FRIDRICH Milan 17.10.1932-2.5.2006: Porovnání verzí

Z Personal
(FRIDRICH_Milan_17.10.1932-2.5.2006)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Žatec
 
| místo narození = Žatec
 
| datum úmrtí = 2.5.2006
 
| datum úmrtí = 2.5.2006
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = České Budějovice
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
 
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Milan FRIDRICH
+
}}
 +
'''FRIDRICH, Milan''', ''* 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel''
  
== Literatura ==
+
Vystudoval režii na DAMU v Praze, absolvoval 1956. Již v srpnu
 +
1955 nastoupil jako režisér do Jihočeského divadla v Českých
 +
Budějovicích, kde setrval po celou profesionální dráhu
 +
do 1995. Vedle režijní práce byl 1965–70 zástupcem ředitele,
 +
1970–76 ředitelem divadla a 1980–86 šéfem jeho činohry. Jako
 +
režisér se uplatnil v činohře, opeře i operetě a svou všestranností
 +
a schopností pracovat s herci byl dlouhodobě jednou z vůdčích
 +
osobností jihočeské scény. Debutoval pohádkou J. Grabowského
 +
''Vlk, koza a kůzlátka''. Několik dalších her nastudoval jako
 +
asistent režiséra Miroslava Macháčka, který 1956 končil své
 +
jihočeské angažmá (O. Kornijčuk: ''V rozhodné chvíli''; W. Shakespeare:
 +
''Othello'', obojí 1956). První F. samostatnou prací se
 +
stala československá premiéra satiry M. Stehlíka ''Selská láska''
 +
(1956). V Českých Budějovicích vytvořil více než sto činoherních
 +
a dvacet hudebních inscenací v nejširším dramaturgickém
 +
spektru. Nastudoval české činohry autorů všech generací, v padesátých
 +
a šedesátých letech též řadu dramatiků ruských (zvl.
 +
A. P. Čechov) a sovětských, uvedl též československé premiéry
 +
zahraničních děl (L. Feuchtwanger: ''Ďábel z Bostonu'', 1957).
 +
V operetě debutoval 1959 Offenbachovými ''Bandity''. V opeře se
 +
poprvé uplatnil jako režisér 1973 (L. Janáček: ''Její pastorkyňa'').
 +
Inscenace zaujaly nejen dramaturgicky (K. Bendl: ''Starý ženich'',
 +
1974; G. Paisiello: ''Astrologové'', 1983; J. Haydn: ''Lest a láska'',
 +
1987; V. Fioravanti: ''Venkovské zpěvačky'', 1989), ale i naplněním
 +
nemalých hereckých a inscenačních nároků (B. Martinů: ''Řecké''
 +
''pašije'', 1989). Od 1960 pracoval také pro otáčivé jeviště v Českém
 +
Krumlově (postaveno 1958); v jeho nastudování tam bylo
 +
1970 poprvé uvedeno mj. Hrubínovo drama ''Kráska a zvíře'',
 +
napsané pro tuto scénu. S jihočeským souborem hrál rovněž
 +
v maškarním sále českokrumlovského zámku (1963, 1971).
 +
 
 +
Byla mu vytýkána přílišná vstřícnost vůči politickým požadavkům
 +
v normalizačním období. 1982 mu byl udělen titul
 +
zasloužilý umělec, 1988 získal Cenu Dr. Josefa Stejskala
 +
(pojmenovanou po českobudějovickém učiteli a divadelním
 +
dramaturgovi, zastřeleném za heydrichiády). Řadu let F. pomáhal
 +
českobudějovickému amatérskému divadlu (Divadlo
 +
III, založeno 1960). Po 1990 přispíval drobnostmi a fejetony
 +
do ''Českobudějovických listů''.
 +
 
 +
'''D:''' hry: Dobrovolné harakiri, hra o 4 jednáních (knihovna DÚ Praha, rkp.,
 +
b. d.); Plameny z hranice kostnické (s J. Šonkou, Jihočeská vědecká knihovna,
 +
České Budějovice, rkp., b. d. [1984]). Úpravy: B. Němcová, Babička. Obrazy
 +
z venkovského života (s K. Vondráškem, DÚ Praha, rkp. 1969); R. Linney,
 +
Strasti Bedřicha Velikého (s M. Lukešem, tamtéž, 1970, 1971); J. K. Tyl,
 +
Paličova dcera (s F. Řihoutem, tamtéž, rkp. 1986). Články: 15 let DAMU
 +
a DISKu, 1960, s. 60–62, 80; 20 kapitol JDF [Jihočeského divadelního
 +
festivalu], in: zvl. č. časopisu Zápisník, měsíčník Jihočeského divadla, 1975;
 +
30 kapitol JDF, 1985 (historie otočné scény v Českém Krumlově, zámecká
 +
představení); Jihočeská anabáze Františka Hrubína, in: Divadlo 1. 6. 1995,
 +
s. 20–22; Krásné a smutné s Mistrem Hrubínem, in: Českobudějovické listy
 +
12. 6. 1995, s. 12; Jak dlouho žít člověku podle K. Čapka, in: tamtéž, 1. 4.
 +
1996, s. 7.
 +
 
 +
'''L:''' S M. F., režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, in:
 +
Amatérská scéna 1 (Ochotnické divadlo 10), 1964, č. 11, s. 7–8; Kytička
 +
k jubileu, in: Kulturní zápisník Jihočeského divadla, říjen 1992, s. 5–7;
 +
J. Černý, Opony a horizonty Jihočeského divadla, 1998, s. 51–53, zvl. s. 55
 +
až 60; http://www.jihoceskedivadlo.cz (archiv, přehled inscenací 1955–1997
 +
a obrazová dokumentace, včetně repertoáru otáčivého jeviště v Českém
 +
Krumlově, stav k 11. 11. 2014); Tomeš 1, s. 342; Encyklopedie Českých
 +
Budějovic, 1998, s. 120.
 +
 
 +
'''P:''' Divadelní ústav, Praha (biografické podklady, přehled angažmá,
 +
bibliografie kritik, soupisy inscenací; http://vis.idu.cz/ (stav k 11. 11. 2014);
 +
http://www.cbvk.cz/ (přehled příspěvků do Českobudějovických listů, stav
 +
11. 11. 2014).
 +
 
 +
Jitka Ludvová
 
    
 
    
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 88:
 
[[Kategorie:Žatec]]
 
[[Kategorie:Žatec]]
 
[[Kategorie:2006]]
 
[[Kategorie:2006]]
 +
[[Kategorie:České Budějovice]]

Verze z 27. 11. 2017, 14:18

Milan FRIDRICH
Narození 17.10.1932
Místo narození Žatec
Úmrtí 2.5.2006
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

FRIDRICH, Milan, * 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel

Vystudoval režii na DAMU v Praze, absolvoval 1956. Již v srpnu 1955 nastoupil jako režisér do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde setrval po celou profesionální dráhu do 1995. Vedle režijní práce byl 1965–70 zástupcem ředitele, 1970–76 ředitelem divadla a 1980–86 šéfem jeho činohry. Jako režisér se uplatnil v činohře, opeře i operetě a svou všestranností a schopností pracovat s herci byl dlouhodobě jednou z vůdčích osobností jihočeské scény. Debutoval pohádkou J. Grabowského Vlk, koza a kůzlátka. Několik dalších her nastudoval jako asistent režiséra Miroslava Macháčka, který 1956 končil své jihočeské angažmá (O. Kornijčuk: V rozhodné chvíli; W. Shakespeare: Othello, obojí 1956). První F. samostatnou prací se stala československá premiéra satiry M. Stehlíka Selská láska (1956). V Českých Budějovicích vytvořil více než sto činoherních a dvacet hudebních inscenací v nejširším dramaturgickém spektru. Nastudoval české činohry autorů všech generací, v padesátých a šedesátých letech též řadu dramatiků ruských (zvl. A. P. Čechov) a sovětských, uvedl též československé premiéry zahraničních děl (L. Feuchtwanger: Ďábel z Bostonu, 1957). V operetě debutoval 1959 Offenbachovými Bandity. V opeře se poprvé uplatnil jako režisér 1973 (L. Janáček: Její pastorkyňa). Inscenace zaujaly nejen dramaturgicky (K. Bendl: Starý ženich, 1974; G. Paisiello: Astrologové, 1983; J. Haydn: Lest a láska, 1987; V. Fioravanti: Venkovské zpěvačky, 1989), ale i naplněním nemalých hereckých a inscenačních nároků (B. Martinů: Řecké pašije, 1989). Od 1960 pracoval také pro otáčivé jeviště v Českém Krumlově (postaveno 1958); v jeho nastudování tam bylo 1970 poprvé uvedeno mj. Hrubínovo drama Kráska a zvíře, napsané pro tuto scénu. S jihočeským souborem hrál rovněž v maškarním sále českokrumlovského zámku (1963, 1971).

Byla mu vytýkána přílišná vstřícnost vůči politickým požadavkům v normalizačním období. 1982 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, 1988 získal Cenu Dr. Josefa Stejskala (pojmenovanou po českobudějovickém učiteli a divadelním dramaturgovi, zastřeleném za heydrichiády). Řadu let F. pomáhal českobudějovickému amatérskému divadlu (Divadlo III, založeno 1960). Po 1990 přispíval drobnostmi a fejetony do Českobudějovických listů.

D: hry: Dobrovolné harakiri, hra o 4 jednáních (knihovna DÚ Praha, rkp., b. d.); Plameny z hranice kostnické (s J. Šonkou, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice, rkp., b. d. [1984]). Úpravy: B. Němcová, Babička. Obrazy z venkovského života (s K. Vondráškem, DÚ Praha, rkp. 1969); R. Linney, Strasti Bedřicha Velikého (s M. Lukešem, tamtéž, 1970, 1971); J. K. Tyl, Paličova dcera (s F. Řihoutem, tamtéž, rkp. 1986). Články: 15 let DAMU a DISKu, 1960, s. 60–62, 80; 20 kapitol JDF [Jihočeského divadelního festivalu], in: zvl. č. časopisu Zápisník, měsíčník Jihočeského divadla, 1975; 30 kapitol JDF, 1985 (historie otočné scény v Českém Krumlově, zámecká představení); Jihočeská anabáze Františka Hrubína, in: Divadlo 1. 6. 1995, s. 20–22; Krásné a smutné s Mistrem Hrubínem, in: Českobudějovické listy 12. 6. 1995, s. 12; Jak dlouho žít člověku podle K. Čapka, in: tamtéž, 1. 4. 1996, s. 7.

L: S M. F., režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, in: Amatérská scéna 1 (Ochotnické divadlo 10), 1964, č. 11, s. 7–8; Kytička k jubileu, in: Kulturní zápisník Jihočeského divadla, říjen 1992, s. 5–7; J. Černý, Opony a horizonty Jihočeského divadla, 1998, s. 51–53, zvl. s. 55 až 60; http://www.jihoceskedivadlo.cz (archiv, přehled inscenací 1955–1997 a obrazová dokumentace, včetně repertoáru otáčivého jeviště v Českém Krumlově, stav k 11. 11. 2014); Tomeš 1, s. 342; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 120.

P: Divadelní ústav, Praha (biografické podklady, přehled angažmá, bibliografie kritik, soupisy inscenací; http://vis.idu.cz/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.cbvk.cz/ (přehled příspěvků do Českobudějovických listů, stav 11. 11. 2014).

Jitka Ludvová