FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ z Emanuel Salomon 18.1.1829-10.12.1908: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Emanuel Salomon z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ
 
| jméno = Emanuel Salomon z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Friedbergu z Emanuel Salomon portret.jpg
 
| datum narození = 18.1.1829
 
| datum narození = 18.1.1829
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 417-418
 
}}
 
}}
 
'''z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon''', ''* 18. 1. 1829 Praha, † 10. 12. 1908 Praha, důstojník, výtvarník, spisovatel''
 
'''z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon''', ''* 18. 1. 1829 Praha, † 10. 12. 1908 Praha, důstojník, výtvarník, spisovatel''
Řádka 93: Řádka 94:
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
 +
<gallery>
 +
Friedbergu z Emanuel Salomon autoportret.jpg|Autoportrét
 +
Friedbergu z Emanuel Salomon zide.jpg|Šňupající Židé, 1885
 +
</gallery>

Aktuální verze z 16. 11. 2020, 10:26

Emanuel Salomon z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ
Narození 18.1.1829
Místo narození Praha
Úmrtí 10.12.1908
Místo úmrtí Praha
Povolání 45- Voják nebo partyzán
63- Spisovatel
76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 417-418
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55820

z FRIEDBERGU-MÍROHORSKÝ, Emanuel Salomon, * 18. 1. 1829 Praha, † 10. 12. 1908 Praha, důstojník, výtvarník, spisovatel

Přízvisko Mírohorský je neoficiální, vzniklo jako vlastenecký překlad německého přídomku. Narodil se v rodině drobného šlechtice. 1837–40 navštěvoval gymnázium v pražském Klementinu, 1840–47 vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po absolvování prodělal italské a uherské tažení (1848–49), poté jako štábní důstojník sloužil v Budapešti, v Temešváru, v oblasti Vojenské hranice, ve Veroně a krátce v Praze. V létě 1856 se zabýval mapováním ve Valašském knížectví, na něž navázal činností ve Vojenském zeměpisném ústavu ve Vídni. 1857–58 mapoval v Uhrách, pak pracoval v evidenční kanceláři generálního štábu ve Vídni a na velitelství 6. armádního sboru ve Štýrském Hradci. Dále sloužil v Lublani, znovu ve Veroně, v Mantově, opět ve Vídni a v Pančevu. Válku 1866 strávil na italském bojišti. 1866–69 působil v Zadaru, poté se stal velitelem 78. pěšího pluku v Osijeku ve Slavonsku a současně velitelem osijecké pevnosti, následně velel brigádě v Komárně jako generálmajor. 1875 byl přeložen do Budapešti a o tři roky později byl pověřen velením 30. divize ve Lvově, kde se téhož roku dočkal hodnosti polního podmaršálka. K 1. listopadu 1883 odešel do výslužby; při té příležitosti byl vyznamenán Řádem železné koruny II. třídy a 1884 povýšen na svobodného pána.

Následující léta trávil převážně v Praze, ale také hojně cestoval. Byl činný v českém vysloužileckém hnutí, 1886 se stal hned od jeho založení starostou Ústředního sboru spolků vojenských vysloužilců v Království českém, jímž zůstal do 1893. Zemřel na následky zranění, které utrpěl při střetu s automobilem. Z manželství s Marií, roz. Rudolphovou, se narodilo celkem sedm dětí, z nichž čtyři se dožily dospělosti.

Celý život se F. věnoval také výtvarnému umění. Jako dítě prošel výtvarnými kursy u pražských malířů B. Kroupy, A. Tkadlíka a A. Mánesa. Věnoval se krajinomalbě, portrétu, žánrovým námětům, navrhoval kostýmy, maloval dekorace a opony pro divadla v Rychnově nad Kněžnou, v Chrudimi, Táboře, slavonském Osijeku a jinde. Jako výtvarník přispíval do řady českých časopisů. Prosazoval abstinenci, nekuřáctví a vegetariánství. Stál u zrodu první vegetariánské společnosti v českých zemích. Vyznával přírodní léčebné postupy, zejména vodoléčbu: Přeložil dvě knihy Sebastiana Kneippa a 1892 založil spolek Český Kneipp.

Vedle toho se podílel na přípravě hesel s vojenskou tematikou určených pro Riegrův Slovník naučný, později napsal řadu hesel (vojenská, jezdecká, malířská, přírodoléčebná aj.) i pro Ottův slovník naučný. Pro tisk psal od 1855 fejetony, vzpomínkové práce, divadelní a cestopisné studie. Známo je jedenáct jeho divadelních her, vesměs aktovek uváděných ochotníky. Působil také jako překladatel z francouzštiny, italštiny a němčiny.

D: Úvod ku kresbě a malbě pro ochotníky, samouky, žáky a učitele sepsal Em. Mírohorský, 1877; O vegetarismu, 1884 (jako Mírohorský); Před čtyřiceti lety. Ze svých pamětí na vojenský pobyt ve knížectví Valašském r. 1856 napsal Emanuel svob. pán Salomon z Friedbergů (Mírohorský), 1896; Před třiceti lety. Vzpomínky na válečný rok 1866 vyňaté z pamětí vyššího důstojníka, 1896.

L: RSN 3, s. 246–247; OSN 22, s. 554–556; 28, s. 1073 (jako Salomon); MSN 2, s. 876; LČL 1, s. 755; Toman 1, s. 238–239; ÖBL 9, s. 393 (jako Salomon v. Friedberg, s další literaturou); BL 3, s. 583 (jako Salomon); T. Jiránek, E. S. z F. – M. a jeho Paměti z mého žití, in: Theatrum historiae 3, 2008, s. 161–199 (s další literaturou); Malované opony divadel českých zemí, J. Valenta (ed.), 2010, s. 106, 107; L. Sršeň, Malované drobné portréty, 2013, s. 221 (portrét celé rodiny); http://www.amaterskedivadlo.cz (stav k 15. 2. 2015, jako S. E. z Friedbergů).

P: LA PNP, Praha, osobní fond.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Tomáš Jiránek