Biografický slovník
FRIDRICH Milan 17.10.1932-2.5.2006: Porovnání verzí
(FRIDRICH_Milan_17.10.1932-2.5.2006) |
|||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
| místo narození = Žatec | | místo narození = Žatec | ||
| datum úmrtí = 2.5.2006 | | datum úmrtí = 2.5.2006 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = České Budějovice |
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | | povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FRIDRICH, Milan''', ''* 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel'' | ||
| − | + | Vystudoval režii na DAMU v Praze, absolvoval 1956. Již v srpnu | |
| + | 1955 nastoupil jako režisér do Jihočeského divadla v Českých | ||
| + | Budějovicích, kde setrval po celou profesionální dráhu | ||
| + | do 1995. Vedle režijní práce byl 1965–70 zástupcem ředitele, | ||
| + | 1970–76 ředitelem divadla a 1980–86 šéfem jeho činohry. Jako | ||
| + | režisér se uplatnil v činohře, opeře i operetě a svou všestranností | ||
| + | a schopností pracovat s herci byl dlouhodobě jednou z vůdčích | ||
| + | osobností jihočeské scény. Debutoval pohádkou J. Grabowského | ||
| + | ''Vlk, koza a kůzlátka''. Několik dalších her nastudoval jako | ||
| + | asistent režiséra Miroslava Macháčka, který 1956 končil své | ||
| + | jihočeské angažmá (O. Kornijčuk: ''V rozhodné chvíli''; W. Shakespeare: | ||
| + | ''Othello'', obojí 1956). První F. samostatnou prací se | ||
| + | stala československá premiéra satiry M. Stehlíka ''Selská láska'' | ||
| + | (1956). V Českých Budějovicích vytvořil více než sto činoherních | ||
| + | a dvacet hudebních inscenací v nejširším dramaturgickém | ||
| + | spektru. Nastudoval české činohry autorů všech generací, v padesátých | ||
| + | a šedesátých letech též řadu dramatiků ruských (zvl. | ||
| + | A. P. Čechov) a sovětských, uvedl též československé premiéry | ||
| + | zahraničních děl (L. Feuchtwanger: ''Ďábel z Bostonu'', 1957). | ||
| + | V operetě debutoval 1959 Offenbachovými ''Bandity''. V opeře se | ||
| + | poprvé uplatnil jako režisér 1973 (L. Janáček: ''Její pastorkyňa''). | ||
| + | Inscenace zaujaly nejen dramaturgicky (K. Bendl: ''Starý ženich'', | ||
| + | 1974; G. Paisiello: ''Astrologové'', 1983; J. Haydn: ''Lest a láska'', | ||
| + | 1987; V. Fioravanti: ''Venkovské zpěvačky'', 1989), ale i naplněním | ||
| + | nemalých hereckých a inscenačních nároků (B. Martinů: ''Řecké'' | ||
| + | ''pašije'', 1989). Od 1960 pracoval také pro otáčivé jeviště v Českém | ||
| + | Krumlově (postaveno 1958); v jeho nastudování tam bylo | ||
| + | 1970 poprvé uvedeno mj. Hrubínovo drama ''Kráska a zvíře'', | ||
| + | napsané pro tuto scénu. S jihočeským souborem hrál rovněž | ||
| + | v maškarním sále českokrumlovského zámku (1963, 1971). | ||
| + | |||
| + | Byla mu vytýkána přílišná vstřícnost vůči politickým požadavkům | ||
| + | v normalizačním období. 1982 mu byl udělen titul | ||
| + | zasloužilý umělec, 1988 získal Cenu Dr. Josefa Stejskala | ||
| + | (pojmenovanou po českobudějovickém učiteli a divadelním | ||
| + | dramaturgovi, zastřeleném za heydrichiády). Řadu let F. pomáhal | ||
| + | českobudějovickému amatérskému divadlu (Divadlo | ||
| + | III, založeno 1960). Po 1990 přispíval drobnostmi a fejetony | ||
| + | do ''Českobudějovických listů''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' hry: Dobrovolné harakiri, hra o 4 jednáních (knihovna DÚ Praha, rkp., | ||
| + | b. d.); Plameny z hranice kostnické (s J. Šonkou, Jihočeská vědecká knihovna, | ||
| + | České Budějovice, rkp., b. d. [1984]). Úpravy: B. Němcová, Babička. Obrazy | ||
| + | z venkovského života (s K. Vondráškem, DÚ Praha, rkp. 1969); R. Linney, | ||
| + | Strasti Bedřicha Velikého (s M. Lukešem, tamtéž, 1970, 1971); J. K. Tyl, | ||
| + | Paličova dcera (s F. Řihoutem, tamtéž, rkp. 1986). Články: 15 let DAMU | ||
| + | a DISKu, 1960, s. 60–62, 80; 20 kapitol JDF [Jihočeského divadelního | ||
| + | festivalu], in: zvl. č. časopisu Zápisník, měsíčník Jihočeského divadla, 1975; | ||
| + | 30 kapitol JDF, 1985 (historie otočné scény v Českém Krumlově, zámecká | ||
| + | představení); Jihočeská anabáze Františka Hrubína, in: Divadlo 1. 6. 1995, | ||
| + | s. 20–22; Krásné a smutné s Mistrem Hrubínem, in: Českobudějovické listy | ||
| + | 12. 6. 1995, s. 12; Jak dlouho žít člověku podle K. Čapka, in: tamtéž, 1. 4. | ||
| + | 1996, s. 7. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' S M. F., režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, in: | ||
| + | Amatérská scéna 1 (Ochotnické divadlo 10), 1964, č. 11, s. 7–8; Kytička | ||
| + | k jubileu, in: Kulturní zápisník Jihočeského divadla, říjen 1992, s. 5–7; | ||
| + | J. Černý, Opony a horizonty Jihočeského divadla, 1998, s. 51–53, zvl. s. 55 | ||
| + | až 60; http://www.jihoceskedivadlo.cz (archiv, přehled inscenací 1955–1997 | ||
| + | a obrazová dokumentace, včetně repertoáru otáčivého jeviště v Českém | ||
| + | Krumlově, stav k 11. 11. 2014); Tomeš 1, s. 342; Encyklopedie Českých | ||
| + | Budějovic, 1998, s. 120. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Divadelní ústav, Praha (biografické podklady, přehled angažmá, | ||
| + | bibliografie kritik, soupisy inscenací; http://vis.idu.cz/ (stav k 11. 11. 2014); | ||
| + | http://www.cbvk.cz/ (přehled příspěvků do Českobudějovických listů, stav | ||
| + | 11. 11. 2014). | ||
| + | |||
| + | Jitka Ludvová | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| Řádka 19: | Řádka 88: | ||
[[Kategorie:Žatec]] | [[Kategorie:Žatec]] | ||
[[Kategorie:2006]] | [[Kategorie:2006]] | ||
| + | [[Kategorie:České Budějovice]] | ||
Verze z 27. 11. 2017, 15:18
| Milan FRIDRICH | |
 | |
| Narození | 17.10.1932 |
|---|---|
| Místo narození | Žatec |
| Úmrtí | 2.5.2006 |
| Místo úmrtí | České Budějovice |
| Povolání | 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69266 |
FRIDRICH, Milan, * 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel
Vystudoval režii na DAMU v Praze, absolvoval 1956. Již v srpnu 1955 nastoupil jako režisér do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde setrval po celou profesionální dráhu do 1995. Vedle režijní práce byl 1965–70 zástupcem ředitele, 1970–76 ředitelem divadla a 1980–86 šéfem jeho činohry. Jako režisér se uplatnil v činohře, opeře i operetě a svou všestranností a schopností pracovat s herci byl dlouhodobě jednou z vůdčích osobností jihočeské scény. Debutoval pohádkou J. Grabowského Vlk, koza a kůzlátka. Několik dalších her nastudoval jako asistent režiséra Miroslava Macháčka, který 1956 končil své jihočeské angažmá (O. Kornijčuk: V rozhodné chvíli; W. Shakespeare: Othello, obojí 1956). První F. samostatnou prací se stala československá premiéra satiry M. Stehlíka Selská láska (1956). V Českých Budějovicích vytvořil více než sto činoherních a dvacet hudebních inscenací v nejširším dramaturgickém spektru. Nastudoval české činohry autorů všech generací, v padesátých a šedesátých letech též řadu dramatiků ruských (zvl. A. P. Čechov) a sovětských, uvedl též československé premiéry zahraničních děl (L. Feuchtwanger: Ďábel z Bostonu, 1957). V operetě debutoval 1959 Offenbachovými Bandity. V opeře se poprvé uplatnil jako režisér 1973 (L. Janáček: Její pastorkyňa). Inscenace zaujaly nejen dramaturgicky (K. Bendl: Starý ženich, 1974; G. Paisiello: Astrologové, 1983; J. Haydn: Lest a láska, 1987; V. Fioravanti: Venkovské zpěvačky, 1989), ale i naplněním nemalých hereckých a inscenačních nároků (B. Martinů: Řecké pašije, 1989). Od 1960 pracoval také pro otáčivé jeviště v Českém Krumlově (postaveno 1958); v jeho nastudování tam bylo 1970 poprvé uvedeno mj. Hrubínovo drama Kráska a zvíře, napsané pro tuto scénu. S jihočeským souborem hrál rovněž v maškarním sále českokrumlovského zámku (1963, 1971).
Byla mu vytýkána přílišná vstřícnost vůči politickým požadavkům v normalizačním období. 1982 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, 1988 získal Cenu Dr. Josefa Stejskala (pojmenovanou po českobudějovickém učiteli a divadelním dramaturgovi, zastřeleném za heydrichiády). Řadu let F. pomáhal českobudějovickému amatérskému divadlu (Divadlo III, založeno 1960). Po 1990 přispíval drobnostmi a fejetony do Českobudějovických listů.
D: hry: Dobrovolné harakiri, hra o 4 jednáních (knihovna DÚ Praha, rkp., b. d.); Plameny z hranice kostnické (s J. Šonkou, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice, rkp., b. d. [1984]). Úpravy: B. Němcová, Babička. Obrazy z venkovského života (s K. Vondráškem, DÚ Praha, rkp. 1969); R. Linney, Strasti Bedřicha Velikého (s M. Lukešem, tamtéž, 1970, 1971); J. K. Tyl, Paličova dcera (s F. Řihoutem, tamtéž, rkp. 1986). Články: 15 let DAMU a DISKu, 1960, s. 60–62, 80; 20 kapitol JDF [Jihočeského divadelního festivalu], in: zvl. č. časopisu Zápisník, měsíčník Jihočeského divadla, 1975; 30 kapitol JDF, 1985 (historie otočné scény v Českém Krumlově, zámecká představení); Jihočeská anabáze Františka Hrubína, in: Divadlo 1. 6. 1995, s. 20–22; Krásné a smutné s Mistrem Hrubínem, in: Českobudějovické listy 12. 6. 1995, s. 12; Jak dlouho žít člověku podle K. Čapka, in: tamtéž, 1. 4. 1996, s. 7.
L: S M. F., režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, in: Amatérská scéna 1 (Ochotnické divadlo 10), 1964, č. 11, s. 7–8; Kytička k jubileu, in: Kulturní zápisník Jihočeského divadla, říjen 1992, s. 5–7; J. Černý, Opony a horizonty Jihočeského divadla, 1998, s. 51–53, zvl. s. 55 až 60; http://www.jihoceskedivadlo.cz (archiv, přehled inscenací 1955–1997 a obrazová dokumentace, včetně repertoáru otáčivého jeviště v Českém Krumlově, stav k 11. 11. 2014); Tomeš 1, s. 342; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 120.
P: Divadelní ústav, Praha (biografické podklady, přehled angažmá, bibliografie kritik, soupisy inscenací; http://vis.idu.cz/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.cbvk.cz/ (přehled příspěvků do Českobudějovických listů, stav 11. 11. 2014).
Jitka Ludvová
