FRIDRICH Milan 17.10.1932-2.5.2006: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 412
 
}}
 
}}
 
'''FRIDRICH, Milan''', ''* 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel''
 
'''FRIDRICH, Milan''', ''* 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel''

Aktuální verze z 16. 11. 2019, 19:26

Milan FRIDRICH
Narození 17.10.1932
Místo narození Žatec
Úmrtí 2.5.2006
Místo úmrtí České Budějovice
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 412

FRIDRICH, Milan, * 17. 10. 1932 Žatec, † 2. 5. 2006 České Budějovice, režisér, divadelní ředitel

Vystudoval režii na DAMU v Praze, absolvoval 1956. Již v srpnu 1955 nastoupil jako režisér do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde setrval po celou profesionální dráhu do 1995. Vedle režijní práce byl 1965–70 zástupcem ředitele, 1970–76 ředitelem divadla a 1980–86 šéfem jeho činohry. Jako režisér se uplatnil v činohře, opeře i operetě a svou všestranností a schopností pracovat s herci byl dlouhodobě jednou z vůdčích osobností jihočeské scény. Debutoval pohádkou J. Grabowského Vlk, koza a kůzlátka. Několik dalších her nastudoval jako asistent režiséra Miroslava Macháčka, který 1956 končil své jihočeské angažmá (O. Kornijčuk: V rozhodné chvíli; W. Shakespeare: Othello, obojí 1956). První F. samostatnou prací se stala československá premiéra satiry M. Stehlíka Selská láska (1956). V Českých Budějovicích vytvořil více než sto činoherních a dvacet hudebních inscenací v nejširším dramaturgickém spektru. Nastudoval české činohry autorů všech generací, v padesátých a šedesátých letech též řadu dramatiků ruských (zvl. A. P. Čechov) a sovětských, uvedl též československé premiéry zahraničních děl (L. Feuchtwanger: Ďábel z Bostonu, 1957). V operetě debutoval 1959 Offenbachovými Bandity. V opeře se poprvé uplatnil jako režisér 1973 (L. Janáček: Její pastorkyňa). Inscenace zaujaly nejen dramaturgicky (K. Bendl: Starý ženich, 1974; G. Paisiello: Astrologové, 1983; J. Haydn: Lest a láska, 1987; V. Fioravanti: Venkovské zpěvačky, 1989), ale i naplněním nemalých hereckých a inscenačních nároků (B. Martinů: Řecké pašije, 1989). Od 1960 pracoval také pro otáčivé jeviště v Českém Krumlově (postaveno 1958); v jeho nastudování tam bylo 1970 poprvé uvedeno mj. Hrubínovo drama Kráska a zvíře, napsané pro tuto scénu. S jihočeským souborem hrál rovněž v maškarním sále českokrumlovského zámku (1963, 1971).

Byla mu vytýkána přílišná vstřícnost vůči politickým požadavkům v normalizačním období. 1982 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, 1988 získal Cenu Dr. Josefa Stejskala (pojmenovanou po českobudějovickém učiteli a divadelním dramaturgovi, zastřeleném za heydrichiády). Řadu let F. pomáhal českobudějovickému amatérskému divadlu (Divadlo III, založeno 1960). Po 1990 přispíval drobnostmi a fejetony do Českobudějovických listů.

D: hry: Dobrovolné harakiri, hra o 4 jednáních (knihovna DÚ Praha, rkp., b. d.); Plameny z hranice kostnické (s J. Šonkou, Jihočeská vědecká knihovna, České Budějovice, rkp., b. d. [1984]). Úpravy: B. Němcová, Babička. Obrazy z venkovského života (s K. Vondráškem, DÚ Praha, rkp. 1969); R. Linney, Strasti Bedřicha Velikého (s M. Lukešem, tamtéž, 1970, 1971); J. K. Tyl, Paličova dcera (s F. Řihoutem, tamtéž, rkp. 1986). Články: 15 let DAMU a DISKu, 1960, s. 60–62, 80; 20 kapitol JDF [Jihočeského divadelního festivalu], in: zvl. č. časopisu Zápisník, měsíčník Jihočeského divadla, 1975; 30 kapitol JDF, 1985 (historie otočné scény v Českém Krumlově, zámecká představení); Jihočeská anabáze Františka Hrubína, in: Divadlo 1. 6. 1995, s. 20–22; Krásné a smutné s Mistrem Hrubínem, in: Českobudějovické listy 12. 6. 1995, s. 12; Jak dlouho žít člověku podle K. Čapka, in: tamtéž, 1. 4. 1996, s. 7.

L: S M. F., režisérem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, in: Amatérská scéna 1 (Ochotnické divadlo 10), 1964, č. 11, s. 7–8; Kytička k jubileu, in: Kulturní zápisník Jihočeského divadla, říjen 1992, s. 5–7; J. Černý, Opony a horizonty Jihočeského divadla, 1998, s. 51–53, zvl. s. 55 až 60; http://www.jihoceskedivadlo.cz (archiv, přehled inscenací 1955–1997 a obrazová dokumentace, včetně repertoáru otáčivého jeviště v Českém Krumlově, stav k 11. 11. 2014); Tomeš 1, s. 342; Encyklopedie Českých Budějovic, 1998, s. 120.

P: Divadelní ústav, Praha (biografické podklady, přehled angažmá, bibliografie kritik, soupisy inscenací; http://vis.idu.cz/ (stav k 11. 11. 2014); http://www.cbvk.cz/ (přehled příspěvků do Českobudějovických listů, stav 11. 11. 2014).

Jitka Ludvová