FRIDRICH Jan 25.3.1938-20.11.2007: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 411-412
 
}}
 
}}
 
'''FRIDRICH, Jan''', ''* 25. 3. 1938 Rakovník, † 20. 11. 2007 Borová (u Poličky), archeolog''
 
'''FRIDRICH, Jan''', ''* 25. 3. 1938 Rakovník, † 20. 11. 2007 Borová (u Poličky), archeolog''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:26

Jan FRIDRICH
Narození 25.3.1938
Místo narození Rakovník
Úmrtí 20.11.2007
Místo úmrtí Borová (u Poličky)
Povolání 52- Archeolog
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 411-412

FRIDRICH, Jan, * 25. 3. 1938 Rakovník, † 20. 11. 2007 Borová (u Poličky), archeolog

Prehistorickou archeologii studoval na Filozofické fakultě UK v Praze 1956–61 (prom. hist. 1961, PhDr. 1969). Od 1963 trvale pracoval v Archeologickém ústavu ČSAV, resp. AV ČR v Praze (zpočátku rok v expozituře ústavu v Mostě), jako odborný a pak vědecký pracovník (CSc. 1980, DrSc. 2001); 1966–67 byl vědeckým tajemníkem ústavu, 1990–99 vedoucím pravěkého oddělení, 1999–2003 vedoucím jím vytvořené Laboratoře pro výzkum paleolitu, 1992–2001 též vedoucím redaktorem Památek archeologických, k nimž 1994 založil a redigoval řadu Supplement. Odborně byl od počátku zaměřen na paleolit, zejména nejstarší až střední. Provedl řadu významných terénních výzkumů, z nichž dlouhodobé a objevné byly zejména dva s odkrytými pozůstatky lidských obydlí ze staršího a středního paleolitu (Bečov /u Mostu/ od 1965, Přezletice zejména po 1975) a pak objev kamenné industrie v zářezu dálnice D5 u Berouna (1984), jehož následné komplexní vyhodnocení vedlo k interpretaci nejstaršího známého dokladu lidské přítomnosti v Čechách před 1,7–1,8 miliony let. Na monografii o archeologii území Prahy (1995) spolupracoval se svou první manželkou Marií (1941–1997), po 1990 prováděl další významné paleolitické výzkumy (Račiněves, Braškov, Velké Přítočno, Chržín, Hořešovičky) spolu se svou žačkou a později druhou manželkou Ivanou F.-Sýkorovou (* 29. 1. 1969, Polička). Své dílo dovršil 2005 habilitačním spisem shrnujícím poznatky a názory na nejstarší osídlení Čech, na jehož základě byl 2007 jmenován docentem na Filozofické fakultě UK, kde externě přednášel paleolitickou archeologii už od 1988 podobně jako později i na Přírodovědecké fakultě UK.

D: Paleolitické naleziště v Lužné u Rakovníka, in: AR 13, 1961, s. 153–161; Vyobrazení ryby v paleolitickém umění českých zemí, in: tamtéž 16, 1964, s. 716–738; Nález pěstního klínu v Mutějovicích, in: tamtéž 18, 1966, s. 189–193; Středopaleolitické osídlení Čech, in: Zprávy Československé společnosti archeologické při ČSAV 10, 1968, s. 15–20; Typologie středního paleolitu, in: tamtéž 12, 1970, s. 57–71; Staropaleolitická industrie staropleistocénního stáří v Přezleticích, o. Praha-východ, in: AR 24, 1972, s. 241–248; Paleolitické osídlení v Bečově, o. Most, in: tamtéž, s. 249 až 259; Počátky mladopaleolitického osídlení Čech, in: tamtéž 25, 1973, s. 392–442; Příspěvek k problematice počátků estetického a uměleckého cítění u paleantropů, in: PA 67, 1976, s. 5–27; Die paläolithische und mesolithische Höhlenbesiedlung des Böhmischen Karstes, 1976 (s K. Sklenářem); K počátkům mladšího paleolitu ve střední Evropě, in: AR 30, 1978, s. 186–209; Pravěké dějiny Čech, R. Pleiner, (ed.), 1978, kapitoly I/3, IV/2–9; Erforschung der Pleistozänablagerungen auf dem Hügel Zlatý Kopec bei Přezletice, in: Sborník geologických věd-A 12, 1979, s. 59–69, 117–126; Bečov IV, district of Most – an Acheulian site in Bohemia, in: Anthropologie 18, 1980, s. 291–298; Středopaleolitické osídlení Čech, 1982; A Lower Palaeolithic settlement site at Přezletice and the finding of a dwelling structure, in: Anthropologie 25, 1987, s. 97–99; Versuch einer Rekonstruktion des Mensch-Umwelt-Verhältnisses im Ohře-Gebiet während des Paläolithikums, in: Archäologische Rettungstätigkeit in den Braunkohlengebieten, E. Černá (ed.), 1987, s. 209–213; Přezletice: A Lower Palaeolithic Site in Central Bohemia (Excavations 1969–1985), 1989 (s K. Sklenářem); The oldest Palaeolithic stone industry from the Beroun highway complex, in: Sborník geologických věd-A 20, 1991, s. 111–128; Listovité hroty v Čechách, in: AR 45, 1993, s. 173–184; Praha v pravěku, 1995 (s M. Fridrichovou, J. Havlem a J. Kováříkem); Staropaleolitické osídlení Čech, in: PA-Suppl. 10, 1997; Račiněves – a New Middle Pleistocene Interglacial in the Czech Republic (et al.), in: Bulletin of the Czech Geological Survey 76, 2001, s. 127–139; Nové doklady staropaleolitického osídlení v inundaci Vltavy v Račiněvsi, okr. Litoměřice, in: Archeologické výzkumy ve středních Čechách 6, 2002, s. 9–79; New Lower Palaeolithic Site with Small Toolset at Račiněves (Central Bohemia), (s I. Sýkorovou), in: Lower Palaeolithic Small Tools in Europe and the Levant, J. M. Burdukiewicz – A. Ronen (eds.), Oxford 2003, s. 93–100; Ecce Homo. Svět dávných lovců a sběračů, 2005; Bečov IV – sídelní areál středopaleolitického člověka v severozápadních Čechách, 2005 (s I. Sýkorovou); Velké Přítočno: sídliště staropaleolitického člověka ve středních Čechách, 2005 (s touž); Berounsko a Hořovicko v pravěku a raném středověku, 2006 (s D. Stolzem, V. Matouškem, D. Stolzovou a I. Sýkorovou); Nejstarší, starý a střední paleolit, in: Paleolit a mezolit. Archeologie pravěkých Čech 2, S. Vencl (ed.), 2007, s. 21–49; Braškov – nové naleziště přezleticienu ve středních Čechách, 2011 (s I. Fridrichovou-Sýkorovou a J. Kovandou).

L: J. Hrala – J. Kovanda, Ohlédnutí za šedesátkou J. F., in: AR 50, 1998, s. 527–533; J. Kovanda, Za doc. J. F., in: AR 60, 2008, s. 149–150; Ecce Homo. In memoriam J. F., I. Fridrichová-Sýkorová (ed.), 2010 (s bibliografií); Sklenář, s. 177–178.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Karel Sklenář