Verze z 17. 11. 2019, 17:17, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

FRIEDLOVÁ Helena 11.11.1889-11.3.1966

Z Personal
Helena FRIEDLOVÁ
Narození 11.11.1889
Místo narození Praha
Úmrtí 11.3.1966
Místo úmrtí Praha
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 18, Praha 2015, s. 424

FRIEDLOVÁ, Helena (roz. Štěpničková), * 11. 11. 1889 Praha, † 11. 3. 1966 Praha, herečka

Někdy je uváděna jako Helena Štěpničková-Friedlová. V mládí navštěvovala Pivodovu pěveckou školu a soukromě studovala herectví u M. Hübnerové. 1904–05 debutovala v holešovickém divadle Uranie, 1905–07 účinkovala ve vinohradské Měšťanské besedě. 1907 přijala angažmá v nově založeném Městském divadle Královských Vinohrad (dnes Divadlo na Vinohradech), kterému zůstala věrná přes padesát let až do odchodu na odpočinek 1959. Za dobu svého působení vytvořila přes tři sta osmdesát rolí. Po postavách naivních a temperamentních dívek se postupně přehrála do charakterních úloh. Jejímu jemnému, křehkému naturelu, schopnému vyjádřit čistou a nevtíravou lásku a něhu, odpovídaly typy obětavých, oddaných a trpících žen, snášející nelehký úděl s hlubokou pokorou, smutnou, až zoufalou odevzdaností. Ke ztvárnění svých postav využívala vypracovaný hlasový projev a mimiku. Ve vinohradském divadle dostala řadu velkých příležitostí v českém i světovém repertoáru (hry J. K. Tyla, L. Stroupežnického, A. Jiráska, F. Šrámka, W. Shakespeara, P. Corneilla, G. B. Shawa, G. E. Lessinga aj.).

Podobné typy rolí F. nabídl film, který ale v její herecké práci sehrál jen okrajový význam. Poprvé se před kamerou představila už v němé éře (Dvě matky, 1920; Josef Kajetán Tyl, 1925), ale teprve v následující dekádě vytvořila několik výraznějších ženských postav: vdova a matka pěti dětí Julie Váchová v melodramatu V. Slavínského Srdce v soumraku (1936), bytná studentů slečna Elis ve Vávrově adaptaci Jiráskovy novely Filosofská historie (1937), žena účetního v protiválečném filmu H. Haase podle Čapkovy hry Bílá nemoc (1937) a paní mincmistrová v historické komedii O. Vávry Cech panen kutnohorských (1938). Její herecký projev, vyznačující se velkým divadelním patosem, se před kameru příliš nehodil. Za protektorátu si zahrála jen menší úlohy ve snímcích Paličova dcera (1941) a Čtrnáctý u stolu (1943). V poválečném období se objevila pouze ve třech filmech: jako porotkyně soudu (Dvasedmdesátka, 1948), matka J. V. Friče (Revoluční rok 1848, 1949) a naposledy jako šlechtična Polyxena Lidmila Mladotová (Temno, 1950). Hojně spolupracovala s rozhlasem (např. L. Stroupežnický, Paní mincmistrová). 1957 obdržela titul zasloužilá umělkyně.

D: divadelní role, výběr: Praha-Královské Vinohrady: Terezka, L. Stroupežnický: Naši Furianti, 1912; Jessika, W. Shakespeare: Kupec benátský, 1912; Solveig, H. Ibsen: Peer Gynt, 1916; Elvíra, P. Corneille: Cid, 1919; Mína, G. E. Lessing: Mína z Barnhelmu, 1919; Andromacha, W. Shakespeare: Troillus a Kressida, 1921; Kněžna, A. Jirásek: Lucerna, 1921; Desdemona, W. Shakespeare: Othello, 1922; Rozárka, J. K. Tyl: Paličova dcera, 1925; Rosava, J. K. Tyl: Strakonický dudák, 1925; Ofélie, W. Shakespeare: Hamlet, 1926; Líza, L. N. Tolstoj: Živá mrtvola, 1930; Marjánka, J. K. Tyl: Paní Marjánka, matka pluku, 1939; Paní Higginsová, G. B. Shaw: Pygmalion, 1939; Paní Hlubinová, F. Šrámek: Měsíc nad řekou, 1940; Magdalena Novotná, B. Němcová – J. Pleskot: Babička, 1948.

L: MSN 2, s. 877; OSND 2/1, s. 749; MČE 2, s. 525; ČBS, s. 156; Tomeš 1, s. 343; FPH 1, s. 112–113; Fikejz 1, s. 294–295; http://www.csfd.cz (se soupisem filmových rolí, stav k 11. 11. 2014); http://www.fdb.cz/ (se soupisem filmových rolí, stav k 11. 11. 2014); Český hraný film I, 1995, II, 1998, III, 2001, rejstřík; B. Veselá, Žena v českém umění dramatickém, 1940; J. J., H. F. Seznam rolí, které za čtyřicet let svého členství ve svazku Městského divadla na Král. Vinohradech vytvořila paní H. F., 1947; http://vis.idu.cz (se soupisem divadelních rolí, stav k 11. 11. 2014); Hvězdy Divadla na Vinohradech na historických gramodeskách z let 1908–1942, CD, 2007; Svobodné slovo 14. 11. a 15. 12. 1957; Lidová demokracie 25. 11. 1957; J. Švehla, H. F., in: Divadelní noviny 25. 12. 1957, s. 3.

P: Divadelní ústav, Praha, dokumentace.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Zdeněk Doskočil