II. řádné schůzi slavného sboru obecních
 +
starších královského hlavního města Prahy 6. dne měsíce února 1899, 1899.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 9, s. 699; M. Slaboch, Dějiny rodu F. a jeho významné osobnosti,
 +
2007; J. Králík, Po stopách básní Emy Destinnové, in: Sborník Národního
 +
muzea v Praze, řada C – literárněhistorická, 2012, č. 1–2, s. 135–136.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
 
[[Kategorie:44- Právník]]
Řádka 16: Řádka 56:
  
 
[[Kategorie:1844]]
 
[[Kategorie:1844]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1918]]
 
[[Kategorie:1918]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 25. 11. 2017, 16:30

Vojtěch Klemens Jan FRIČ
Narození 8.12.1844
Místo narození Praha
Úmrtí 12.10.1918
Místo úmrtí Praha
Povolání 44- Právník
43- Významný představitel obecní správy

FRIČ, Vojtěch Klemens Jan, * 8. 12. 1844 Praha, † 12. 10. 1918 Praha, právník, politik

Pocházel z rodiny Josefa Františka F. (1804–1876) a Johany, roz. Reisové (1809–1849). F. měl jedenáct sourozenců, z nichž mnozí se podíleli na českém veřejném životě; Josef Václav F. (1829–1890), Antonín F. (1832–1913), Karel Jan F. (1834 až 1915) a Václav F. (1839–1916).

F. absolvoval Akademické gymnázium v Praze na Starém Městě. Vzdělání si prohloubil zahraničními cestami, navštívil některé německé země, Švýcarsko a Francii. Po návratu nastoupil v otcových stopách na pražskou univerzitu, kde studoval práva. Úspěšně je ukončil 1870 a stal se koncipientem v otcově advokátní kanceláři. Dva roky po jeho smrti (1878) si založil kancelář vlastní. Už jako student se účastnil sokolského hnutí. Stal se pobočníkem J. Fügnera a později místostarostou Sokola. Otce následoval i v práci pro orgány pražské samosprávy. 1893 byl zvolen do městského zastupitelstva a do městské rady, působil také jako náměstek starosty. Jako člen správních i dozorčích rad se podílel na práci řady veřejně prospěšných nadací a škol. V politických názorech však s otcem zcela nesouhlasil, nevyznával konzervativní, ale spíše liberální názory. Projevilo se to např. na pražské radnici, kde podporoval stavební změny spojené s tzv. asanací, v nichž spatřoval důležitý předpoklad modernizace životních podmínek ve městě. S manželkou Růženou, roz. Švagrovskou (1851–1935), pocházející z rodiny významného pražského podnikatele a mecenáše, které se dvořil také Jan Neruda (mj. jí dedikoval své Povídky malostranské), měl několik dětí. Starší syn Martin F. (1875–?) se sblížil s pěvkyní Emou Destinnovou, která sepsala verše na jeho počest; jeho synem (F. vnukem) byl režisér Martin F. (1902–1968). Mladším synem F. byl botanik Alberto Vojtěch F. (1882 až 1944). F. byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

D: Řeč JUDra V. F. proslovená na II. řádné schůzi slavného sboru obecních starších královského hlavního města Prahy 6. dne měsíce února 1899, 1899.

L: OSN 9, s. 699; M. Slaboch, Dějiny rodu F. a jeho významné osobnosti, 2007; J. Králík, Po stopách básní Emy Destinnové, in: Sborník Národního muzea v Praze, řada C – literárněhistorická, 2012, č. 1–2, s. 135–136.

Pavla Vošahlíková