FRIŠ Oldřich 7.5.1903-14.1.1955: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIŠ_Oldřich_7.5.1903-14.1.1955)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 7.5.1903
 
| datum narození = 7.5.1903
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Boskovice
 
| datum úmrtí = 14.1.1955
 
| datum úmrtí = 14.1.1955
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
−
| povolání = 55- Jazykovědec
+
| povolání = 55- Jazykovědec<br />64- Překladatel
−
64- Překladatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Oldřich FRIŠ
+
}}
 +
'''FRIŠ, Oldřich''', ''* 7. 5. 1903 Boskovice, † 14. 1. 1955 Praha, indolog, překladatel''
 +
 
 +
Maturoval 1922 na gymnáziu v rodišti, poté studoval klasickou
 +
a slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK. Navštěvoval
 +
přednášky z indické lingvistiky a historie u M. Winternitze,
 +
a zejména V. Lesného, 1924–25 studijně pobýval tři semestry
 +
v Berlíně (přednášky u H. Lüderse a J. Nobela). Učil jako
 +
středoškolský profesor češtiny a latiny na gymnáziích ve Strakonicích,
 +
Prešově, Mělníku a od 1933 v Tišnově (u Brna).
 +
Indickým studiím se věnoval pouze soukromě, plány na vysokoškolskou
 +
dráhu narušila druhá světová válka, během níž
 +
učil na gymnáziu v Praze. 1945 obhájil disertaci ''Sattasaí a její''
 +
''místo v indické lyrice'' (u V. Lesného) a začal působit v redakci
 +
časopisu ''Nový Orient'', nejprve jako člen redakční rady, od 1951
 +
jako šéfredaktor. 1948 se habilitoval, přednášel jako soukromý
 +
docent v Praze a 1949/50 v Olomouci. 1950 se stal odborným
 +
asistentem indologie na UK, 1951 státním docentem, 1953
 +
vedoucím katedry, 1954 po smrti V. Lesného profesorem staroindické
 +
filozofie a vzápětí děkanem filozofické fakulty. Byl
 +
členem vědecké rady Orientálního ústavu ČSAV a od 1953
 +
šéfredaktorem časopisu ''Archiv orientální''. Mnohá z jeho děl
 +
vyšla až posmrtně.
 +
 
 +
Od filologie starých indických jazyků, íránistiky a dějin indického
 +
subkontinentu se záhy propracoval k moderní indologii,
 +
hojně překládal jak ze staroindických jazyků včetně sanskrtu
 +
a páli, tak i z jazyků moderních; u jeho převodů je vysoce
 +
hodnocena rovněž literární úroveň, pouze v jednom případě si
 +
vzal básníka-spoluautora (Bilhana: ''Dnes ještě'', 1953, s F. Hrubínem).
 +
Do češtiny přetlumočil mj. ''Védské hymny'' (1948), část
 +
''Rámájany'' (1957) či díla staroindického básníka Kalidásy (''Oblak''
 +
''poslem lásky'', 1954; Šest ročních dob, 1956). Až na výjimky
 +
překládal jen poezii. Místo metrické vazby, běžné v indických
 +
jazycích, se přikláněl k využití v češtině běžnějšího rýmu tak,
 +
aby dosáhl maximálního účinku na čtenáře v souladu s originálem.
 +
Cenné jsou F. četné články o indických dějinách
 +
a společnosti hlavně v ''Novém Orientu'' a ''Archivu orientálním'',
 +
ale i textově-historické studie v řadě zahraničních periodik.
 +
 
 +
'''D:''' soupis in: H. Knížková, Bibliography of O. F., in: Archiv orientální 23,
 +
1955, s. 506–509.
 +
 
 +
'''L:''' V. Gampert – E. Herold, In memoriam O. F. (7. V. 1903 – 14. I. 1955), in:
 +
Archiv orientální 23, 1955, s. 497–505; J. Rypka, Nad rakví O. F., in: Nový
 +
Orient 10, 1955, č. 3, s. 33–35; LČL 1, s. 757; B. Čapková – Z. Mikošková,
 +
O. F. a jeho dílo, in: Zprávy Československé společnosti orientalistické při
 +
ČSAV 27, 1986, č. 1, s. 38–46; Kdo byl kdo – Čeští a slovenští orientalisté,
 +
afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 143–145; J. Černý – J. Holeš a kol.,
 +
Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, 2008, s. 173–174.
 +
 
 +
'''P:''' NM, Praha, Náprstkovo muzeum, Archiv cestovatelů (2 kartony).
 +
 
 +
Jiří Martínek
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
 
[[Kategorie:55- Jazykovědec]]
Řádka 16: Řádka 69:
  
 
[[Kategorie:1903]]
 
[[Kategorie:1903]]
 +
[[Kategorie:Boskovice]]
 
[[Kategorie:1955]]
 
[[Kategorie:1955]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 29. 11. 2017, 11:35

Oldřich FRIŠ
Narození 7.5.1903
Místo narození Boskovice
Úmrtí 14.1.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání 55- Jazykovědec
64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55936

FRIŠ, Oldřich, * 7. 5. 1903 Boskovice, † 14. 1. 1955 Praha, indolog, překladatel

Maturoval 1922 na gymnáziu v rodišti, poté studoval klasickou a slovanskou filologii na Filozofické fakultě UK. Navštěvoval přednášky z indické lingvistiky a historie u M. Winternitze, a zejména V. Lesného, 1924–25 studijně pobýval tři semestry v Berlíně (přednášky u H. Lüderse a J. Nobela). Učil jako středoškolský profesor češtiny a latiny na gymnáziích ve Strakonicích, Prešově, Mělníku a od 1933 v Tišnově (u Brna). Indickým studiím se věnoval pouze soukromě, plány na vysokoškolskou dráhu narušila druhá světová válka, během níž učil na gymnáziu v Praze. 1945 obhájil disertaci Sattasaí a její místo v indické lyrice (u V. Lesného) a začal působit v redakci časopisu Nový Orient, nejprve jako člen redakční rady, od 1951 jako šéfredaktor. 1948 se habilitoval, přednášel jako soukromý docent v Praze a 1949/50 v Olomouci. 1950 se stal odborným asistentem indologie na UK, 1951 státním docentem, 1953 vedoucím katedry, 1954 po smrti V. Lesného profesorem staroindické filozofie a vzápětí děkanem filozofické fakulty. Byl členem vědecké rady Orientálního ústavu ČSAV a od 1953 šéfredaktorem časopisu Archiv orientální. Mnohá z jeho děl vyšla až posmrtně.

Od filologie starých indických jazyků, íránistiky a dějin indického subkontinentu se záhy propracoval k moderní indologii, hojně překládal jak ze staroindických jazyků včetně sanskrtu a páli, tak i z jazyků moderních; u jeho převodů je vysoce hodnocena rovněž literární úroveň, pouze v jednom případě si vzal básníka-spoluautora (Bilhana: Dnes ještě, 1953, s F. Hrubínem). Do češtiny přetlumočil mj. Védské hymny (1948), část Rámájany (1957) či díla staroindického básníka Kalidásy (Oblak poslem lásky, 1954; Šest ročních dob, 1956). Až na výjimky překládal jen poezii. Místo metrické vazby, běžné v indických jazycích, se přikláněl k využití v češtině běžnějšího rýmu tak, aby dosáhl maximálního účinku na čtenáře v souladu s originálem. Cenné jsou F. četné články o indických dějinách a společnosti hlavně v Novém Orientu a Archivu orientálním, ale i textově-historické studie v řadě zahraničních periodik.

D: soupis in: H. Knížková, Bibliography of O. F., in: Archiv orientální 23, 1955, s. 506–509.

L: V. Gampert – E. Herold, In memoriam O. F. (7. V. 1903 – 14. I. 1955), in: Archiv orientální 23, 1955, s. 497–505; J. Rypka, Nad rakví O. F., in: Nový Orient 10, 1955, č. 3, s. 33–35; LČL 1, s. 757; B. Čapková – Z. Mikošková, O. F. a jeho dílo, in: Zprávy Československé společnosti orientalistické při ČSAV 27, 1986, č. 1, s. 38–46; Kdo byl kdo – Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 143–145; J. Černý – J. Holeš a kol., Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky, 2008, s. 173–174.

P: NM, Praha, Náprstkovo muzeum, Archiv cestovatelů (2 kartony).

Jiří Martínek

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=FRIŠ_Oldřich_7.5.1903-14.1.1955&oldid=101186“