Biografický slovník
FRIEDLÄNDER Markus Hirsch 27.3.1836-20.3.1917: Porovnání verzí
(FRIEDLÄNDER_Marcus_Hirsch_27.3.1836-19.1.1919) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.3.1836 | | datum narození = 27.3.1836 | ||
| − | | místo narození = Svätý Jur | + | | místo narození = Svätý Jur (u Bratislavy, Slovensko) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 20.3..1917 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Písek |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />54- Etnograf |
| − | 54- Etnograf | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''FRIEDLÄNDER, Markus Hirsch''' ''(též Max Hermann), * 27. 3. 1836 Svätý Jur (u Bratislavy, Slovensko), † 20. 3. 1917 Písek, rabín, hebraista'' | ||
| + | |||
| + | Životní data jsou v některých pramenech uváděna odlišně. | ||
| + | Otec Emanuel F. byl rabín, stejně jako strýc Mordechai Löw | ||
| + | Neurah, oba publikovali religiózní pojednání. F. studoval | ||
| + | hebraistiku na vídeňské univerzitě (1856–60), kde byl podporován | ||
| + | profesory J. Goldenthalem, A. Jellinkem a D. Mannheimerem. | ||
| + | 1859 získal doktorát na univerzitě v Giessenu. | ||
| + | 1863–67 působil jako rabín v Krnově, 1867–83 v Dolních | ||
| + | Kounicích, od 1883 v Golčově Jeníkově, od 1887 v Písku, | ||
| + | od 1901 ve Vídni, kde se 1903 dal penzionovat. Mezitím se | ||
| + | 1893 oženil s Katharinou, dcerou rabína Michaela Lazara | ||
| + | Kohna z Písečné. | ||
| + | |||
| + | Přikláněl se k židovským tradicím, přitom však respektoval | ||
| + | reformační hnutí. Napsal hebrejsky a německy několik pojednání | ||
| + | o dějinách Židů v českých zemích, představil jejich náboženství | ||
| + | i rituály. Dopisoval do ceněných novin a časopisů, např. | ||
| + | do ''Hamburger israelitisches Familienblatt, Allgemeine Zeitung'' | ||
| + | ''des Judentums, Die Laubhütte, Die Neuzeit'' a ''Populärwissenschaftliches'' | ||
| + | ''Monatsblatt''. Byl také členem Německé společnosti | ||
| + | pro orientální jazyky a kulturu (Deutsche Morgenländische | ||
| + | Gesellschaft), zasazoval se o zkvalitnění výuky na školách | ||
| + | a podporoval Vídeňský izraelitský institut pro hluchoněmé | ||
| + | (Allgemeines israelitisches Taubstummeninstitut in Wien). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Materialien zur Geschichte der synagogalen Gebete, Wien 1869; | ||
| + | Ben Dosa und seine Zeit oder der Einfluß der heidnischen Philosophie | ||
| + | auf das Judentum und Christentum in den letzten Jahrhunderten des | ||
| + | Alterthums, 1872; Kore Haldoroth. Beiträge zur Geschichte der Juden | ||
| + | in Mähren, 1876; Tiferet Jisrael. Schilderungen aus dem inneren Leben | ||
| + | der Juden in Mähren in vormärzlichen Zeiten, 1878; Geschichtsbilder | ||
| + | aus der Zeit der Tanaiten und Amoräer, 1879; Chachme Hadorot. | ||
| + | Geschichtsbilder aus der nachtalmudischen Zeit, 1880; Zur Geschichte der | ||
| + | Blutbeschuldigungen gegen die Juden im Mittelalter und in der Neuzeit, | ||
| + | 1883; Materialien zur Geschichte der Juden in Böhmen, 1888; Populärwissenschaftliche | ||
| + | Vorträge, 1889; Die Arbeit nach der Bibel, dem Talmud | ||
| + | und den Aussprüchen der Weisen in Israel, 1890; Judäa vom Beginn des | ||
| + | 2. Staatslebens bis zum Abschluß des Talmuds, 1896; Das Judenthum in der | ||
| + | vorchristlichen griechischen Welt, Wien 1897; Der synagogale Gottesdienst | ||
| + | nach der Bibel, dem Talmud und den Aussprüchen der Weisen in Israel, | ||
| + | 1900; Die Juden in Böhmen, Wien 1900; Das Talmudstudium in der ersten | ||
| + | Hälfte des neunzehnten Jahrhunderts in den Jeschibot zu Nikolsburg, Posen | ||
| + | und Pressburg, tamtéž 1901; Das Leben und Wirken der hervorragendsten | ||
| + | rabbinischen Autoritäten Prags, tamtéž 1902; Die hervorragendsten | ||
| + | jüdischen Staatsmänner und Mäcene in früheren Jahrhunderten, tamtéž | ||
| + | 1903; Die hervorragendsten jüdischen Religionsphilosophen und Dichter | ||
| + | im Mittelaltertum, tamtéž 1903; Das Leben und Wirken der Juden | ||
| + | in Österreich in vormärzlichen Zeiten. Ein Beitrag zur Kultur- und | ||
| + | Sittengeschichte, tamtéž 1911. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Heller 3 (1889), s. 33; Wininger 2, s. 337; H. Gold, Gedenkbuch der | ||
| + | untergegangenen Judengemeinde Mähren, Tel Aviv 1974, s. 68; BJB, | ||
| + | s. 58; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren 8, R. Heuer (ed.), München | ||
| + | 2000, s. 130–134; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren | ||
| + | jüdischer Herkunft 18. bis 19. Jahrhundert 1, S. Blumesberger (ed.), tamtéž | ||
| + | 2002, s. 376; Biographisches Handbuch der Rabbiner. Die Rabbiner der | ||
| + | Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen | ||
| + | Ländern 1, tamtéž 2004, s. 122. | ||
| + | |||
| + | Miroslava Kyselá | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 78: | ||
[[Kategorie:1836]] | [[Kategorie:1836]] | ||
[[Kategorie:Svätý_Jur]] | [[Kategorie:Svätý_Jur]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1917]] |
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Písek]] |
Verze z 27. 11. 2017, 20:56
| Marcus Hirsch FRIEDLÄNDER | |
 | |
| Narození | 27.3.1836 |
|---|---|
| Místo narození | Svätý Jur (u Bratislavy, Slovensko) |
| Úmrtí | 20.3..1917 |
| Místo úmrtí | Písek |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 54- Etnograf |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136972 |
FRIEDLÄNDER, Markus Hirsch (též Max Hermann), * 27. 3. 1836 Svätý Jur (u Bratislavy, Slovensko), † 20. 3. 1917 Písek, rabín, hebraista
Životní data jsou v některých pramenech uváděna odlišně. Otec Emanuel F. byl rabín, stejně jako strýc Mordechai Löw Neurah, oba publikovali religiózní pojednání. F. studoval hebraistiku na vídeňské univerzitě (1856–60), kde byl podporován profesory J. Goldenthalem, A. Jellinkem a D. Mannheimerem. 1859 získal doktorát na univerzitě v Giessenu. 1863–67 působil jako rabín v Krnově, 1867–83 v Dolních Kounicích, od 1883 v Golčově Jeníkově, od 1887 v Písku, od 1901 ve Vídni, kde se 1903 dal penzionovat. Mezitím se 1893 oženil s Katharinou, dcerou rabína Michaela Lazara Kohna z Písečné.
Přikláněl se k židovským tradicím, přitom však respektoval reformační hnutí. Napsal hebrejsky a německy několik pojednání o dějinách Židů v českých zemích, představil jejich náboženství i rituály. Dopisoval do ceněných novin a časopisů, např. do Hamburger israelitisches Familienblatt, Allgemeine Zeitung des Judentums, Die Laubhütte, Die Neuzeit a Populärwissenschaftliches Monatsblatt. Byl také členem Německé společnosti pro orientální jazyky a kulturu (Deutsche Morgenländische Gesellschaft), zasazoval se o zkvalitnění výuky na školách a podporoval Vídeňský izraelitský institut pro hluchoněmé (Allgemeines israelitisches Taubstummeninstitut in Wien).
D: výběr: Materialien zur Geschichte der synagogalen Gebete, Wien 1869; Ben Dosa und seine Zeit oder der Einfluß der heidnischen Philosophie auf das Judentum und Christentum in den letzten Jahrhunderten des Alterthums, 1872; Kore Haldoroth. Beiträge zur Geschichte der Juden in Mähren, 1876; Tiferet Jisrael. Schilderungen aus dem inneren Leben der Juden in Mähren in vormärzlichen Zeiten, 1878; Geschichtsbilder aus der Zeit der Tanaiten und Amoräer, 1879; Chachme Hadorot. Geschichtsbilder aus der nachtalmudischen Zeit, 1880; Zur Geschichte der Blutbeschuldigungen gegen die Juden im Mittelalter und in der Neuzeit, 1883; Materialien zur Geschichte der Juden in Böhmen, 1888; Populärwissenschaftliche Vorträge, 1889; Die Arbeit nach der Bibel, dem Talmud und den Aussprüchen der Weisen in Israel, 1890; Judäa vom Beginn des 2. Staatslebens bis zum Abschluß des Talmuds, 1896; Das Judenthum in der vorchristlichen griechischen Welt, Wien 1897; Der synagogale Gottesdienst nach der Bibel, dem Talmud und den Aussprüchen der Weisen in Israel, 1900; Die Juden in Böhmen, Wien 1900; Das Talmudstudium in der ersten Hälfte des neunzehnten Jahrhunderts in den Jeschibot zu Nikolsburg, Posen und Pressburg, tamtéž 1901; Das Leben und Wirken der hervorragendsten rabbinischen Autoritäten Prags, tamtéž 1902; Die hervorragendsten jüdischen Staatsmänner und Mäcene in früheren Jahrhunderten, tamtéž 1903; Die hervorragendsten jüdischen Religionsphilosophen und Dichter im Mittelaltertum, tamtéž 1903; Das Leben und Wirken der Juden in Österreich in vormärzlichen Zeiten. Ein Beitrag zur Kultur- und Sittengeschichte, tamtéž 1911.
L: Heller 3 (1889), s. 33; Wininger 2, s. 337; H. Gold, Gedenkbuch der untergegangenen Judengemeinde Mähren, Tel Aviv 1974, s. 68; BJB, s. 58; Lexikon deutsch-jüdischer Autoren 8, R. Heuer (ed.), München 2000, s. 130–134; Handbuch österreichischer Autorinnen und Autoren jüdischer Herkunft 18. bis 19. Jahrhundert 1, S. Blumesberger (ed.), tamtéž 2002, s. 376; Biographisches Handbuch der Rabbiner. Die Rabbiner der Emanzipationszeit in den deutschen, böhmischen und großpolnischen Ländern 1, tamtéž 2004, s. 122.
Miroslava Kyselá
