Biografický slovník
FRIC František 22.7.1911-7.10.1975: Porovnání verzí
(FRIC_František_22.7.1911-7.10.1975) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Praha | | místo narození = Praha | ||
| datum úmrtí = 7.10.1975 | | datum úmrtí = 7.10.1975 | ||
| − | | místo úmrtí = Hranice na Moravě | + | | místo úmrtí = Hranice (na Moravě) |
| − | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec | + | | povolání = 23- Lesník nebo myslivec<br />63- Spisovatel<br />61- Pedagog |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | 61- Pedagog | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 393 |
| + | }} | ||
| + | '''FRIC, František''', ''* 22. 7. 1911 Praha, † 7. 10. 1975 Hranice (na Moravě), lesník, pedagog, spisovatel'' | ||
| + | |||
| + | Syn Františka F., stavitele v Nuslích, a Anny, roz. Novotné, | ||
| + | z Nučic (u Prahy). Po maturitě na reálce v rodišti vystudoval | ||
| + | 1931–35 lesnický odbor na Vysoké škole zemědělského a lesního | ||
| + | inženýrství při ČVUT v Praze (Ing. 1936). Poté působil | ||
| + | na Českomoravské vrchovině, střední Moravě, v Beskydech | ||
| + | a Jeseníkách. Nastoupil na místo lesního asistenta velkostatku | ||
| + | v Kunštátě na Moravě. 1945–48 učil zoologii, myslivost | ||
| + | a ochranu lesa na Státní vyšší lesnické škole v Hranicích. Pak | ||
| + | pracoval jako lesmistr vojenských lesů na podnikovém ředitelství | ||
| + | v Lipníku nad Bečvou (1948–53), na beskydské stanici | ||
| + | v Hnojníku (1953–56), kterou řídil Výzkumný ústav lesního | ||
| + | hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi-Strnadech, potom jako | ||
| + | inspektor venkovního provozu tehdejších rozlehlých Lesních | ||
| + | závodů Janovice a Hanušovice (1957–64) či vedoucí biologického | ||
| + | oddělení tehdejšího Vlastivědného ústavu (dnes Muzea | ||
| + | Komenského) v Přerově (1964–71). V padesátých letech přihlásil | ||
| + | dva vynálezy. Zasedal jako zkušební komisař Československého | ||
| + | mysliveckého svazu v Přerově. | ||
| + | |||
| + | Od třicátých let publikoval v novinách a časopisech, např. | ||
| + | v ''Pražském ilustrovaném zpravodaji'', ''Červeném květu'', ''Záři'', | ||
| + | ''Rovnosti'', ''Nové svobodě'' (Ostrava), ''ABC – časopisu mladých'' | ||
| + | ''techniků a přírodovědců'', a pak v odborném tisku: kromě ''Živy'' | ||
| + | (1954–62) psal mj. do ''Vesmíru'', ''Stráže myslivosti'', ''Lesa'', ''Myslivosti'' | ||
| + | a ''Lesnické práce''. Beletristicky debutoval 1959 a vydal | ||
| + | několik povídkových souborů doplněných ilustracemi a fotografiemi. | ||
| + | Jeho prózy zobrazující všední přírodu jsou pojaty | ||
| + | na bázi tradičních mysliveckých příhod, vzpomínek a zápisků. | ||
| + | Představil se v nich jako bystrý pozorovatel a nesentimentální | ||
| + | vypravěč i povolaný znalec ptáků a drobné lesní zvěře. Několikrát | ||
| + | vystoupil v úspěšném pořadu ''Lovy beze zbraní'', který | ||
| + | od 1962 vysílalo ostravské televizní studio. | ||
| + | |||
| + | Byl dvakrát ženatý, poprvé s Doubravkou Cenkovou, s níž | ||
| + | měl dceru Jitku, a podruhé s Miladou Vyrvolovou, s kterou | ||
| + | vychoval dceru Jarmilu. Byl pohřben na městském hřbitově | ||
| + | v Hranicích. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' příručky: Stručný nástin myslivosti v 1200 otázkách a odpovědích | ||
| + | o životě, podobě, zvycích, užitku, škodě, chovu, ochraně, lovu a zužitkování | ||
| + | nejběžnějších druhů naší zvěře…, 1948; Význam ptactva pro zemědělství | ||
| + | a lesnictví, 1955. Beletrie: Mysliveckou stezkou. Hrst příběhů, 1959; Kudu | ||
| + | větevnice, 1961 (2., uprav. vyd. 1964); Bílá manéž. Povídky, 1962; Lovy beze | ||
| + | zbraní, 1967 (s kol., J. Müller – Z. Robenek, eds.); Ozvěny ticha, 1969; | ||
| + | Zrzek, 1973; Mysliveckou stezkou. Výbor z díla, J. Novák (ed.), 1977; | ||
| + | Mysliveckou stezkou, 2005. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 202; C. Rakušan a kol., Myslivecký | ||
| + | slovník naučný, 1992, s. 45; Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen | ||
| + | pro ně), J. Bláha – T. Studenovský (eds.), 2000, s. 39; SČL, s. 92–93. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/145424 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | [[Kategorie:23- Lesník nebo myslivec]] | ||
| Řádka 23: | Řádka 76: | ||
[[Kategorie:Praha]] | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Hranice]] |
Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:15
| František FRIC | |
 | |
| Narození | 22.7.1911 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 7.10.1975 |
| Místo úmrtí | Hranice (na Moravě) |
| Povolání |
23- Lesník nebo myslivec 63- Spisovatel 61- Pedagog |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 393 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69867 |
FRIC, František, * 22. 7. 1911 Praha, † 7. 10. 1975 Hranice (na Moravě), lesník, pedagog, spisovatel
Syn Františka F., stavitele v Nuslích, a Anny, roz. Novotné, z Nučic (u Prahy). Po maturitě na reálce v rodišti vystudoval 1931–35 lesnický odbor na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze (Ing. 1936). Poté působil na Českomoravské vrchovině, střední Moravě, v Beskydech a Jeseníkách. Nastoupil na místo lesního asistenta velkostatku v Kunštátě na Moravě. 1945–48 učil zoologii, myslivost a ochranu lesa na Státní vyšší lesnické škole v Hranicích. Pak pracoval jako lesmistr vojenských lesů na podnikovém ředitelství v Lipníku nad Bečvou (1948–53), na beskydské stanici v Hnojníku (1953–56), kterou řídil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti ve Zbraslavi-Strnadech, potom jako inspektor venkovního provozu tehdejších rozlehlých Lesních závodů Janovice a Hanušovice (1957–64) či vedoucí biologického oddělení tehdejšího Vlastivědného ústavu (dnes Muzea Komenského) v Přerově (1964–71). V padesátých letech přihlásil dva vynálezy. Zasedal jako zkušební komisař Československého mysliveckého svazu v Přerově.
Od třicátých let publikoval v novinách a časopisech, např. v Pražském ilustrovaném zpravodaji, Červeném květu, Záři, Rovnosti, Nové svobodě (Ostrava), ABC – časopisu mladých techniků a přírodovědců, a pak v odborném tisku: kromě Živy (1954–62) psal mj. do Vesmíru, Stráže myslivosti, Lesa, Myslivosti a Lesnické práce. Beletristicky debutoval 1959 a vydal několik povídkových souborů doplněných ilustracemi a fotografiemi. Jeho prózy zobrazující všední přírodu jsou pojaty na bázi tradičních mysliveckých příhod, vzpomínek a zápisků. Představil se v nich jako bystrý pozorovatel a nesentimentální vypravěč i povolaný znalec ptáků a drobné lesní zvěře. Několikrát vystoupil v úspěšném pořadu Lovy beze zbraní, který od 1962 vysílalo ostravské televizní studio.
Byl dvakrát ženatý, poprvé s Doubravkou Cenkovou, s níž měl dceru Jitku, a podruhé s Miladou Vyrvolovou, s kterou vychoval dceru Jarmilu. Byl pohřben na městském hřbitově v Hranicích.
D: příručky: Stručný nástin myslivosti v 1200 otázkách a odpovědích o životě, podobě, zvycích, užitku, škodě, chovu, ochraně, lovu a zužitkování nejběžnějších druhů naší zvěře…, 1948; Význam ptactva pro zemědělství a lesnictví, 1955. Beletrie: Mysliveckou stezkou. Hrst příběhů, 1959; Kudu větevnice, 1961 (2., uprav. vyd. 1964); Bílá manéž. Povídky, 1962; Lovy beze zbraní, 1967 (s kol., J. Müller – Z. Robenek, eds.); Ozvěny ticha, 1969; Zrzek, 1973; Mysliveckou stezkou. Výbor z díla, J. Novák (ed.), 1977; Mysliveckou stezkou, 2005.
L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 202; C. Rakušan a kol., Myslivecký slovník naučný, 1992, s. 45; Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), J. Bláha – T. Studenovský (eds.), 2000, s. 39; SČL, s. 92–93.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Gustav Novotný
